Dotazy od pacientů (18)
-
Dobrý den, omlouvám se za delší psaní, pokusím se psát stručně. Před rokem vyústily moje do té doby
Dobrý den, omlouvám se za delší psaní, pokusím se psát stručně. Před rokem vyústily moje do té doby s nikým nesdílené psychické problémy ve zhroucení se, načež jsem vyhledala psycholožku. Nemám žádnou konkrétní diagnózu, prý to tak nedělá, ale tipuju lehčí deprese s občasnými úzkostnými stavy. Trápí mě to od dětství. Možná má vliv rozvod rodičů a vše kolem něj. Paní psycholožka mi tehdy řekla, že mám dvě možnosti. Prášky a nebo terapii, kde spolu najdeme příčiny. Vybrala jsem si druhou variantu. A teď co mě trápí. Pozoruji sice zlepšení, co se týče častějšího odpočinku, tak nějak jsem se naučila se sebou žít v tom smyslu, abych se nepřepínala a jsem sdílnější s okolím. Co se týče samotného problému, tak ale žádné větší zlepšení nepozoruju. Už mě docela unavuje, že se na terapii pokaždé maximálně otevřu, ale vlastně bez pokroku. Většinou spolu prostě o věcech mluvíme. Takové ty věci typu "představte si, že chováte svoji stránku, která se bojí" se mi doslova příčí a nedělají mi dobře. Chápu, že je to asi běh na dlouhou trať, ale nemohu si dovolit platit za sezení více než jednou/dvakrát měsíčně a začínám mít pocit, že je to všechno marné. Zajímal by mě názor někoho jiného. Své psycholožce věřím, je to úžasný člověk. Ale někdy si říkám, jestli je tohle správná cesta. Je vůbec reálné se někam posunout za tohohle "tempa"? Nebylo by jednodušší a efektivnější brát léky? Začínám mít zase obavy, že budu za chvíli hlavně příteli jen na obtíž...
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, nešlo by toto téma (tento dotaz) otevřít přímo s paní psycholožkou? Většina z nás by upřímnou zpětnou vazbu měla uvítat.
-
Dobry den, mam 5 letou dceru a 11 mesicniho synka. Dcera nosi bryle a aby se ji ocicka zlepsila muse
Dobry den, mam 5 letou dceru a 11 mesicniho synka. Dcera nosi bryle a aby se ji ocicka zlepsila musela jed do lecebny zrakovych vad, jela tam na 6tydnu. Je polovina turnusu a dnes mi volala pani vychovatelka ze se jessinca uz nekolikrat v noci pocurala. Vim ze to je nejspis jen ze stresu ze je tak daleko a bez nas a ze ji je smutno, ale chtela jsem se optat zda po navratu z lecebny mam s dcerou vyhledat detskeho psychologa nebo to resit doma sama. Moc dekuji za odpoved.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
psychologa bych hledal až kdyby se vám to nepodařilo podchytit doma. Pokud se to doma vůbec projeví.
-
dobrý den, mám dotaz ohledně své 2,5 leté dcery. je to krásná a moc šikovná holčička. Dcera je na mn
dobrý den, mám dotaz ohledně své 2,5 leté dcery. je to krásná a moc šikovná holčička. Dcera je na mne docela fixovaná, snažím se to řešit poměrně častým kontraktem s jejími vrstevníky. Na druhou stranu máme dlouhodobý zatím nevyřešený problém s tím, že ji prostě nelze převléknout, učesat. jde o to že když rodiče (s manželem jsme vždy oba za jedno) řeknou, že se jdeme např. převléknout, tak okamžitě vypukne velmi hlasitá reakce a dítě se ihned brání. pokud na svém trváme tak s vysvětlováním i s uklidňováním, nebo bez jde vždy o veliký boj. návic nám v těchto situacích příliš nepomáhá naše babička, která nám bere dítě z rukou a její oblíbená věta je (a to cituji) ale maminka ti to takhle nesmí říkat...
dcera se s babičkou vida cca 1x týdne. Babičce jsme se s manželem snažili danou situaci vysvětlit (a to rozhodně ne jednou), bezvýsledně. Budu ráda za jakoukoli přínosnou řadu.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, tohle asi radou jen tak nerozstřihnete. Chtělo by to spíš komplexnější rozbor vaší situace - s někým si nad tím sednou o popovídat.
-
Dobry den, mate nekdo zkusenost s lecbou trichotillomanie? Trva u mne jiz nekolik let, posledni 3
Dobry den,
mate nekdo zkusenost s lecbou trichotillomanie? Trva u mne jiz nekolik let, posledni 3 roky si nevim rady a rada bych to dostala opet pod kontrolu.
DekujiODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, už jsem se s tím setkal.
-
Dobrý den,mám problém ohledně synovce,který má podle mého názoru dost velký psychický problém. Chlap
Dobrý den,mám problém ohledně synovce,který má podle mého názoru dost velký psychický problém. Chlapci je 8 let a mluví ve stylu,,jsem debil...nemám mozek....neposlouchám,tak mě vyhoď z okna,vem nůž a podřízni mě ...'' žije s matkou,která má další 2 děti, vdala se a synovec jejího manžela nemá rád. Dost často kluk přihlíží domácímu násilí,křiku a hádkám. Potřebovali by jsme lékaře, který by chlapce vyšetřil a udělal posudek pro soud....
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, tohle by mělo proběhnout v režii OSPODu (oddělení sociálně-právní ochany dětí, neboli sociálka). Měli by mít i kontakty na znalce.
-
Dobrý den, mám dotaz ohledně správného vývoje u dítěte, zda je dobré spát společně s dítětem či niko
Dobrý den, mám dotaz ohledně správného vývoje u dítěte, zda je dobré spát společně s dítětem či nikoliv. Jedná se o 3,5 letou dcerku, jsem s ní od 1,5 roku sama, do skoro 3 let jsem s ní spala v posteli. Pak jsem poznala přítele, který to vidí jako chybu, že by měla už spat sama v pokojíčku, začla jsem to tak praktikovat, zpočátku to bylo těžší,ale dalo se to vysvětlit, že ráno se příjde za mnou přitulit. Problém je v tom , že je jednou za 14 dní na víkend u otce, který jí uspává i spí, u babičky(mé matky) též nemá jinou možnost, kvůli prostoru a dcerka vždy toužebně prosí zvlášt po těchto přechodech ať s ní spím, prosí, škemrá, když jsem podlehla, byla celá šťastná a říkala jak mě miluje atd.je dost vnímavá a všímavá, jakmile ví, že bude u táty či babičky, hned se těší, že s ní budou spinkat.Jakmile jsem jednou povolila, chtěla pořád a ptala se mě skoro celý den, zda s ní budu spát. Přítel to vidí opačně, že jí tím ubližují,že se nebude přizpůsobovat okolí,jak to dělá, jelikož ostatní mají dcerku minimálně, že jí nevedu k samostatnosti. Už si nevím rady, a hrozně mě to tíží.Děkuji za Váš názor
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, společné spaní by neměl být problém. Většina dětí to vyžaduje a s časem od toho sama upustí. Jako řešení se nabízí společná domluva všech tří. Rovnocenné, partnerské nastavení pravidel/hranic ohledně spaní a pak jejich dodržování. Tím rovnocenným a partnerským míním, že dítě má v domlouvání stejně hodnotný hlas jako dospělí. Výsledkem by nemělo být prosté přehlasování (třeba holky něco prosadí a chlap se musí podřídit), ale hledání řešení, kde bude možná shoda všech tří. To, že se nějak dohodnete, samozřejmě neznamená, že se v budoucnosti nemůžete domluvit zas nějak jinak.
-
Dobrý den, je mi sedmnáct let a mám zjevně problém. Mezi jedenáctým a čtrnáctým rokem jsem zařívala
Dobrý den, je mi sedmnáct let a mám zjevně problém. Mezi jedenáctým a čtrnáctým rokem jsem zařívala jakýsi psychický teror. Otec pil, v důsledku toho byl velmi agresivní, bil mou matku a vulgárně jí nadával. Otce jsem navštěvovala jednou za dva týdny. Špatně spím (buď jsem v noci na pár hodin vzhůru, nemůžu usnout nebo se v intervalu dvou hodin budím), občas mám stavy, kdy se mi špatně dýchá, tep mám zvýšený a uvnitř sebe jsem prázdná, a to především, když mám s otcem navázat kontakt. On si není vědom své chyby a já mu to nemohu odpustit a tyhle stavy se mě umocňují více a více. Tyto vzpomínky z minulosti se mi neustále vrací (jak křičí a zlrátka terorizuje-umí dobře psychicky vydírat). S otcem nyní nejsem příliš v kontaktu. Pokusila jsem se mu vysvětlit, že se potřebuji dát dohromady, bohužel nepochopil. Poté jsem nebyla schopna půl hodiny nechat na sebe kohokoliv sáhnout, klepala jsem se a špatně se mi dýchalo.
Poslední dobou je to horší a horší. Úplně jsem ztratila zájem o cokoliv jiného, uzavřela se do sebe. Přes den jsem úplně normální dívka, ale v noci se tohle vše ve mě probudí a nedokážu se ovládat. Mám vyhledat pomoc?ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
vyhledat pomoc určitě není špatný nápad.
-
Dobrý den ,mám dotaz.Dceři je 15 let a zjistily jsme u ní sebepoškozování-řezné rány na nohách a ruk
Dobrý den ,mám dotaz.Dceři je 15 let a zjistily jsme u ní sebepoškozování-řezné rány na nohách a rukách,nezvládá stres a takto to řeší.Nevím ke komu jí objednat,jestli k dětskému psychiatru nebo psychologovi.Děkuji za radu,případně doporučení odborníka na toto téma.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
návštěva u psychoterapeuta nebo psychologa by měla postačit. Pravděpodobně není nutné hledat odborníka na šebepoškozování. Předně potřebujete někoho, kdo sedne vaší dceři.
-
Dobry den,dcera 5 let se boji chodit sama na wc,spat sama a tento tyden mi rekla ze vidi nejake oskl
Dobry den,dcera 5 let se boji chodit sama na wc,spat sama a tento tyden mi rekla ze vidi nejake osklive “duchy” kteri na ni pri spanku sahaji (spi v pulce manzelske postele) a na kraji na ni dosahnou,chteji ji vzbudit,ale nechce.bydli pod posteli,uz pry u nich i byla a chteli si ji nechat,chodi za ni kdyz je sama,boji se jich ale oni pry ji rekli at se neboji,mluvi spolu nejakymi zvuky.a chtela by aby ji nechali byt.nildy nic nerikala ale asi to vysvetluje jeji strach byt sama,nevim jestli to mam nejak resit,nebo jen nejak zatim pozorovat,jestli se tohle da resit u vas nebo je to spis na psychiatra...diky za radu a pomoc
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
v tomhle věku by nemělo jít o nic neobvyklého. Určitě bude dobré dceru podpořit. Nejde o to "uznat" ten její smyšlený svět, ale určitě není na místě jej negovat a popírat. V míře přiměřené důležitosti pro ditě si o tom povídat a hledat cesty, jak na ty duchy. Třeba můj mladší syn došel na to, že by mu pomohlo, kdyby jeho starší bráška před spaním duchy vyhnal křikem. Tři večery jsme procházeli takovým rituálem a bylo hotovo. Podotýkám, že se jednalo o něco, co vzešlo od dítět samého a proto to taky fungovalo.
Jsem zastáncem minimalistických řešení a postupování po kručcích. Zatím bych to ještě neviděl na psychiatra.
-
Dobry večer promiňte že ruším , ale chtěla jsem se zeptat. Když mi je 15 mám tolik problému které ne
Dobry večer promiňte že ruším , ale chtěla jsem se zeptat. Když mi je 15 mám tolik problému které nemám komu říct potrebuju někoho kdo mi pomůže s tím vším a napadl mě jediný tento způsob. Byly by jste tak hodný a řekli mi jestli bych tam někdy mohla přijít bez doprovodu rodičů ?? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
určitě nemusíte chodit s rodiči. Otázkou je, jestli vám jde čistě o doprovod nebo že rodiče o návštěvách nemají vůbec vědět. Radil jsem se s právníky a obecně by neměl být problém ani v situaci, kdy budete postupovat bez vědomí rodičů.
Nicméně je to tochu komplikovanější. Jedna věc je vyhledat a oslovit odborníka. Další pak případné požadavky na informace ze strany rodičů. Třeba psycholog pracující ve zdravotnictví nebo školství bude mít jen malý prostor k tomu informace rodičům neposkytnout. A až na vyjímečne situace by dokonce rodiče zpětně kontaktovat měli. Další věci je pak situace, když vám další návštěvy u odborníka rodiče přímo zakážou (a informují o tom i odborníka).
Neposoudím, jakou situací máte doma. Každopádně jen málokdy nefunguje rozumná domluva. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s tím, když se na první (případně druhé) schůzce trojstranně (klient, rodič, já) domluví hranice mlčenlivosti. Tj. které informace mají dál putovat k rodičům a které si můžu nechat pro sebe.
V neposlední řadě nejsou vyjímkou ani situace, kdy rodiče přímo uvítají, že se jejich potomek rozhodl pomoc vyhledat.
-
Dobry den, mame 2 deti. Dva a pul rokul a 4mesicni. Jenze s partnerem se neustale hadame. Kvuli mali
Dobry den, mame 2 deti. Dva a pul rokul a 4mesicni. Jenze s partnerem se neustale hadame. Kvuli malickostem, kvuli vseho. Moc mi nepomaha je casto unaveny. Ja jsem uz vycerpana a protivna. Neumime k sobe najit cestu. Drive jsme chodily na prochazky koukali na filmy. Ted mi rekne ze nepotrebuje porad nekam litat. A je radeji na mobilu. Vse mu musim rikat, opakovat, prosit. Jenze s dvema detma uz nemuzu a potrebuji oporu. O cokoli se snazim tak to zkritizuje. Jakakoli komunikace konci hadkou. Prosim jak z toho ven? Nechci at trpi deti.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
přímo se nabízí navrhnout vám párovou terapii, ale netuším jak je to ve vaši situaci reálné. To nejspíš víte sama. Smysluplnou alternativou může být vyhledat podobnou (třeba individuální terapie) pomoc i sama. Ne vždy se mění jen ti, kteří docházejí na terapii, poradenství, koučování. Často se změny nějak dotknou i širšího okolí.
Děti nebudou trpět pokud se "jejich" dospělí dokážou domluvit. Což je přednější než, aby dospělí zůstali spolu. Rodičovství stejně jako partnerství/manželství jsou běhy na dlouhou trať, kdy nikdy není hotovo. A obojí by mělo být o společném usíli dvou dospělých.
-
Dobry den, prosim Vas o pomoc s mou zivotni situaci. Je mi 26 let a mam za sebou uz spoustu zkusen
Dobry den, prosim Vas o pomoc s mou zivotni situaci.
Je mi 26 let a mam za sebou uz spoustu zkusenosti. Cestoval jsem nekolik let po Svete a take jsem pracoval na ruznych mistech. Problem je zrejme s mou minulosti ve ktere jsem byl sikanovany spoluzaky a od rodicu se mi take tolik lasky nedostavalo, jelikoz ji smerovali vice na meho bratra. Mam velke potize, udrzet si s nekym delsi kontakt a tak se citim velmi casto osamocen. Nedokazu si najit nove pratele. Dostal jsem se do stadia, kdy uz nedokazu mit radost ze zivota. Citim se jako bych uz vse zazil a zustal sam. Je to velmi demotivujici pocit, ktery me odrazuje, od smichu od srdce a byt pozitivnim clovekem. Drive, hlavne na cestach jsem nesl samotu velmi tezce, nekdy jsem myslel i na to nejhorsi, ale z toho jsem se vicemene dostal a ted uz to tak emocne neprozivam. Citim se, jako kdybych ztratil motivaci do zivota. Stal se ze me z velke vetsiny negativni clovek, ktery se ale chce zmenit, jen to pravdepodobne nedokaze sam. Velmi casto premyslim, hlavne kdyz se citim osamocen, ze by mi mohl pomoci pes, ale nerad bych pred necim utikal, protoze vim, ze byse to urcite vratilo.
Byl bych Vam moc vdecny za napsani par radku od zkuseneho/ne psychiatra/icky.
DekujiODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
vidím jako hodně konstruktivní, že chcete měnit stav, který vám nevyhovuje. Ten první důležitý krok už máte za sebou. Asi se s tím potýkáte již delší dobu, ale o to důležitější je, že se svým způsobem nevzdáváte a cestu ke změně hledáte. Pokud to vnímáte tak, že to nezvládnete sám, nebojte si říct o dlouhodobější pomoc či podporu.
-
Dobry den, je možnost se u vas objednat se synem na nezavaznou konzultaci ? Dekuji za odpoved :-) he
Dobry den, je možnost se u vas objednat se synem na nezavaznou konzultaci ? Dekuji za odpoved :-) hezky den
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
nejsem si úplně jistý, co myslíte tím "nezávazná". Pokud se ptáte, jestli je možnost přijít jen jednou, tak určitě. Vždy se snažím držet počet konzultací na nutném minimu. Nicméně něco se dá vyřešit za jedno setkání, něco bohužel ne.
-
Návštěva psychologa doma
Dobrý den mám 16 let starou dceru která má problémy ale nechce mě žádného odborníka navštívit (nedostanu ji z auta).Hlavně mě zajímá jestli by nás psycholog navštívil doma. Děkuji
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
nebývá to standardní, ale je možné, že by za vámi byl ochoten někdo zajet. To bude záležet na konkrétní kolegyni či kolegovi.
-
Prosím o pomoc jak se dostat z bulimie
Dobrý den, chci se zeptat jestli dokážu léčit bulimii. Je mi 17let, mám 153cm a vážím kolem 44kg. Dokážu třeba 4dny nejíst, cítím se dobře že to zvládám nejíst, cítím se hubená a celkově dobře. Jenže pak dostanu záchvat hladu, dokážu utratit 200,- za sladké a na posezení vše sníst a dál pokračovat. I když nemůžu, pořád jím a během 2 dnů toho sním tolik že má váha dokáže jít až na 47kg. Mám pak hrozný pocit viny,pocit že jsem tlustá, přecpaná a proto jsu zvracet. Jenže jak zvracim často, už mi to ani nejde, zkouším vypít všelijaké kombinace ale málokdy se vyzvracím což mě mrzí ještě víc, že vše co jsem snědla nedokážu vyvrátit, tak nejím třeba celý týden a hodně cvičím aby mi šla váha opět dolů. Jenže za nějaký čas se tohle stane znovu. Je to začarovaný kruh, nevím jak z toho ven, když nejím mám dobrý pocit ale zároveň nemám dost energie na běžné aktivity takže sem doma, kamarády i přítele pomalu ztrácím. Nikdo o tom neví jelikož se stydím za to že sem prase co se přecpává, hlavně nechci aby o tom věděli rodiče. Mrzí mě že sem se do toho dostala, a že díky tomu ztrácím svůj živit který sem měla.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
je fajn, že s tím bojujete. Musí to být peklo. Pokud byste měla zájem můžu předat kontakt na kolegyni z mostecka.
-
Pro dobro syna .
Dobrý večer ,chtěla bych se zeptat ohledně svého syna 3roky .Otec syna který se o něj nezajímal přes dva roky. Zažádal soud o kontakt se synem.Ale od mala ani do téhle doby o něj neměl zájem a teď by ho chtěl půjčovat .Když jsem synovi řekla že pojede pryč za otcem tak se mi rozbrečel že nikam nepojede a že tátu nemá .Paní sociální pracovnici jsem to říkala že syn k němu nechce jelikož ho nezná a nutit ho nemůžou a jenom mu tím ublíží .Nevím si rady nechci aby mi syn k němu jezdil a on mi ho vozil zpátky domů celého ubrečeného a vystresovaného. Prosím poraďte děkuji
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
nevím, jak moc vám pomůžu. Váš dotaz by bylo lepší směřovat na právnika či pracovníka OSPODu (zřejmě vámi zmiňována paní sociální pracovnice) - jsou k tomu určitě povolanější než já.
Každopádně mě docela vyděsilo, když píšete, že by měl jet pryč za otcem. Rozumnější by bylo začít postupným zblížováním na nějaké společné akci (dětské hříště, návštěva zoo...).
Bohužel budete muset počítat s tím, že to, že se otec několik let o dítě nezajímal, neznamená, že na ně "nemá nárok". Čím dřív se budete schopni s otcem dítěte domlouvat (sami, bez prostřednctví soudů a úřadů), tím lépe pro vás i vašeho syna.
-
Jaroslava Zikmundova
Dobry den chtela bych poradit jak fungovat ci reagovat ? Mam 6leteho synka Jarouska jeho otec syna nejdrive chtel,behem tehotenstvi vsak svuj nazor zmenil a o synka uz nestal a ja jsem od 7mesice tehotenstvi zustala sama,po narozeni jsem ohledne vyzivovaci povinosti musela zadat o vyzivne ale i o testy otcovstvi ktere dopadli tak jak meli,otec byl uznan na 99,99% vyzivne priznano,ale nadale zadny zajem pak po 5letech kdy jsem zadala o zzvyseni otec najednou zazadal s jeho zenou o styk po dohode se socialni prac.jsme se domluvili na navstevach a poznani synek vse bral velmi dobre,ale po pul roce se neco zlomilo a syn k otci nechce chodit,snazila jsem najit reseni na zpusob aby si ho vzali treba na cele odpoledne,ale to jim nevyhovovalo a ted mi zacli psat ze by bylo lepsi navstevi udelat oficialne papirove to pro me znamena nasilim ale to nechci uz ohledne synka poradite jak mam dal postupovat?? Dekuji zde prikladam email.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Paní Jaroslavo,
doufám, že i s párdenním odstupem najdete v mé odpovědi něco k užitku.
Chápu správně, že "oficiálně papírově" znamená přes soud? Pokud ano, tak lze dodat snad jen to, že papír opravdu nic nevyřeší. Pokud se rodiče nejsou schopni domluvit a do rozhodování není přizváno (a respektováno) i dítě, pak je v podstatě jedno, koho dalšího se do toho zapojí. Soud i OSPOD by měly vyvíjet tlak na to, aby k nějaké dohodě došlo a hlavně aby bylo chráněno dítě.
Takže moje rada zní nepřestávat komunikovat - tedy mluvit, mluvit, mluvit. Se synem, s jeho otcem, všichni společně. A hledat cestu - kdo, co a proč vlastně chce a jak z toho ven.
-
Nerozvedený partner
Dobry den,
Obracím se na Vas s prosbou o radu. Je mi 26 let, přítelovi je 39, ma téměř 10 ti letou dceru s kterou vycházím velice dobre. Protoze ma rodinný dům, uz pres rok u nej bydlím (jsme spolu rok a půl). Náhodou jsem zjistila, ze přítel neni rozvedený - asi 6 let jsou s manželkou odloučení a oba maji svůj život i partnery. Majetek maji vyřešeny, takže stačí pouze podpis. Minuly rok me slíbil, ze se rozvede jeste ten rok, bohužel se tak nestalo, po několika hadkach slíbil, ze tak učiní tento rok. Přišla další hádka a najednou me odpovídá, ze všechno ma svůj cas. Nedokáže pochopit, ze se cítím poníženě, ze se na to ptají všichni me, nikoliv jeho. Navíc manželka prohlásila (bydlíme na vesnici) ze se nikdy nerozvede. Na druhou stranu me rika, ze je přece jasne, ze kdyby semnou nechtěl byt, tak u nej nebydlim, nejezdime na dovolené atd.. chce další děti, ale ja mu odpovídám, jak mame plánovat budoucnost, když nema vyřešenou minulost? Nedokáže pochopit, jak moc je toto pro me důležité a navíc, když na to padne řec, ma pocit ze ho někam tlačím a o to vic se sekne on. Vymlouva se na dceru, ale ta uz je se situaci smirena a navíc o tomto kroku ani nemusí vedet.
Děkuji za odpověď a pěkný den.
JanaODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Jano,
děkuji za projevenou důvěru. Ocitla jste se v nezáviděníhodné a docela zapeklité situaci. Vynasnažím se přijít s něčím pomocným, nicméně mějte na paměti, že psaná rada plně nenahradí informace, které mohou vyplynout z rozhovoru.
Píšete, že k rozvodu "stačí pouze podpis". Co tomu podpisu tedy brání? Hrozí, že se vrhnu do zbytečných spekulací, ale zkusím to trochu rozepsat.
Předem chci podotknout, že nemám v tomto místě snahu vašeho partnera nějak ospravedlňovat nebo radit vám, ať nad tím mávnete rukou. Rád bych lépe obsáhl šíři toho, před čím zřejmě stojíte.
Na rozvod můžeme nahlížet z několika rovin. První bude taková technická. Svým způsobem je svatba v lecčems jednodušší než rozvod. U rozvodu potřebujete mít vyřešený společný majetek. Nejen nějakou ústní dohodou a nějakým reálným vypořádáním (o čemž píšete, že už de facto vyřešené je), ale dohodu sepsanou na papíře. Klidně i docela vágně, ale zato s ověřenými podpisy, což znamená návštěvu matriky nebo notáře. (Tady si dovolím ještě malou odbočku. Pokud máte s partnerem společné finance, tak peníze, které on "nosí domů", pořád patří do společného jmění manželů. A v případě jeho úmrtí je manželka automaticky dědic.) Pokud je ve vztahu dítě, soud do celé věci zapojí oddělení sociálně-právní ochrany dětí. OSPOD by měl u rozvodu hájit zájem či dobro dítěte. Bohužel může se stát, že se bude jednat o zájem papírový a nikoliv reálný. Rodiče musí sepsat dohodu ohledně péče o dítě a přesvědčit soud, že to bude fungovat. Je možné, že desetileté dítě si soud přizve, aby poznal jeho názor. Soud bude taky požadovat, aby rodiče doložili příjmy (tj. zajít za účetní v práci nebo na finanční úřad). Proběhne jedno stání ohledně budoucnosti dítěte a až pak další ohledně rozvodu. U soudu lidé taky řeší, že se k něčemu budou muset zavázat a to pak dodržovat (i když se to třeba s časem ukáže jako nefunkční). Jednak k soudu lze jít znova. A jednak případnou závaznost si musí rozvedení i tak hlídat více méně sami. Soud nemá moc prostředků ani času na to nějak dohlížet. Takže svým způsobem lze říci, že před soudem se jde domluvit na lecčems a dělat pak něco jiného (v tom dobrém a bohužel i v tom špatném smyslu slova). Ta technická stránka vypadá nejhrozivěji, ale v podstatě je to hlavně takový kolotoč formalit. Avšak pokud se nebude táhnout za jeden provaz, může to být i opruz na dlouhou dobu.
Další vrstvou rozvodu je společnost. Už se to hodně lepší, ale být rozvedený ještě pořád s sebou často nese punc selhání (jak vnitřního sám pro sebe, tak i vnějšího ve společnosti) - tedy pověsti rozvedeného. Obzvláště v menších (a méně anonymních) komunitách, jako je třeba vesnice. Tady v tomto místě je to podobné asi tomu, co zažíváte, když se cítíte poníženě. A odtud taky zřejmě pramení i vyjádření manželky "že se nikdy nerozvede". V tomhle místě se jako rizikové jeví třeba už jen i jít na matriku ověřit podpisy.
Asi tou nakonec nejpodstatnější rovinou je "nakolik vlastně důvěřuji a i jak moc vůbec můžu důvěřovat druhé straně". Bude se chtít dohodnout? Bude držet dohodu? Bude ji držet i před soudem? S čím vyrukuje? Jak to bude dál? Odpovědi na tyto otázky, resp. nejistotu z těchto otázek, lze shrnout do toho "všechno má svůj čas".
K tomu všemu je tu ještě obyčejná lidská setrvačnost. Proč bych měl něco měnit když to doposud klapalo?
Tohle všechno ovšem není tak úplně o vás. Co by mohlo pomoci přímo vám? Honí se mi hlavou dvě otázky. Asi nejsou z těch nejjednodušších a první je i trochu přidrzlá:
Co by bylo jinak, jak by to vypadalo, kdybyste nevěděla o "nerozvodu"? A co vlastně bude jinak až se váš partner rozvede?
Docela by mě zajímalo, jestli krom hádek a tlaků máte i nějaké klidné a věcné rozhovory o rozvodu. A jaký je reálný stav případných kroků, které váš partner podniká: Mluví o tom s manželkou? Posouvá se to někam? A v neposlední řadě, čí je ten rozvod: Je to jen vaše téma? Nebo společné vás obou?
Plně chápu proč se nehrnete do nějaké budoucnosti. Možná ta vaše otázka za tím vším zní: Má cenu s ním zůstat? Já se jen můžu zeptat: Má? Jaká jsou pro a proti? Jaké zkušenosti vám tento vztah doposud přinesl?
Často kladené dotazy
-
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na flek, který se mi udělal v podpaží (mírně pod podpažím). Nejprve
Dobrý den, může se jednat o přehnanou alergickou reakci po aplikaci deodorantu…