Dobrý den, je mi 42 let. Teď to budou 2 měsíce, co jsem po 10 letech skončila v zaměstnání. Byla mi

Dobrý den, plně rozumím Vašim obavám, které jsou přirozené jelikož se dotýkají základního pocitu bezpečí. Dostat po 10 letech hodinu na rozmyšlenou je velmi necitlivé a neetické. Ať chcete, nebo ne, vždy to nějakým způsobem nebourá Váš pocit bezpečí. Velmi bych Vám doporučoval navštívit terapeuta, či kouče, aby jste omezila svoje obavy. Medikace je podpůrný prostředek a Vy, jak sama cítíte, potřebujete změnu. Neotálejte, vyberte si někoho kdo má dobré reference a kdo je Vám sympatický. Spolupráce je z velké části o sympatiích. Pokud Vám první setkání nesedne, nebojte se daného odborníka vyměnit. Mám dlouholeté zkušenosti s tím, že co s jinými terapeuty klienti nebyli schopni dosáhnout, se mnou dosáhli a zároveň si uvědomuji, že někteří mojí klienti si později mohli lépe sednout s jiným odborníkem. Hlavní je neotálet a začít s někým spolupracovat. Potřebujete se vrátit do životní pohody. Jinak Vám hrozí, že začnete selhávat. Strach a obavy jsou dobrými životními společníky, jen by nás neměly svazovat a omezovat. Přeji hodně sil a rychlé zlepšení situace..

Když se rozhodujeme pod tlakem, často je to rozhodnutí unáhlené. Na druhou stranu - nic se neděje náhodně a možná lze tuto situaci brát tak, že je dobře, že to takto dopadlo - s novým majitelem by to asi v pohodě stejně nebylo..Co by bylo fajn - utřídit si myšlenky, udělat si svoji rekapitulaci a podívat se, co vlastně chcete dál v životě. Čemu se věnovat, co by Vás bavilo a tak...Doporučuji vyhledat odborníka a probat to s ním. Pokud jste z okolí Kladna, můžeme se na to podívat společně. Držím palce! PhDr. R. Luxová