Dobrý den, Je mi 18, jsem ve třeťáku na střední škole. Nevím jak dál. Od prváku to se mnou jde z k

Dobrý den, čtu, že se s vámi v poslední době udála změna, které sama nerozumíte a která vás znepokojuje. Cítíte smutek a strach, o kterých nevíte, odkud přichází a vaše tělo jako by reagovalo na hrozící nebezpečí. Říkám si, jak to musí být vysilující, když to trvá už více jak rok.. Z vašeho psaní vnímám, jak je pro vás důležitá škola a že nejspíš nějak souvisí s tím, jak se nyní cítíte. Možná se školní neúspěchy dotýkají toho, jak o sobě smýšlíte, jak sama na sebe pohlížíte nebo to, že vám to ve škole nejde, je důsledek něčeho jiného, hlubšího, co se školou nesouvisí. Můžu se jen dohadovat o souvislostech, ale to, co je mi z vašich slov patrné je, jak moc vás to trápí a že už možná propadáte bezradnosti a zoufalství. Přála bych vám, abyste na to nemusela být sama. Můžete o tom s někým upřímně mluvit? Možná by psychoterapie mohla být tím prostorem, kde můžete část z toho co vás tíží odložit a porozumět tomu, co se ve vás děje. A možná by vám udělalo dobře něco, při čem se více propojíte s vlastním tělem a prožíváním (relaxace, meditace, cvičení bez zaměření na výkon,...) Je vám něco z toho blízké? Možná budete muset chvíli hledat vlastní cestu k tomu, co vám bude fungovat, ale věřím, že se vám z toho, co cítíte teď, může ulevit. Srdečně vás zdravím Michaela Pavelková

Dobrý den, to, co popisujete, vypadá na dlouhodobý stres nebo úzkost, která se může projevit i tělesně – například motáním hlavy, třesem nebo pocitem paniky. K tomu se přidává ztráta motivace a smyslu, což může souviset i s vyčerpáním nebo depresivními stavy. Bylo by dobré o tom mluvit s někým blízkým a ideálně i s odborníkem, například školním psychologem nebo psychoterapeutem. Může vám pomoct najít cestu, jak z toho ven, a ulevit vám. Nejste v tom sama a určitě je možnost, jak se zase cítit lépe. Pěkné dny, Kristýna Hriciková

Dobrý den, chci Vám hned na začátek říct jednu důležitou věc: to, co prožíváte, je sice velmi těžké a vyčerpávající, ale je to řešitelný stav. V 18 letech je střední škola sama o sobě náročným obdobím a není vůbec ostudou, že se na Vás toho naložilo příliš. Vaše tělo Vám teď pomocí fyzických příznaků (motání hlavy, třes) dává hlasitě najevo, že je v režimu dlouhodobého přetížení a „poplachové reakce“. Vaše nálada a ztráta smyslu jsou přímým důsledkem toho, že je Váš nervový systém neustále ve stresu. Zde je návod, jak k tomu můžete přistoupit, abyste si co nejrychleji ulevila: 1. První krok: Praktický lékař (Nejrychlejší cesta k úlevě) Rozhodně nečekejte, až se to „samo spraví“. Nejlepším prvním krokem je návštěva Vašeho praktického lékaře. Proč tam jít: Je to zdarma, dostupné a lékaři tyto stavy vídají v dnešní hektické době velmi často. Pro ně to není nic „exotického“, mají s tím bohaté zkušenosti a budou Vám rozumět. Diagnostika i pomoc: Lékař Vás vyšetří, aby vyloučil čistě fyzické příčiny (což Vám samo o sobě přinese úlevu, že budete vědět, že jste fyzicky zdravá a nemusíte se o sebe bát). Jak mohou pomoci léky: A. První pomoc: Lékař Vám může předepsat léky, které fungují velmi rychle (nastupují do 30 minut). I kdybyste k lékům obecně měla nedůvěru, zkuste je jako „test“. Pokud po nich motání hlavy a třes zmizí, budete mít 100% jistotu, že Vaše obtíže jsou způsobeny psychikou. Je to skvělý důkaz toho, že Vám „jen“ selhala chemie v mozku vlivem stresu. B. Stabilizace (Antidepresiva): Často se v tomto věku nasazují moderní, velmi šetrné léky (tzv. 3. generace), které nejsou návykové a postupně (cca po 2 týdnech) snižují hladinu úzkosti a stresu: ráno se Vám bude lépe vstávat, ustoupí tenze a napětí, rozpustí se obavné myšlenky (Co zas bude? Co mě čeká? Jak to bude dál? apod..). Představte si je jako dlahu na zlomenou nohu: nebudete ji mít napořád – je to dočasná podpora pro tělo na dobu, než se zregeneruje. 2. Druhý krok: Psychoterapie Zatímco léky Vám pomohou „dát se do kupy“ a zklidní tělo, psychoterapie Vám pomůže pochopit příčiny, proč se to všechno spustilo, a naučí Vás, jak se o sebe starat, aby se to neopakovalo. Můžete hledat psychologa nebo psychoterapeuta, se kterým proberete své vnitřní prožívání. Netuším, jaké jsou Vaše finanční možnosti, obecně: buď Vám lékař vystaví žádanku a pokusíte se najít psychologa na pojišťovnu (pak je třeba se obrnit trpělivostí, může trvat měsíce, než se někam dostanete), nebo si najít psychologa nebo psychoterapeuta, kterého si platíte sama – tam se dostanete relativně v rámci dnů nebo týdnů. Proč se toho nebát? Píšete, že se nepoznáváte a že pilná studentka zmizela. To není pravda – ona tam stále je, jen je teď hluboko pod nánosem úzkosti a únavy. Jakmile se Váš nervový systém uklidní, ta energie a chuť k životu se Vám vrátí. Prosím, berte to jako běžný zdravotní problém, ale nenechávejte to "vyhnít", samo se to nevyřeší. Pokud byste měla zlomenou nohu, nebudete se snažit „víc snažit“ a běhat přes bolest. Stejně tak teď nechtějte po své psychice, aby fungovala „na sílu“. Nechte si pomoci, srovnejte chemii v těle a uvidíte, jak se Vám brzy začne vracet síla i chuť zase číst a učit se. V nejbližší pracovní den si zavolejte k praktickému lékaři. Je to ten nejdůležitější krok, který pro sebe teď můžete udělat. Držím Vám palce, bude lépe! Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut