Mgr. Alena Olivová, Ph.D.

Dobrý den, píšete o pochybnostech o své sexuální orientaci. Myšlenka na to, že jste gay, Vás napadla z ničeho nic, ale jak se zdá, tato úvaha se Vás drží, ač Vás představa ženy (domýšlím si, že jde o erotickou představu) vzrušuje a představa muže znechucuje. Přemýšlím nyní, ohledně čeho ona nejistota v orientaci je, co přesně Vás zpochybňuje a podněcuje úvahy na to, že byste měl být gay, když Vás muži nepřitahují. Napadá mě k tomu, že otázky na to, kdo jsme se a jací jsme, k nám v průběhu života přirozeně přicházejí - obzvlášť v období dospívání, ale i v časech, kdy hlouběji poznáváme sebe, druhé či se setkáváme s něčím, co je pro nás nové a doposud neprozkoumané. Myšlenky na druhé nebo i stejné pohlaví se mohou dostavovat, aniž by to nutně značilo, jak jsme či nejsme orientovaní. Je v pořádku se jimi zabývat a všímat si, jak na nás co působí. Uvažuji, co by pro Vás znamenalo, kdyby Vás přitahovali muži. Z Vašich řádků vnímám, že Vás byť jen ta představa nějak děsí. Věřím, že silné reakce, které to ve Vás vzbuzuje, jsou opravdu obtěžující a nepříjemné. Chybí mi plno informací o Vás, abych lépe porozuměla možným souvislostem, obecně mi ale přijde důležité s Vámi sdílet, že náklonnost k lidem nemusí být nutně vyhraněná pohlavím, ale tím, jak se s druhou osobou cítíme, co v nás vyvolává, jakou kvalitu má společný kontakt. Sama přitažlivost je široký pojem. Přitahovat nás může vzhled či povahové rysy žen či mužů, ale také osobitost každého jednotlivce, jeho či její postoj, humor, názory, nebo to, jak nám spolu je. To všechno jsou důležité prvky vzájemného kontaktu, které mohou určovat hloubku a soulad ve vztahu, ať už v přátelském nebo v partnerském. Důležité a platné je především to, jak to cítíte a chcete Vy sám. Přeji Vám otevřenou mysl při všímavosti k sobě samému a trpělivost v hledání odpovědí. AO

Dobrý den,

dojmem po přečtení Vaší zprávy, který ve mně zůstává, je to, jak zodpovědně a upřímně se k sobě nyní snažíte přistoupit a aktivně zkoumáte způsoby porozumění sobě i v kontextu toho, co k Vám přichází od okolí. Otázky, které si kladete, asi jen podtrhávají nejistotu, kterou ohledně sebe nyní prožíváte.

Víte, já diagnózu vnímám spíše jako vodítko, které může posloužit odborníkům ke zběžné orientaci ve Vašem klinickém profilu. Jsem přesvědčena o tom, že způsoby vztahování se k sobě i k druhým jsou tak osobité a komplexní, že je diagnóza nedokáže obsáhnout v plné šíři a hloubce. Může však být cennou zpětnou vazbou – informací o Vás pro Vás.

Narcismus konkrétně není pouze o zištnosti, sebeprosazování se nebo nedostatečně projevované empatii. To jsou důsledky. Mnohdy v sobě schovává intimní zprávu o křehkosti, zranitelnosti a velkém strachu z toho, že by mohlo dojít k ublížení, pokud se člověk přestane chránit – třeba právě zmíněnými projevy. Je to vlastně takový ochranný mechanismus sebe samého. Ne vždy je přitom zcela uvědomovaný, proto může být často vysoce náročné připustit si, že by mohl mít takovou dynamiku. O to cennější mi přijde Vaše snaha otevřeně uvažovat nad tím, co může Vaše diagnóza znamenat a jak jí u sebe porozumět. To je velmi příznivým předpokladem k tomu, abyste tuto „zpětnou vazbu“ dokázal přetavit v něco, co Vám do života poslouží, co Vás podpoří k nalézání a využívání způsobů, jak se sebou i s okolím ohleduplně fungovat. Vhodný prostor k tomu může poskytnout terapie, pokud jí dáte čas a dovolíte si jít postupně hlouběji – k počátkům toho, kdy jste se začal učit o sebe postarat, o čem to bylo tenkrát, o čem to je teď, a jak to můžete zkoušet dělat jinak, pokud budete chtít.

Také bych Vám doporučila vyhýbat se informacím, které lze volně dohledat na internetu. Dostáváte se ke zobecněným poznatkům, ne vždy podloženými adekvátními zdroji nebo skutečnou praxí. Každý člověk má svoji jedinečnou historii, své zkušenosti – vrozené i získané, podpůrné i bolestné, individuální každému z nás. Tedy i případný obraz narcistické poruchy osobnosti u Vás se může od druhých lišit příčinou, povahou i intenzitou. Vnímám, že chcete být dobrým člověkem, znáte u sebe empatii, soucit, starostlivost. Není třeba něco takového u sebe zpochybňovat. Naopak to může být skvělý zdroj k dalšímu prozkoumání.

Závěrem bych Vás chtěla podpořit, abyste k sobě přistupoval s ohledem na Vaši zkušenost, a také s trpělivostí, pokud se rozhodnete pro další kroky v terapii.

Alena O.