Dobry den, Byla jsem na navsteve u dcery,byla to velmi narocna navsteva na nervy.Moc jsme se na seb

Dobrý den,
podle mého názoru jste s dcerou v situaci, kdy ona na Vás přenáší svá nevědomá očekávání. A protože nejsou vědomě formulována, Vy o nich nevíte a tak dcera zažívá zklamání z toho, že její představy se nenaplňují. Z mojí zkušenosti čas hraje proti vám a bylo by dobré společně vyhledat odbornou pomoc. Řekněte dceři, že jí máte ráda a proto by jste chtěla porozumět jejím potřebám. Snažíte se, ale nerozumíte, proto jí prosíte aby s Vámi zašla k odborníkovi a ten by “přeložil” to co od Vás očekává tak, aby jste tomu porozuměla a mohla se chovat jak si ona představuje a zároveň je to pro Vás přirozené. Problém je mezi Vámi, nikoli u jedné z vás.

Dobrý den. To o čem mluvíte jsou špatně nastavené hranice ve vašem životě. Hranice udržují člověka v pocitu bezpečí, klidu a pohody a zároveň říkají druhým lidem, co mají dělat a jak se k nám mají chovat, aby vše bylo ok a mi jsme se cítili dobře. Pokud má člověk špatně nastavené hranice, je buď manipulovaný a nebo manipuluje a ovlá. Rozumím tomu, že se bojíte říct svůj vlastní názor k vůli ztrátě vnoučat, ale pokud si s dcerou nepromluvíte a hranice nenastavíte, vaše dcera může naučit tento způsob chování vůči vám i své děti.
Buďte odvážná, nastudujte si něco o hranicích, nebo navštivte odborníka, který vám s tím pomůže a vzhůru do vztahu s dcerou.
Musíte si uvědomit i to, že ona se k vám chová takto proto, že má také svoje důvody. Každý člověk se cítí být v právu a pro nastavování hranic je důležité pochopit obě strany jak se cítí, co jim vadí a co si přejí. Proto nastavit si spolu zdravé hranice a promluvit si bude pro vás skvělé řešení.
Krásný den.

Ve vztazích většinou jednáme podle svých očekávání (očekáváme, že se druhý bude chovat podle nás a dělat nás šťastnými), ale bohužel, často se naše očekávání kříží...nejlepší je, nebrat si očekávání druhého osobně, uvědomit si, že to jsou jeho představy o nás a my nejsme povinni je plnit...A více si užívat přítomnosti toho druhého :)...Drží palce Dr. R. Luxová