Dobrý den, Je mi 18, jsem ve třeťáku na střední škole. Nevím jak dál. Od prváku to se mnou jde z k

Dobrý den,

čtu, že se s vámi v poslední době udála změna, které sama nerozumíte a která vás znepokojuje. Cítíte smutek a strach, o kterých nevíte, odkud přichází a vaše tělo jako by reagovalo na hrozící nebezpečí. Říkám si, jak to musí být vysilující, když to trvá už více jak rok..
Z vašeho psaní vnímám, jak je pro vás důležitá škola a že nejspíš nějak souvisí s tím, jak se nyní cítíte. Možná se školní neúspěchy dotýkají toho, jak o sobě smýšlíte, jak sama na sebe pohlížíte nebo to, že vám to ve škole nejde, je důsledek něčeho jiného, hlubšího, co se školou nesouvisí. Můžu se jen dohadovat o souvislostech, ale to, co je mi z vašich slov patrné je, jak moc vás to trápí a že už možná propadáte bezradnosti a zoufalství.
Přála bych vám, abyste na to nemusela být sama. Můžete o tom s někým upřímně mluvit? Možná by psychoterapie mohla být tím prostorem, kde můžete část z toho co vás tíží odložit a porozumět tomu, co se ve vás děje. A možná by vám udělalo dobře něco, při čem se více propojíte s vlastním tělem a prožíváním (relaxace, meditace, cvičení bez zaměření na výkon,...) Je vám něco z toho blízké?
Možná budete muset chvíli hledat vlastní cestu k tomu, co vám bude fungovat, ale věřím, že se vám z toho, co cítíte teď, může ulevit.
Srdečně vás zdravím
Michaela Pavelková

Dobrý den,
to, co popisujete, vypadá na dlouhodobý stres nebo úzkost, která se může projevit i tělesně – například motáním hlavy, třesem nebo pocitem paniky. K tomu se přidává ztráta motivace a smyslu, což může souviset i s vyčerpáním nebo depresivními stavy.

Bylo by dobré o tom mluvit s někým blízkým a ideálně i s odborníkem, například školním psychologem nebo psychoterapeutem. Může vám pomoct najít cestu, jak z toho ven, a ulevit vám. Nejste v tom sama a určitě je možnost, jak se zase cítit lépe.
Pěkné dny,
Kristýna Hriciková