Dotazy od pacientů (5)

Dobrý den,

čtu, že se s vámi v poslední době udála změna, které sama nerozumíte a která vás znepokojuje. Cítíte smutek a strach, o kterých nevíte, odkud přichází a vaše tělo jako by reagovalo na hrozící nebezpečí. Říkám si, jak to musí být vysilující, když to trvá už více jak rok..
Z vašeho psaní vnímám, jak je pro vás důležitá škola a že nejspíš nějak souvisí s tím, jak se nyní cítíte. Možná se školní neúspěchy dotýkají toho, jak o sobě smýšlíte, jak sama na sebe pohlížíte nebo to, že vám to ve škole nejde, je důsledek něčeho jiného, hlubšího, co se školou nesouvisí. Můžu se jen dohadovat o souvislostech, ale to, co je mi z vašich slov patrné je, jak moc vás to trápí a že už možná propadáte bezradnosti a zoufalství.
Přála bych vám, abyste na to nemusela být sama. Můžete o tom s někým upřímně mluvit? Možná by psychoterapie mohla být tím prostorem, kde můžete část z toho co vás tíží odložit a porozumět tomu, co se ve vás děje. A možná by vám udělalo dobře něco, při čem se více propojíte s vlastním tělem a prožíváním (relaxace, meditace, cvičení bez zaměření na výkon,...) Je vám něco z toho blízké?
Možná budete muset chvíli hledat vlastní cestu k tomu, co vám bude fungovat, ale věřím, že se vám z toho, co cítíte teď, může ulevit.
Srdečně vás zdravím
Michaela Pavelková

Dobrý den Eriko,

z Vašeho psaní cítím tíhu a naléhavost, jakoby to, jak se teď cítíte, bylo už neúnosné.
Píšete o častých slzách, smutku a beznaději. Zároveň jste v tom všem téměř sama, kromě kontaktu s rodinou, který však je zřejmě taky často náročný.
Moc bych Vám přála, abyste se mohla o někoho opřít a určitě mi přijde na místě nějakou podporu vyhledat - ať už někoho z okolí, komu se můžete svěřit nebo psychoterapeuta. Případně můžete v nejtěžších chvílích využít krizovou intervenci (například v rámci Linky důvěry).

Vím, že vyhledání psychologa může být náročné, zvlášť pokud ještě nemáte zkušenost. Zkusím tedy ve zkratce napsat, s čím může psychoterapie pomoci. Zejm. je to poznání a přijetí sebe sama, zvládání náročných situací a stresu, rozvoj mezilidských vztahů a hledání vlastní cesty, jak žít spokojený a naplněný život. Psychoterapeut je někdo, kdo vytváří bezpečný prostor, snaží se vám porozumět, nesoudí a neříká, jak byste měla nebo neměla žít a je tam plně pro vás. Je to něco, co by Vám teď mohlo pomoci?

Přeji vše dobré
Michaela Pavelková

Dobrý den,
dovolím si také odpovědět. Ve vašem psaní čtu o nespokojenosti, ba dokonce zoufalství, že se vám nedaří udržet dlouhodobější vztah. Je to asi něco, co vás trápí už delší dobu. Zmiňujete svůj věk - možná jste měla představu, že v 35 už budete mít stálého partnera/partnerku nebo alespoň dlouhodobější vztah za sebou. Můžu jen hádat, co to pro vás znamená (mít pocit sounáležitosti, být pro někoho důležitá, mít děti,...), ale věřím, že je to těžké, že se to nedaří. A taky, že se to dotýká i vás samotné, vaší sebedůvěry a sebehodnoty - "Nevím, co dělám špatně,..." (což se dá lehce přeložit jako "Něco je se mnou špatně"). Přála bych vám, abyste na to nebyla sama a mohla mluvit o tom, co se ve vás děje a více tomu porozuměla. Pokud takový prostor zatím nemáte, možná by psychologické poradenství nebo psychoterapie mohly pomoci.
Zdravím vás
Michaela Pavelková

Dobrý den,
na začátku Vašeho psaní uvádíte, že se chcete poradit – možná voláte po ujištění, že jste v pořádku, že netrpíte depresí nebo jinou psychickou poruchou. Hned na úvod chci upřesnit, že takto na dálku to nelze posoudit a že pokud budete chtít odpovědět na tuto otázku, můžete navštívit psychiatra či podstoupit psychologickou diagnostiku. Možná však nezáleží na tom, jestli jsou Vaše obtíže běžné (že se dějí občas každému, tak jak to popisuje třeba Vaše mamka) nebo jestli je můžeme pojmenovat nějakou diagnózou; uvádíte neklid, zapomínání, strach, neschopnost zastavit myšlenky – musí být vyčerpávající tohle zažívat častěji, přestože se Vám to daří bez toho, aby bylo narušeno Vaše fungování. Za sebe bych Vás ráda podpořila v tom, že pokud se dlouhodobě necítíte dobře (šťastně, spokojeně, naplněně) nebo Vás uvedené obtíže limitují, je to dostatečný důvod pro to, abyste přemýšlela o způsobech, jak to změnit nebo hledala podporu. Z toho, jak popisujete, že se na masáži uvolnily emoce, mám dojem, že toho v sobě možná máte nahromaděno více. Možná by tyto pocity zasloužily nějaký prostor, ať už s někým blízkým nebo v rámci psychoterapie.
S přáním všeho dobrého
Michaela Pavelková

Dobrý den, zkusím shrnout, jak jsem Vašemu psaní porozuměla a co mě k tomu napadá.
Popisujete svůj aktuální vztah s dívkou, ve kterém nejste tak úplně spokojený. Zdá se mi, že to, co Vás nejvíc trápí, jsou partnerčin pesimismus, smutek a apatie - a to, že skrz ně nevnímá jen sebe a svět kolem, ale i váš vztah. Zkoušel jste být aktivní, zjistit co se děje, ale nikam to nevedlo a už nevíte kam dál. Nevím, jestli jsem to takhle alespoň zhruba správně chytla?

Umím si představit, že je to frustrující a vyčerpávající se s takovým vnímáním vyrovnávat. Asi byste si přál, aby se Vaše dívka cítila lépe a aby i vztah mohl dobře fungovat, ale jako by Vás v tom partnerka neustále odstrkovala a uzavírala se do sebe. Můžete cítit bezmoc, naštvaní nebo lítost, možná něco z toho nebo trochu všechno dohromady.

Nevím, co byste teď přesně potřeboval a zkusím tedy navrhnout pár oblastí, které mě napadají a na které se dá zaměřit.
- Mít prostor mluvit o tom všem, co se ve Vás a ve vztahu děje?
- Ujasnit si, jakým způsobem změnit situaci, aby Vám v ní bylo lépe?
Možná máte ve svém okolí někoho, s kým se cítíte bezpečné a kdo Vás vyslechne bez hodnocení? Nebo by pro Vás mohla být užitečná psychoterapie, která Vám může nabídnout k tomuto prostor.

- Zjistit, jak partnerku podpořit? Porozumět více jejímu prožívání?
Pokud by tomu byla Vaše dívka nakloněna, můžete využít párové terapie, kde by mohl být bezpečný prostor pro vás oba mluvit o tom, co ve vztahu zažíváte. Také pro Vás mohou být užitečné informace o psychických obtížích, které se projevují tak, jak pozorujete u své dívky - buď naleznete odpovědi v obecných edukačních materiálech nebo se můžete obrátit na pomoc psychologa či psychiatra, kteří Vás mohou nasměrovat.

Nejsem si jistá, jestli jsem Vám na takto omezeném prostoru zvládla dobře porozumět a nabídla něco, co by mohlo s danou situací pomocí. Myslím, že by si to zasloužilo více prostoru a doufám, že se Vám nějaký naskytne.

S uctivým pozdravem
Michaela Pavelková