Magdalena Valášková, psycholog Brno

Mgr. Magdalena Valášková

Psycholog

1 názor

Uložit


Dbejte o své zdraví

Zůstaňte doma a vyberte online konzultaci pro zahájení nebo pokračování léčby. Pokud to potřebujete, můžete si také objednat návštěvu v ordinaci.

Zobrazit profily specialistů Jak to funguje?

Adresa

Tř. kpt. Jaroše 19, Brno
Magdalena Valášková

Na této adrese online kalendář není aktivní

Soukromý pacient (bez pojištění)


Nedostatek informací o službách a cenách

Chybí vám nějaké informace na profilu tohoto specialisty?

Zobrazit ostatní profily psychologů v okolí

Zkušenosti

Ceník

Informace o službách a cenách nejsou k dispozici

Tento specialista ještě nepřidával žádné informace o svých službách.

Názory pacientů

5

Obecné skóre
1 názor

F
Ověřeny pacient

Prístup pani Valáškovej mi bol vemi sympatickýˇ, a čas strávený v terapii ma veľmi obohatil. Môžem iba odporúčať :-)


Došlo k chybě, zkuste to znovu

Odpovědi

1 odpovědí poskytnutých lékařem na otázky pacientů na ZnamyLekar.cz


  • Dobrý den, již delší dobu trpím úzkostmi a depresemi. Je mi 26 let, před necelými 2 roky jsem dostudovala úspěšně VŠ a momentálně mám již třetí zaměstnaní za tu dobu. Práce mě ovšem nečiní šťastnou a stresuje mě. Ne tak ani samotná práce, ale být v kolektivu kolegů. Jsem neustále sevřená a nešťastná. Při práci mám neustále myšlenky, že něco pokazím, něco nepochopím, nenaučím se to, ostatní mě zcela jistě sledují a hodnotí. Vše je pro mě velmi složité. Nejhorší pro mě je to, že jsem vystudovaná vysokoškolačka, do které je vkládáno mnoho očekávání a přitom jsem na pokraji zhroucení při jakékoliv činnosti. Když se kolegové baví, neustále přemýšlím jak se zapojit do konverzace, když něco řeknu, příjde mi to trapné, nezajímavé a neustále si myslím, že ostatní si o mně myslí, že jsem divná, a že mě zcela jistě nemají rádi. Je to hodně vyčerpávající. Prakticky nic ve svém volném čase nedělám, protože jsem neustále unavená. Nemám přátele a s rodinou také nemám dobré vztahy. Vztahy přátelské vůbec nenavazuji. Bojím se zranění. Když si řeknu nahlas, že vlastně nikoho nemám - přátele, rodinu, která vás nesoudí a cítíte jen pohodu, pohltí mě panika. Cítím se tak sama, ale přitom chci být sama, je to pro mě bezpečné. Psychicky jsem velmi bolavá a nevím jak z toho ven. V době dospívání jsem byla oblíbená a byla jsem obklopena přáteli a lidmi, kterým jsem však ubližovala různými intriky a zlými slovy a následně se to obrátilo proti mě. Několik let potom jsem žila na maloměstě s pocitem viny a izolace od ostatních. Brala jsem, že si to zasloužím. Každý mě měl za zlou osobu a nikdo mě neměl rád. Moc mě mrzí jaká jsem dříve byla špatná osoba, která používala zlá slova, která byla jedem a že jsem dělala věci, které ostatní činily nešťastnými. V současné době žiji jinde, ovšem minulost a pocity zůstávají. Zároveň co se týče mé rodiny - distancuji se od ní. Mám velmi nízké sebevědomí, a pocit, neschopnosti přikládám mým rodičů. Milují mě ovšem pro ně nebudu nikdy dostatečně dobrá, nic neumím, jsem k ničemu, každý je lepší než já, jak to vypadám, neustálý stres, neustále jsou se mnou problémy (slova matky). To je vše, co mě napadne při pomyšlení na rodinu. Vždy když jsem se svou rodinou, jsem sevřená, nesoustředěná, přecitlivělá a podrážděná.Můj stav je teď lepší, jelikož mám přítele, který mě drží nad vodou (o mých problémech neví-žijeme odděleně). Ráda bych žila poklidný život, byla sama sebou, měla se ráda takovou jaká jsem a nebála se ostatních lidí. Před půl rokem jsem navštívila 3x psychologa, ovšem necítila jsem se s ním dobře. Mohla bych znát názor, zda se dají dané problémy vyřešit? Děkuji za názor a možnost sdílet tyto problémy s odborníkem. Přeji hezký den.

    Dobrý den,
    někdy je moc těžké najít odvahu být sám sebou. Vlastně k tomu všichni potřebujeme nějaké zdroje. Ti, kteří to umí, většinou mají dobré zázemí a někoho, kdo je má rád a přijímá je. Když nám něco z toho chybí nebo toho není dost, musíme si to vybojovat. Pomoc odborníka to může usnadnit. Spíše než o konkrétní terapeutický směr však jde o to, abyste navázala spolupráci s někým, komu dokážete důvěřovat. Už po prvním setkání můžete cítit aspoň trochu naděje. Postupně se můžete více otevřít, získat důvěru, a třeba i odvahu k větší otevřenosti na cestě ke druhým. Pravidelná spolupráce Vám pomůže změnit to, jak se vidíte a o čemu o sobě věříte. Získáte nové přátele a někteří teprve pak objeví, kým jste. Doporučila bych určitě začít individuálně, skupinová terapie Vás může hodně posunout, ale až si budete sama sebou trochu jistá. Zpočátku je bezpečnější individuální přístup. Přeji Vám, ať najdete odvahu to ještě zkusit a najdete toho správného "parťáka pro Váš rozvoj"!
    Magda Valášková

    Mgr. Magdalena Valášková

Veškerý obsah publikovaný na portálu ZnamyLekar.cz zejména Otázky a odpovědi, má pouze informativní charakter. Internet nepředstavuje plnohodnotnou náhradu lékařské péče poskytované specialistou.

Zkušenosti