Dotazy od pacientů (25)

  • Dobry den, je možnost se u vas objednat se synem na nezavaznou konzultaci ? Dekuji za odpoved :-) he

    Dobry den, je možnost se u vas objednat se synem na nezavaznou konzultaci ? Dekuji za odpoved :-) hezky den

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobry den, samorzejme, nejlepe telefonicky viz me
    Webove stranky psychologkleckova, ev pres kalendar . Hezky den, IK


  • Návštěva psychologa doma

    Dobrý den mám 16 let starou dceru která má problémy ale nechce mě žádného odborníka navštívit (nedostanu ji z auta).Hlavně mě zajímá jestli by nás psycholog navštívil doma. Děkuji

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobry den, poslala jsem Vam odpověď do e-mailu, snad Vam dorazila, hezky den, IK


  • Pro dobro syna .

    Dobrý večer ,chtěla bych se zeptat ohledně svého syna 3roky .Otec syna který se o něj nezajímal přes dva roky. Zažádal soud o kontakt se synem.Ale od mala ani do téhle doby o něj neměl zájem a teď by ho chtěl půjčovat .Když jsem synovi řekla že pojede pryč za otcem tak se mi rozbrečel že nikam nepojede a že tátu nemá .Paní sociální pracovnici jsem to říkala že syn k němu nechce jelikož ho nezná a nutit ho nemůžou a jenom mu tím ublíží .Nevím si rady nechci aby mi syn k němu jezdil a on mi ho vozil zpátky domů celého ubrečeného a vystresovaného. Prosím poraďte děkuji

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,

    bohužel je toto velmi těžká situace, neboť se různí pohledy právní a morální/lidské.
    V mojí praxi se osvědčilo v takovýchto případech postupovat velmi pozvolně a za přítomnosti mediátora. Musíte vybrat vhodné profesionály a domluvit schůzku všech zúčastněných stran a domluvit si postup, který by vyhovoval zejména Vašemu synkovi. Ideálně by postupné a POZVOLNÉ setkávání a mohlo probíhat např. takto:
    1) schůzka vy, otec s mediátorem (vypracuje se plán)
    2) synek + tatínek (za přítomnosti Vás a mediátora) - tato fáze trvá tak dlouho, dokud potřebuje Váš synek, postupné seznamování s tatínkem, přivykání atd. Vy jste přítomna proto, aby Váš synek měl oporu, protože jste pro něj jeho nejbližší osoba a on má tak pocit jistoty a bezpečí. Jste přítomna, ale nezasahujete do hry a setkání, pouze pokud Vás synek bude potřebovat (objetí, pomazlení atd.)
    3) tatínek a synek (za přítomnosti mediátora) - opět tato fáze trvá tak dlouho, jak je potřeba
    4) tatínek a synek - např. odpoledne 2 hodinky/1 hodinka hřistě, procházka apod. - tato fáze trvá tak dlouho jak je potřeba s ohledem na Vašeho synka - občasná setkání s mediátorem
    5) spinkání u tatínka

    vše se musí řídit vaším chlapečkem, tatínka zatím vůbec nezná a proto potřebuje dostatek času na to, aby ho poznal a naopak, aby tatínek poznal jeho. VŠE SE DĚJE POZVOLNA A POMALU s vysokým respektem k pocitům a chování dítěte.
    Držím palce, IK


    1) náv


  • Porucha příjmu potravy

    Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat zda přijímáte pacienty s poruchou příjmu potravy, již se léčím cca 2 roky a docházím k psychiatrovi, ráda bych ale i psychologické poradenství. Dále zda je sezení hrazeno pojišťovnou. Děkuji za odpověď.

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den, ano, je to možné, dokonce se domnívám, že psychoterapie je v tomto případně velmi vhodná. U mne jsou sezení hrazená, nespolupracuji se ZP. Dlouhodobá psychoterapie (což u Vás by byla vhodná) však není hrazena ZP nikde, máte jen několik sezení na rok, záleží na typu pojišťovny, kolik. Příjemný den, IK


  • Péče o dítě po rozvodu

    Dobrý den, měl bych jeden dotaz. Právě se s manželkou rozvádíme a našeho 4letého synka budeme mít ve střídavé péči. Abychom ho co nejméně vystavili vlivu rozvodu, hledám pronájem ve stejné lokalitě. Otázka zní: je pro synka lepší, když budu bydlet v jiném místě stejné lokality nebo když budu bydlet v sousedním bytě, který je momentálně k dispozici? Podle mně by v druhém případě viděl stále oba rodiče "spolu". Děkuji. Karel

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,

    rovněž se omlouvám za zpoždění v odpovědi, dotazu jsem si nevšimla.

    Otázka je to velmi těžká, protože se domnívám záleží na mnoha dalších faktorech, o kterých od Vás nic nevím. Zejména záleží na tom, jak jste schopen vycházet s bývalou ženou, jak spolu dokážete komunikovat a jak probíhá předávání synka. Jaký byl vlastně důvod rozvodu/rozchodu? Co si o tom myslí Vaše bývalá žena? A také by mne zajímalo, jak byste se cítil vy vedle v bytě? Jak by Vám bylo vedle v bytě, když byste věděl, že za dveřmi je Váš syn? O tom všem bych potřebovala vědět více. Na základě výše uvedeného a ještě možná i dalších otázek bych zvažovala následné rozhodnutí. Hodně štěstí přeji, IK


  • Doma pomalu anděl,ve školce ďábel

    Dobrý den,mám 3,5 letou dceru a druhou 4 měsíční.Ta starší je doma v rámci možností hodná má své výbuchy,ignoraci atd... snad jako mnoho dětí,ale pak se uklidní omluví se a je jak andílek.Bohužel,ve školce je to údajně učiněny ďábel.Je prý chytrá,šikovná,ale zlobí ze všech dětí nejvíc a učitelky neví co s ní a odkazují mě furt na psychologa.Dětem učitelky říkají,že Terezka je pomatena a ať si ji nevšímaji.Když jde ráno do školky tak ji říkáme ať je hodná,poslouchá atd... odpoví ano a to je vše.Prosím poraďte protože já fakt nevím co s tím dělat.Děkuji

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    velmi se omlouvám za zpoždění v odpovědi, ale dotazu jsem si nevšimla (nechodí mne bohužel upozornění). Vaše dcerka prochází obdobím, kdy jí přibyl nový sourozenec a to s sebou přínáší mnoho změn. A přizpůsobení se všem těm změnám není lehké - musí si zvykat na nového sourozence, na změnu režimu, také Vás již nemá jen pro sebe a musí se o Vaši i tatínkovou přízeň s novou sestřičkou dělit atd.) To vše se může projevovat různými změnami v chování. NA druhou stranu vy sama píšete, že doma se chová docela normálně. To znamená, že vy si s ní víte hezky rady a ona Vás poslouchá. Ve školce je to jinak. Nevím, jak do školky chodí dlouho a na jak dlouho a zda se těší či nikoliv. Tedy mohu jen velmi omezeně odpovědět.
    Nicméně mne zarazilo, co paní učitelky o Vaší dcerce říkají ostatním dětem, to se mi nelíbí a bylo by dobré to s nimi řešit. Při začlenění dětí do kolektivu velmi záleží právě na paní učitelce, která toho může hodně ovlivnit, včetně chování vaší dcerky. Děti jsou velmi různé, některé jsou živější a je právě na učiteli, aby s tím uměl pracovat. Tímto však paní učitelky spíše přispívají k vyřazení Vaší dcerky z kolektivu. Možná by stálo za to se jít podívat do školky, jak se Vaše dcerka chová, máte-li tu možnost.
    Pokud by problémy přetrvávaly, je vhodné navštívit psychologa a řešit další postup přímo s ním, aby se vaše dcerka příliš netrápila. Držím vám palce :) IK


  • Tříletý syn nekomunikuje

    Dobrý večer paní magistro,

    Můj dotaz se týká mého tříletého syna. Máme velký problém v komunikaci, Podle mého syn absolutně nechápe význam slov, nedokáže si je spojit s činností. Velmi málo opakuje na svůj věk. Už jsem si o tomto tématu četla spoustu informací a samozřejmě nejsem odborník, tak nedokážu určit správnou diagnózu a ani se o to nechci pokoušet, ale podle zkušeností jiných matek by mohl mít tz. expresivní vývovjovou diasfázy. Syn si rád hraje, je velmi tulivý, pohladí i cizí osobu. Pár lékařů se mne ptalo, jestli třeba není autista, zatím jsme nikde nebyli, takže nevím. Ale proto se obracím na Vás. Je možné vyšetřit syna i když nemluví? Komunikuje víceméně posunky nebo řevem. Pokud by to bylo možné, ráda se k Vám objednám.

    Děkuji za odpověď

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    děkuji za Váš dotaz a moc se omlouvám, že odpovídám se zpožděním, ale nevšimla jsem si ho. Co se týče toho, co bych pro Vás v této oblasti mohla udělat já je následující, vyšetření je možné pozorováním a toho jak se Váš syn chová, jak komunikuje a jak rozumí Vám a jak se s Vámi domlouvá a dorozumívá, jak to vlastně vypadá. Na základě toho bych byla schopná říci více. Co je dobré, abyste věděla je, že vývoj řeči je velmi individuální, některé děti dobře mluví brzy, jiné později. Také jde o to, jestli jsou Vašemu synkovi 3 roky nebo 3 roky a 11 měsíců, neboť to je v tomto věku velmi velký rozdíl. A také je to o tom, jak mluvíte doma, co Váš synek slyší, kdo všechno s ním komunikuje atd. Potřebovala bych se Váš ještě mnohem více doptat. Pokud byste chtěla absolvovat přímo psychologické vyšetření za použití diagnostických nástrojů a stanovit diagnózu, je to trošku složitější u takto malých dětí (diagnostické nástroje pro takto malé děti nemám), ale lze to, avšak musela byste se obrátit na klinicko-psychologické oddělení v Praze např. FN Motol či FN Bulovka. Pokud Vás to trápí a máte obavy, což se z Vašeho vzkazu zdá,, určitě je dobré to konzultovat, v tomto bych Vás podpořila :) Příjemný den přeji, IK


  • Do jaké míry by mi mohla psychoterapie pomoci?

    Dobrý den,
    v poslední době mě dost trápí pocity úzkosti do v takové míře, kdy mě to občas až paralyzuje cokoli dělat, když je možnost to odložit. S prokrastinací mám již delší dobu problémy, ale vždycky jsem ten odpor překonal. V poslední době je to už ale v takové míře, že občas jsem schopný celý den proležet v posteli (občas i na zemi) nebo jen sedět na židli a hledět.
    Na druhou stranu, když jsem v práci, tak mezi kolegy jsem poměrně společenský a nemyslím, si že by někdo poznal že jsem nějak smutný.
    V poslední době taky ztrácím chuť do života. Nemám chuť spáchat sebevraždu, ale mi to nedovolí, spíš je to chuť umřít nebo dokonce neexistovat.
    Nevím jestli se jedná jen o chvilkové období velkého stresu (rekonstrukce bytu) a pocitu nízkého sebehodnocení z toho, že mi je skoro 30 a můj život nemá směr, cíl ani vyhlídky.
    Docela se bojím budoucnosti. Možná, že až ten byt dodělám, že se můj stav zlepší, ale nejsem si jistý jestli to co teď prožívám je jen tzv. "blbé období" nebo jestli to nejsou počátky nějaké duševní nemoci?
    Když se o tom snažím mluvit s někým blízkým, tak se mi spíš dostane takových těch otřepaných frází ve stylu: "Bude líp." apod. Možná to je i tím, že mám strach se úplně otevřít a říct co přesně chci říct, všechno to mám v mysli, ale nejsem schopný to formulovat co přesně cítím. A taky to beru tak, že lidi, kterým se svěřím nejsou psychologové a nejsou mě schopní otevřít. Mám trochu skepsi chodit k doktorovi s tímto problémem, protože nevím do jaké míry bude schopný do mě vidět a zjistit, kde je můj problém.
    Omlouvám se za takovou tirádu, ale potřeboval jsem to ze sebe dostat aspoň prostřednictvím této otázky, která se spíš proměnila v podivnou esej.
    Do jaké míry by mi mohla psychoterapie pomoci?

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobry den,

    ano, myslim, ze psychoterapie by Vam mohla urcite pomoci, při tech stavech, ktere popisujete a prozivate je velmi vhodna a dokaze pomoci. Spravne pistete, ze kamaradi Vam v tomto nemohou pomoci, je opravdu vhodne vyhledat odborníka. Z Vaseho dotazu neumim poznat, zda se jedna o chvilkove obdobi stresu, zda ci je to dlouhodobejsi, potrebovala bych se vas vice doptat. Osobne se domnívam, ze by bylo i vhodne navštívit psychiatra pro konzultaci, zda by bylo vhodne nasadit medikaci (antidepresiva???), které s pocity smutku a chuti neexistovat dokazi velmi dobře pomoci a ja se primlouvam i za prave podpurnou psychoterapii.
    Moc Vam drzim palce a preji hodne sil a verte, ze pokud vyhledate odborníka, zcela jiste Vam to pomuze. IK


  • Jak na negativní myšlení?

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, mám permanentně negativní myšlení, za vším hledám nejčernější scénář. Mám přítele,se kterým jsem šťastná, ale v podstatě se stejně furt trápím a užírám, ačkoliv mi nedává sebemenší známky toho, že by to co si já myslím, to špatné, mělo naplnit. Toto myšlení mne dokáže někdy vyvézt tak z míry, že si dokážu věci v hlavě otočit špatným směrem. Co byste navrhovala?
    Děkuji

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    bylo by prima, kdybyste zašla k psychologovi na osobní konzultaci. Na základě toho se může teprve určit o co se jedná. Mám od Vás příliš málo informací, abych mohla napsat více (takto mi napadá, zda se trápíte kvůli žárlivosti nebo zda máte již takové negativní myšelní delší čas nebo zda jste celkově smutná). Víte o tom jenom vy nebo to pozoruje i okolí? A co na to říká Váš přítel? Pokud Vás Vaše myšlení trápí, má smysl s tím něco dělat :) Mnoho štěstí. IK


  • nata lleevho

    Mám otázku ja jsem moc agresivní na svoje dítě .můžete mně pomocí nevím co stim ona začne lhát ja nemůžu zastavit se urazim hi řvu na ni

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den, ráda bych Vám pomohla, ale bohužel si myslím, že toto je zcela určitě nutné na osobní konzultaci. Mám velmi málo informací. Jen si tak říkám, proč ta Vaše dcerka lže? Možná se něčeho bojí. Pokud mohu doporučit, určitě jděte k psychologovi. Mnoho štěstí. IK


  • Naschval se pocurava.

    Dobry den, mela bych dotaz tykajici se me 3,5 lete dcery. Zijeme momentalne jako rodice oddelene, s tim, ze se o peci deti stridame. Takze dcera nas ma pres tyden oba. Ale ted k problemu. Nevim proc , ale ve skolce se zacala naschval pri polednim spanku pocuravat a to i pres to, ze ani neusne. Dela to z nejakeho trucu ci si neco vymaha, to nevime. Kazdopadne pani ucitelka to jiz nechce a rekla , ze dcera bude muset chpdit domu po obede, tak aby tam nespala. Coz bude z meho pohledu pro ni jakoby vitezstvim a to svoje chovani vyhodnoti jako uspech a bude to delat vzdy kdyz bude chtit neceho dosahnout. Uz nevim, co udelat aby to prestalo, jak na ni pusobit, co zkusit.
    Dekuju za kazdou radu.

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    děkuji za Váš dotaz, kladu si ale otázku, proč si myslíte, že to Vaše dcerka dělá schválně? Chápu, že je pro Vás obtížné, pokud ve školce nemají pochopení, já se však nedomnívám, že Vaše dcerka přemýšlí způsobem, že to pro ni bude vítězství, či že něčeho chce záměrně dosáhnout. Z mého pohledu to vnímám jako volání o pomoc a velmi bych se přimlouvala, abyste zašli k psychologovi a řešili to. Mnoho štěstí, IK


  • Vzteklý a ukňouraný individualista

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, jak si poradit s výchovou 14ti měsíčního syna - je velice bystrý, ale už od mala nerad spolupracuje a ukazuje, že něco umí (ať už je to "paci paci" nebo jak dělají zvířátka). Je spíš individualista, než skupinový typ. Přesto si nedovede hrát sám, neustále kolem sebe potřebuje někoho "doprovodného". Poslední dobou se ale stále více vzteká a kňourá. Je mi jasné, že chyba bude především u nás, ve výchově. Jak tomu ale zabránit? Je celkově takový "pobrkaný", zrychlený a takový až agresivní (což možná trochu přeháním). Nevydrží u žádné hry. Jen hra na honěnou by mu vydržela snad celý den. Nejvíce mi ale vadí, že všechno by chtěl zkoušet, ale ne vše může - například šuplík s moukou a cukrem mu dovolovat nechci. Vždy se začne vztekat, prohýbat v zádech a kňourat. O přebalování ani nemluvím. Domluva moc možná není. Na druhou stranu se strašně rád mazlí, což v porovnání s ostatními dětmi není tak obvyklé.
    Existují nějaké výchovné metody, nebo by v tomto případě byla vhodná osobní konzultace?
    Ještě dodám, že syn přišel na svět císařským řezem pro polohu koncem pánevním.
    Děkuji za jakoukoli radu.
    Eva

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    Váš synek je ještě velmi malý a proto si myslím, že dlouho neudrží pozornost u jedné hry. Má na to nárok :) Asi bych ho do ničeho nenutila, když ho to nebaví - nyní mám na mysli - opakování slov, paci paci atd. a snažila bych se mu vyjít vstříc v tom, aby byl spokojený. Děti reagují různě, pokud jsou unavené, necítí se dobře, mají hlad atd. a často reagují tím, že změní své chování. To k tomu, když popisujete, že je zrychlený, agresivní .... Mě se líbí, že chce všechno možné zkoušet - je zvídavý :) a děti obvykle zajímají zejména ty věci, které jsou opravdové a které nemohou. Můžete mu např. v kuchyni udělat jeho šuplík s opravdovými věcmi (naplňte ho opravdovým nádobím, které nerozbije a které vy nepotřebujete, dejte do něj opravdové krabičky, poklice a věci, kterými si neublíží, může si tam dát i svoje hračky)a hned máte pomocníka na vaření. Třeba ho to bude bavit. Pokud byste potřebovala více věci probrat, klidně přijďte. Moc Vás zdravím, IK


  • Koktání a zadrhávání se z leknutí psem

    Dobrý den, chtěla bych poradit odborně. Mám 3 letého syna a poslední měsíc mě začal kokotat a zadrhávat se a je to podle mého vážné. Jednoho dne jsme byli na chodbě v baráku a šla kamarádka se psem (stafordšírský teriér) je velice hodný a děti má rád, ale začal štěkat a syn se ho leknul a od té doby na ulici i z dálky jak vidí jakýhokoliv pejska, tak se mě chytá za nohu a bojí se a proto si myslím jestli to není to koktání z toho leknutí a nemá v sobě nějaký blok. Děkuji

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    je skutečně možné, že se jedná o reakci na leknutí na onoho pejska, ale těžko mohu říci, neboť mám velmi málo informací. To že se Váš synek nyní bojí psů, je docela logické. Jak popisujete, že reaguje, je zřejmé, že má strach, dejte mu oporu, buďte trpělivá, vysvětlujte mu co se děje, pokud k psovi nechce jít, k ničemu ho nenuťte (např. aby si pohladil pejska apod.) Chce-li přejít na druhý chodník, kde není pes, přejděte. Musí se cítit bezpečně. Má to svůj čas. Váš synek si pamatuje, že se vylekal a teď reaguje tak, že se chce setkání s psy vyhnout. To je zcela zřejmé, a je i možné, že koktání může být onou reakcí, ale podotýkám, že nevím, jak mluvil dříve. Potřebovala bych o tom vědět více, hodně štěstí. IK


  • Žiji s novou partnerkou a manželka si nepřeje styk s dcerou novou přítelkyní

    Dobrý den,
    mohu požádat o váš názor? S manželkou jsme se rozešli před 3mi měsíci, máme 3,5 letou dceru. Nyní žiji s novou partnerkou, která má též 3,5leté dítě. Naše děti se znají od malička a jsou kamarádské. Konflikt je v tom, že si manželka nepřeje a zakazuje, abych trávil čas s dcerou v nové rodině, tzn. neměli bychom tam chodit a už vůbec né spát. S odvoláním na špatný vliv na dceru. Co si o tom myslíte? Já si uvědomuji, že náš rozchod bude mít na dceru negativní vliv, ale čeho docílíme oddalováním faktu, že jsem odešel a že žiju jinde? Aktuálně si dcera myslí, že jsem dlouhodobě v práci a jednou za čas se na ni přijedu podívat. Mně je tato lež proti srsti, ale manželka na ni trvá :-( myslíte si, že je dobré takto dceru mistifikovat a udržovat jí v domění, že se nic nestalo? Jak dlouho? Děkuji

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,

    mám opravdu velmi málo informací k tomu, abych se mohla relevantě vyjádřit, pokusím se zde trochu přemýšlet. Co je z vašeho dotazu jasné je, že Vaše situace je velmi složitá a to nejen pro Vás, ale i pro všechny zúčastněné a že Vás situace trápí. Nejlepší je dle mého názoru vše řešit dohodou a komunikací s Vaší bývalou ženou, pokud je to možné. Pokud to možné z jakýchkoli důvodů není, je dobré se obrátit na odborníka (psycholog, psychoterapeut, ev. mediátor). Potřebovala bych k Vaší situaci vědět více např. proč to Vaše žena takto chce? A pokud vy se v tomto necítíte dobře, sám píšete "že je Vám to proti srsti", proč to tak děláte? A co si o tom myslí Vaše současná partnerka? Osobně se domnívám, že "upravená pravda" ničemu neprospívá a naopak do budoucna může způsobit více starostí Vám všem. Děti, i když jsou malé, velmi dobře vnímají atmosféru, která kolem nich panuje. Nejlepší by bylo, kdybyste navštívil psychologa a vše s ním detailně probral. Mnoho štěstí!IK


  • Syn a škola

    Dobrý den mám na vás dotaz učitelka našeho syna nás neustále posílá k psychologovi zdůvodu že syn ve škole obtěžuje spolužáky že je provokuje a neustále vyvolává rvačky mezi spolužáky,a i doma se svými sourozenci.A to už dovršil tím že za to dostal ve škole napomenutí třídního učitele.Budem rádi za radu.

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobry den, bohzel vim z vaseho dotazu malo, abych mohla dobre odpovedet. Nicmene si kladu otazku, zda zvazujete k psychologovi jit? V pripade, ze ma vas syn poruchy chovani (coz se z toho co pisete zda), urcite by vam to bylo ku prospechu a to jak v jeho chovani doma, tak i ve skole. Na vasem miste, bych na konzultaci urcite sla. Pekny den, IK


  • Jak z toho ven?

    Dobrý den, mám dvě děti 1,5 a 4 roky. Starší syn je velmi chytrý, ale trápí mne jeho neustálé oponování, negativismus, vztekání u oblékání a hraní (ve smyslu "to nepůjde", "to neumím", i když to umí). Trvá to rok, je možné, že to souvisí s narozením mladšího syna, protože mladší neustále vyžaduje moji pozornost. Starší je od mala samostatnější, nerad se mazlí, moc nedává lásku najevo. Navíc má problémy s vyprazdňováním, což je taky problém v hlavě - nechce to dělat, nelíbí se mu to. Za ten poslední rok už to došlo do stadia, že není doma jediný den bez mého křiku, jsem od rána vzteklá, brzy vyčerpaná, štvě mne všechno a všichni. Vždy jsem byla spíš samotář, uzavřená, nemám ráda lidi. Svoje děti miluji nadevše a proto mne trápí, že se neumím ovládnout a křičím. Často doma kvůli tomu po večerech brečím. Pořád přemýšlím, kde je u mne ten problém, kde je zakopaný pes. A zda se to dá nějak napravit, aby byl doma klid a my byli šťastní

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobry den, prochazite pomerne tezkou situaci a myslim si, ze se to resit da. Navstivte psychologa, ulevi se vam i vade rodine. Tezko rici, z ceho chovani vaseho synka prameni, muze jit i o soubeh vice veci, a pravdepodobne hraje i roli narozeni mladsiho sourozence. Potrebovala byvh o vas vedet vice, abych mohla vice rici. Jak vypada vase rodina, co tatinek - zije s vami a pokud ano, co si o situaci mysli? Atd. Klidny den, IK


  • Žárlí nebo protestuje?

    Dobrý den, máme sedmiletého syna, v září nastoupil do školy, zároven se nám ve stejnou dobu narodil druhý syn. Máme obrovské problémy jak s výchovou, tak i se školou. Syn je nesoustředěný, neudrží pozornost, nic ho nebaví. Na bratra nežárlí, nijak mu neubližuje, naopak ho moc miluje, ale nám rodičům přijde, že se snaží upoutávat pozornost, být středem dění. Neposlouchá, odmlouvá, ze školy nosí poznámky nejen ohledně chování, ale i o tom, že nepracuje. Syn není hloupý, ale bohužel jsme jako rodiče selhali a v současné době nejsme schopní s ním komunikovat tak, aby se nekřičelo. Domácí úkoly jsou peklo, křičí se, trvá to někdy i 4 hodiny. Pomoc v domácnosti neexistuje, syn není schopný dodržovat jakákoliv pravidla. Pediatr doporučil návštěvu v PPP, a s největší pravděpodobností dle něj má syn ADHD, ale já bych přesto nejprve chtěla od někoho popostrčit, poradit, jak s ním pracovat, abychom si navzájem neubližovali. jsou slabé chvilky, kdy je neuvěřitelně hodný, a pak jsou dny, kdy se to s ním nedá vydržet. Je drzý, sprostý, má sklony k hysterickým záchvatům, ale ty dostává kvůli úplným hloupostem (např. oblékání nátělníku, nebo třeba systém poskládání oblečení ve skříni,...). Byly s ním problémy i před nástupem do školy, ale od září je to čím dál horší. netuším, zda je to školou, nebo tím, že mu přibyl bráška, nebo obojím dohromady. Jen bych mu chtěla pomoct, a nám taky. je na něm vidět, že ho to trápí, ale na otázku proč se tak chová, mi nedokáže odpovědět. Je to dle Vašeho názoru žárlivost, prostest, a nebo by opravdu mohl mít problémy psychického rázu, které by bylo třeba řešit na patřičných místech? Je možné, že z toho ještě někdy vyroste? Předem moc díky za Váš názor.

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den, situace, kterou procházíte je pro Vás všechny jistě velmi náročná ale je i velmi pro Vašeho synka. Myslím, že je zbytečné čekat a trápit se, když můžete jít za psychologem a situaci řešit. Vyšetření v PPP je zcela na místě a určitě bych Vám ho také doporučila. Těch změn je pro vašeho synka hodně, nová škola, narození brášky, jiný režim ve škole, než je zvyklý ze školky a jiný režim doma po škole (musí se dělat úkoly). Určitě je to kombinace více věcí. Ve svém věku Váš synek nemůže udržet ani pozornost tak dlouho (4 hodiny) i kdyby nebyl ADHD - domácí přípravu zkuste rozdělit na kratší časové úseky o moc bych se přimlouvala za návštěvu psychologa, určitě Vám to všem pomůže. Držím palce, IK


  • Když dítě vědomě lže.

    Dobrý den,
    mám syna, 4 a půl roku starého. Ve školce si učitelky na něho stěžují, že zlobí, neposlouchá, odmlouvá a hlavně,že lže. Bylo mi učitelkou řečeno,že to je tím,že je velmi inteligentní. Že děti v jeho věku běžně nelžou, protože prostě ještě nerozumí rozdílu pravda-lež. Je pravda, že je velmi inteligentní, často se mnou hovoří jako dospělý člověk. A lže opravdu často, i mě a manželovi. Nevím jak na něho, jak ho lhaní odnaučit. Poradíte mi? Nebo by byla lepší osobní konzultace, buď já sama, nebo přímo se synem?

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den, z toho, co píšete toho vím málo. Ráda bych věděla, jak se synek chová doma, co s tím pak děláte vy, když zjistíte, že lže (vymýšlí si). Co mu říkáte? Co si o tom myslí Váš muž atd. atd. Určitě by byla lepší osobní konzultace, je to na delší povídání. Klidně přijďte i se synem, můžeme na tom spolu pracovat. Moc Vás zdravím, IK


  • Dcera odmítá chodit do školky

    Dobrý den, mám 4-letou dceru. Již druhým rokem chodí do školky. První rok si cca 2 měsíce pobrečela, ale pak bylo vše v pohodě až do prosince 2015. To byla 5 týdnů nemocná a po návratu do školky začala opět pobrekávat. Mysleli jsme, že to přejde, ale je to čím dál horší. Budí se nám i v noci, že do školky nepůjde a pláče. Nikdo jí neubližuje, již jsme to řešili s učitelkami. Doma za námi neustále chodí a vymýšlí si, že ji bolí bříško, že má teplotu apod. Nemůžu jít odpoledne ani za kamarádkou, příjde mi, že je na mě poslední dobou hrozně fixovaná. Už si nevíme rady, jak na ní dál. Je to pro nás i pro učitelky docela psychicky vyčerpávající. Můžete poradit, jak dál postupovat nebo by bylo lepší, zajít za psychologem?
    Moc děkuji za Vaši odpověď.
    Zuzana B.
    Vrchlabí

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    Vaše holčička zřejmě s Vámi po dobu nemoci byla v častějším kontaktu než bylo obvyklé před onemocněním a pět týdnů je relativně dlouhá doba. Ta pauza je zřejmě příčinou toho, že nyní by opět byla s Vámi ráda tak, jak je to jen možné. Asi je to s Vámi doma moc prima :) Je dobře, že jste to řešili i s paní učitelkou a máte zprávy z druhé strany. Určitě se to časem srovná, bude to chtít hodně trpělivosti, lásky a klidu. Myslím, že by bylo dobré, kdybyste zašli za psychologem. Hodně štěstí! IK


  • dospívání syna

    Dobrý den jak si poradit s dospíváním syna a přísným chováním otce,syn je živější a děla klukoviny ve škole které občas překročí mez a otec ho pak trestá a hlavně s ním nekomunikuje .Nevím co s nimi mam dělat chtěla bych aby byli trochu kamaradi děkuji za radu

    ODPOVĚĎ LÉKAŘE:

    Mgr. Iveta Klečková

    Dobrý den,
    domnívám se, že bohužel jednoduchá rada neexistuje. Je to zcela jistě na delší povídání, jak to otec se synem měli, když byl menší, jak jsou zvyklí spolu trávit čas, co spolu rádi dělali dříve? Kdy se spolu naposledy zasmáli atd. atd. Období dospívání je náročné nejen pro rodiče, ale i pro samotného dospívajícího, hledá se, zjisťuje kam patří, nastává konflikt identity atd. Otec je vychovaný nějakým způsobem sám a je zvyklý na chování svého otce ze své rodiny. Pravděpodobně se snaží uplatňovat ty výchovné metody, které sám zná. Vy znáte ze své rodiny jiné. A to na sebe naráží. Jde o to, si uvědomit, co se děje, vidět to jinýma očima, jak se kdo z vás cítí, pokud se takové věci ve vaší rodině dějí. Probrat to, mluvit o tom. Budete-li chtít přijďte i se synem. Moc Vás zdravím, IK


Veškerý obsah publikovaný na portálu ZnamyLekar.cz zejména Otázky a odpovědi, má pouze informativní charakter. Internet nepředstavuje plnohodnotnou náhradu lékařské péče poskytované specialistou.