„Představte si, že jste nebyli u zubaře skoro 13 let. Ano, tak moc se bojíte zubařů. Nebo spíš toho, co Vám můžou pro…vést...Vrtání, trhání, mučení v křesle a další ty hrozné věci, co se můžou stát. Tak to přece nebudete riskovat, že.. Tak k nikomu nechodíte a spoléháte na to, že si ty zuby prostě čistíte dobře. (Nečistíte, ale o tom ještě nevíte).. Tak moc se bojíte zubařů.
Časem ale přeci jen trošku bilancujete a řeknete si, že když už Vaše dítě má zubaře, mohli byste jej mít taky. Jste přece dospělí, chcete jít příkladem.. Ale to není otákzka jednoho dne, že.. To chce čas. Tak moc se bojíte zubařů.
Jenže pak jste donuceni okolnostmi (konkrétně ulomením plomby, následně části zubu a poté nevyhnutelnou noční návštěvou zubní pohotovosti) a zubaře si pokusíte najít (protože další návštěvu pohotovosti už si zopakovat nechcete, že ne).
Ale Vy chcete dobrého zubaře, ne jen tak ledajakého. Takže musí být: schopný, hodný, vstřícný, lidský, se smyslem pro humor a velkým pochopením. Musí používat bezbolestnou vrtačku a taky kleště a další nástroje. A milou sestřičku musí mít. (To bývá někdy problém - když je dobrý doktor, sestřička je nepříjemná a naopak. Jakoby existovala jakási nepsaná rovnováha). Mno a pak Vám dojde, že přesně tohle máte úplně před nosem, protože k takovému zubaři a takové sestřičce chodíte s Vaší skoro šestiletou dcerou bezmála 2 roky. A Vy máte víc štěstí než rozumu, protože Vás vezme! (Velké díky!)
Když jsem šla k panu doktorovi Kotasovi poprvé v roli pacientky, byla jsem hrozně nervózní. "Co si o mně pomyslí, že jsem nebyla 13 let u zubaře?" Nepomyslel si nic, anebo to aspoň gentlemansky nedal najevo. Dokonce neproběhlo žádné mučení. Naopak - díky panu doktorovi a jeho milé sestřičce jsem přišla o strach a vlastně i o stud, co se týče mých zubů. Už jsem u něj byla asi 5x (ta paseka v mojí puse se po 13 letech sama neopraví, že) a včera jsem dokonce přišla o svou jedinou prohnilou osmičku a bez problému a vážně bez mučení.
Nicméně je mi vždy vysvětleno, co a jak se bude dít a pan doktor mi trpělivě odpovídá na (podle mě) někdy dost hloupé dotazy (protože po 13 letech prostě nemáte přehled, co je ve stomatologii normální a co ne). Dokonce si myslím, že má pan doktor Kotas i superschopnost. Dokáže překládat, co říkám, když mám odsávátko v puse a zákonitě mi nemůže být rozumět vůbec nic. A pan doktor reaguje a navíc správně. V tom musí něco být:)
Každopádně jsem moc ráda, že mám tak dobrého zubaře. A že ten má tak fajn sestřičku a ta rovnováha je naštěstí narušena. Nebo není a nějaká jiná ordinace to má fakt hodně zlé:).”
Více
