Dotazy od pacientů (15)

Dobrý den, jsem v těžké životní situaci, jak finanční, tak s bývalým partnerem (otcem mého dítěte).

Dobrý den, jsem v těžké životní situaci, jak finanční, tak s bývalým partnerem (otcem mého dítěte). Problémů se zase poslední dobu nabalilo víc a mě čím dál častěji napadá, že by bylo lepší, život ukončit, než ho žít takový. Nakonec se rozmyslím a ani nedokončím myšlenku, protože si říkám, že mě potřebuje hlavně syn. Po konzultaci s obvodním lékařem, kdy jsem měla prosbu o doporučení k psychologovi, abych se mohla někde alespoň vypovídat mi bylo řečeno, že jsem přece takový veselý člověk, který nic takového nepotřebuje. Je nějaká možnost, jak se dostat k nějakému odborníkovi bez doporučení obvodního lékaře?

Zdravím, dá se objednat ''na tajno'' schůzka s psychologem, psychoterapeutem či psychiatrem? Je mi 1

Zdravím, dá se objednat ''na tajno'' schůzka s psychologem, psychoterapeutem či psychiatrem? Je mi 16 let, ale nechci zatahovat rodiče do mých problémů (ne teď). Děkuji

Dobrý den, před dvouma měsíci jsem byla na pohotovosti vypukla u mě strach s kovin 19 koukala jsem n

Dobrý den, před dvouma měsíci jsem byla na pohotovosti vypukla u mě strach s kovin 19 koukala jsem na správu a ještě ten večer mě odvezli na pohotovost měla jsem navali bylo mi špatně a za tři dny jsem měla stejný problém a opět jsem byla na pohotovosti . Paní doktorka mě poslala na vyšetření komplet ale vše je v pořádku a od tě doby je mi pořad špatně a mám strach z léku a všeho a už nevím co mám dělat taky když mám nastoupit do autobusu udela se mi špatně a nenastoupil už nevím co mám dělat.

Dobrý den, již delší dobu se poměrně dost stresuji. Ještě na škole jsem byl dost flegmatik, ale ted

Dobrý den,
již delší dobu se poměrně dost stresuji. Ještě na škole jsem byl dost flegmatik, ale ted posledních pár let pocituji, že se strašně stresuji kvůli každé prkotině. Vystupování před lidmi mi vždycky dělali problém, ale teď mi dělá problém už jen to, že si myslím, že ode mě někdo něco očekává a já to nesplnuji, tak mám stresy. Někdy je to jen mírný stres, kdy se necítím komfortně, někdy se i strašně moc potím nebo dokonce musím na toaletu. Začal jsem ted novou karieru, kde musím chodit na různé meetingy a i když jsem dobře připravený, tak mám stresy. Te to dost nepříjemné a myslím, že je to na mě i vidět a dá se říct, že mi to kazí karieru, ale i osobní život. Potřeboval bych tedy poradit co je menší zlo. Brát prášky v mém věku (23 let) nebo se snažit se stresem vyrovnat i když stres má také velký dopad na zdravý.. Ještě jsem zvažoval psychologa. V minulosti jsem k němu již docházel z jiných důvodů, ale myslím, že ten mi nepomůže... Děkuji za rady

Dobrý den, několikrát, cca 2x - 3x, do roka se potýkám se stavem, kdy se stanu méně pozornější; unav

Dobrý den, několikrát, cca 2x - 3x, do roka se potýkám se stavem, kdy se stanu méně pozornější; unavenější; hůř zvládám věci, které mi jinak nedělají větší problémy; nebaví mě to, co mě jinak baví a obecně jsem takový "méně použitelný". Tento stav obvykle trvá 2 - 3 týdny a tak jak přišel, postupně, tak i odchází. Tuším, že dříve tyto stavy přišly z ničeho nic a z ničeho nic i odešly, trvaly ale kratší dobu. Co chodím do práce, tak jsou hůře a hůře snesitelné a pracovně mě to dost omezuje. Mému praktickému lékaři jsem problém vysvětlil, předepsal mi beta-blokátor bisoprolol, který beru každý den. Jeden čas jsem měl na obtíže předepsaný Lexaurin, ten mi ale nepomáhal. Musím upřímně konstatovat, že se o tomhle bojím, či dokonce stydím s kýmkoliv mluvit, tak píšu alespoň sem. Nějaké rady prosím? Děkuji.

Dobrý den, již delší dobu trpím úzkostmi a depresemi. Je mi 26 let, před necelými 2 roky jsem dostud

Dobrý den, již delší dobu trpím úzkostmi a depresemi. Je mi 26 let, před necelými 2 roky jsem dostudovala úspěšně VŠ a momentálně mám již třetí zaměstnaní za tu dobu. Práce mě ovšem nečiní šťastnou a stresuje mě. Ne tak ani samotná práce, ale být v kolektivu kolegů. Jsem neustále sevřená a nešťastná. Při práci mám neustále myšlenky, že něco pokazím, něco nepochopím, nenaučím se to, ostatní mě zcela jistě sledují a hodnotí. Vše je pro mě velmi složité. Nejhorší pro mě je to, že jsem vystudovaná vysokoškolačka, do které je vkládáno mnoho očekávání a přitom jsem na pokraji zhroucení při jakékoliv činnosti. Když se kolegové baví, neustále přemýšlím jak se zapojit do konverzace, když něco řeknu, příjde mi to trapné, nezajímavé a neustále si myslím, že ostatní si o mně myslí, že jsem divná, a že mě zcela jistě nemají rádi. Je to hodně vyčerpávající. Prakticky nic ve svém volném čase nedělám, protože jsem neustále unavená. Nemám přátele a s rodinou také nemám dobré vztahy. Vztahy přátelské vůbec nenavazuji. Bojím se zranění. Když si řeknu nahlas, že vlastně nikoho nemám - přátele, rodinu, která vás nesoudí a cítíte jen pohodu, pohltí mě panika. Cítím se tak sama, ale přitom chci být sama, je to pro mě bezpečné. Psychicky jsem velmi bolavá a nevím jak z toho ven. V době dospívání jsem byla oblíbená a byla jsem obklopena přáteli a lidmi, kterým jsem však ubližovala různými intriky a zlými slovy a následně se to obrátilo proti mě. Několik let potom jsem žila na maloměstě s pocitem viny a izolace od ostatních. Brala jsem, že si to zasloužím. Každý mě měl za zlou osobu a nikdo mě neměl rád. Moc mě mrzí jaká jsem dříve byla špatná osoba, která používala zlá slova, která byla jedem a že jsem dělala věci, které ostatní činily nešťastnými. V současné době žiji jinde, ovšem minulost a pocity zůstávají. Zároveň co se týče mé rodiny - distancuji se od ní. Mám velmi nízké sebevědomí, a pocit, neschopnosti přikládám mým rodičů. Milují mě ovšem pro ně nebudu nikdy dostatečně dobrá, nic neumím, jsem k ničemu, každý je lepší než já, jak to vypadám, neustálý stres, neustále jsou se mnou problémy (slova matky). To je vše, co mě napadne při pomyšlení na rodinu. Vždy když jsem se svou rodinou, jsem sevřená, nesoustředěná, přecitlivělá a podrážděná.Můj stav je teď lepší, jelikož mám přítele, který mě drží nad vodou (o mých problémech neví-žijeme odděleně). Ráda bych žila poklidný život, byla sama sebou, měla se ráda takovou jaká jsem a nebála se ostatních lidí. Před půl rokem jsem navštívila 3x psychologa, ovšem necítila jsem se s ním dobře. Mohla bych znát názor, zda se dají dané problémy vyřešit? Děkuji za názor a možnost sdílet tyto problémy s odborníkem. Přeji hezký den.

Dobrý den, je mi 43 let. Před cca. rokem a půl jsem nečekaně skončila po 10 letech v zaměstnání. Byl

Dobrý den, je mi 43 let. Před cca. rokem a půl jsem nečekaně skončila po 10 letech v zaměstnání. Bylo to ze strany zaměstnavatele a nečekaně, takže pro mě šok. Prostě jsem se jim nehodila. Bála jsem se všeho. Teď jsem v novém zaměstnání cca. 13 měsíců. Skoro půl roku mi trvalo, než jsem si zvykla. Ale co mě trápí. Nad vším moc přemýšlím a někdy mám z budoucích věcí panický strach. Teď momentálně skoro 3. den nemohu spát a dopředu se vnitřně bojím, jak to dopadne. Ráda bych se naučila pohlížet na vše pozitivně a neničit se takhle vnitřně. Prosím o radu. Děkuji.

Dobrý den, na konci roku jsem v noci prodělala tzv. panickou ataku, nejspíše na základě dlouhodobějš

Dobrý den, na konci roku jsem v noci prodělala tzv. panickou ataku, nejspíše na základě dlouhodobějšího stresu, starostí v rodině atd. Nijak jsem si však žádný stres nepřipouštěla, proto mě překvapilo, že se mi tohle vůbec stalo. Každopádně jsem od toho včera každý další večer, cca po dobu 2 týdnů trpěla úzkostí z toho, že se mi to stane opět. V práci vše v pořádku,ale jakmile jsem šla z práce domů,ten pocit začal. Stres, pocit strachu, průjem, špatné myšlenky,nespavost. Začala jsem tedy používat bachovy kapky na míru, paní jsem napsala, co se děje, po kapkách mi během 2 týdnů bylo opět dobře. V noci jsem spala, bylo mi dobře. Avšak minulý týden jsem v noci opět nemohla spát,téměř celý týden a tím jsem si nejspíš opět přivedla tento strach z toho,že nebudu spát. Dokonce jsem byla večer s kamarádkou v kavárně a normálně jsme si povídaly a najednou mi hlavou probíhaly špatné myšlenky, že jsem blázen a že zase nebudu spát. Samozřejmě mi to udělalo zle a šla jsem raději domů. Vím, že se mám dobře a nic mě netrápí a i tak se tyto stavy dostavují. Večer usnu, ale v noci se několikrát probudím. Dnes to samé, s tím, že jsem se probudila a už na mě padly myšlenky a strach, že ten den bude opět špatný, když jsem se nevyspala. Zkoušela jsem i jiné bylinkové tablety na spaní, či na stres. Nejvíce se moje hlava bojí toho, že jsem blázen a že se z toho zblázním. Děkuji za radu a tipy, hezký den.

Věk 69 Let. Kolem 20 hod. mě to bere na spaní tak du spát. Probudím se kolem 22 hod - 23hod. Nemůžu

Věk 69 Let. Kolem 20 hod. mě to bere na spaní tak du spát. Probudím se kolem 22 hod - 23hod. Nemůžu usnout . Zaberu na spaní kolem 2 hod - 3 hod a spím do 5 - 6 hod. To trvá moc dlouho .

Po 4 rande mě přítel řekl:bohužel tě předběhla jiná žena. Nedělej si vážné naděje. Jě mě to líto nap

Po 4 rande mě přítel řekl:bohužel tě předběhla jiná žena. Nedělej si vážné naděje. Jě mě to líto napsal. Rozešel se pomocí emailu. Nic tomu předtím nenasvědčovalo. Nějak se z takového chování nemohu vzpamatovat.

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Můj přítel, táta našich dvou malých dětí, tříleťáka a 9víti m

Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Můj přítel, táta našich dvou malých dětí, tříleťáka a 9víti měsíčního, je na mě při hádkách sprostý. Nebýval takový, ale jsme spolu teprve necelých pět let. Připadá mi, že čím déle spolu jsme tím víc se to zhoršuje. Už se ani neomluví, prý si za to můžu sama, když taková kráva, p..a, atd jsem, tak co jiného mně má říct. A je jedno o jak velký nebo malý problém se hádáme. Třeba dnes. V zásuvce byla nabíječka od telefonu, kterou tam přítel permanentně nechává a tak jsem si si tam dala nabít svůj vybitý telefon. Za hodinu jsem šla a na nabíječce byl přítelův telefon. Je pravda, že mě to dost naštvalo, protože už jednou hádka o tomto proběhla. Řekla jsem mu tedy naštvaně, jestli se mě nemůže alespoň zeptat, než mi odpojí telefon od nabíječky nebo mi to dát alespoň vědět.. Bohužel přítelova reakce na toto je taková, že si potřebuje nabít telefon do práce, že já do práce nechodím, tak nabitý telefon nepotřebuji, že vyhledávám jenom problémy a měla bych se zajít někam poradit. Že si od tamtud vzal telefon jen na záchod a že jsem si tam hned dala nabít svůj telefon, (což přece nemůžu vědět). Řečeno ve zkratce. Většinou to vše na mě křičí a sprostě mi nakonec nadává. Mně ale přijde, že přece by se mě měl alespoň zeptat, říci mi to nebo prostě semnou normálně komunikovat. Pak se mě tu snaží "zastrašit" křikem. To vše pozorují děti. Malej tříleťák na nás už křičí taky. Já nechci, aby byl jednou stejně takový jako jeho táta. Co pro to můžu udělat? Začíná mě to jednání ničit, ale stejně s tím nic nezmůžu. U něho doma bylo křičení na denním pořádku. Jeho táta měl milenky, jen křičel a s mámou se prý hádali pořád. I pod krkem ji jednou vzal. Já už dnes byla tak vytočená, že jsem na něj sprostě chrlila taky, aby věděl jaký to je a jestli to takto chce mít.. Přišlo mi, že mu to bylo úplně jedno a mě akorát mrzelo, že jsem klesla na jeho úroveň.. A ikdybych si to zasloužila, tak být sprostý přece v normálním zdravém vztahu nikdo být nemůže, když má doma děti?. Už je přesmíru i to, že vše se snaží vykřičet. Já jsem silná povaha, ale i tak takový vztah mít nechci. Je vůbec možnost, že si to partner nějak uvědomí? Je nějaký způsob, jak s ním mluvit, aby to pochopil? Nebo to přeháním já? děkuji za odpověď, zdraví Hanka..

Dobrý den nemohu takhle žít, myslím jak duševně, prosím jenom o pomoc nic víc. Děkuju Kateřina Hejdo

Dobrý den nemohu takhle žít, myslím jak duševně, prosím jenom o pomoc nic víc. Děkuju

Dobrý den, syn 4,5roku jedl do 18.mesicu bezproblémove vše jídlo. Během 2tydnu v té době,se 2x pozvr

Dobrý den, syn 4,5roku jedl do 18.mesicu bezproblémove vše jídlo. Během 2tydnu v té době,se 2x pozvracel po kaši. Od té doby, tj.3roky má odpor k jídlu. Ji víceméně 3_5pro něj "osvedcenych" jídel,ostatní za žádnou cenu nevezme do pusy,ani neochutná nic nového. Na velikosti jeho hladu nezáleží,když nemá "to své jídlo" celý den,je schopen nejíst a večer je to s ním pochopitelně k nevydrželi, protože je podrážděný, unavený atd. Zkoušeli jsme s ním o tom mluvit,vysvětlovat,prosit,nadávat. Zakazovat,nechávat být, absolutně nic s ním nehne. Už jsme zoufalí. Podotýkám,že sladkosti a sladké pití dostává velmi zřídka.Prosim o radu,co s ním. Děkuji. Vendula.

Dobrý den. Nyní jsem ve 31 tt. Asi před 14 dny jsem měla osklivy sen o hřbitově a od té doby mám poř

Dobrý den. Nyní jsem ve 31 tt. Asi před 14 dny jsem měla osklivy sen o hřbitově a od té doby mám pořád v hlavě myšlenku, že až bude malému rok něco se stane. Nevím jak se toho zbavit. Vím že je to jen v hlavě nic víc ale nedokážu na to přestat myslet. Nedokážu se ani radovat a těšit protože se bojím že to bude na chvíli. Jak se toho zbavit? Děkuji moc už jsem zoufalá. Vzbudím se a hned na to myslím

Dobrý den,mám problém ohledně synovce,který má podle mého názoru dost velký psychický problém. Chlap

Dobrý den,mám problém ohledně synovce,který má podle mého názoru dost velký psychický problém. Chlapci je 8 let a mluví ve stylu,,jsem debil...nemám mozek....neposlouchám,tak mě vyhoď z okna,vem nůž a podřízni mě ...'' žije s matkou,která má další 2 děti, vdala se a synovec jejího manžela nemá rád. Dost často kluk přihlíží domácímu násilí,křiku a hádkám. Potřebovali by jsme lékaře, který by chlapce vyšetřil a udělal posudek pro soud....