Dotazy od pacientů (26)

Dobrý den, kamarád se mi svěřil, že už několik let slyší v hlavě hlasy, které komentují dění kolem n

Dobrý den, kamarád se mi svěřil, že už několik let slyší v hlavě hlasy, které komentují dění kolem něj. Také komentují jeho každodenní činosti, kritizují jeho i ostatní nebo pomlouvají. Občas prý slyší i náhodná slova nebo spojení bez souvislosti s realitou. Hlasitost hlasů je prý různá...občas je to tichý šepot, jindy na něj mluví, jako ostatní osoby v místnosti nebo na něj dokonce křičí. Někdy se při rozhovoru stane, že mě přeruší a zeptá se mě, jestli jsem něco řekl. Z 90 % daná věc vůbec nesouvisí s tím o čem jsem mluvil. Často si na tyto hlasy stěžuje a jsou mu nepříjemné, ale bojí se jít k odborníkovi (nejspíš ze studu). Mohu se zeptat jaké jsou možnosti léčby, případně jak se tato porucha jmenuje a jestli má nějaké další příznaky? V žádném případě se mu nesnažím nahradit lékaře, spíše chci mít představu o tom, co se mu děje v hlavě, abych pochopil jeho chování a dokázal ho motivovat k oné návštěvě lékaře. Za jakoukoli odpověď předem děkuji.

Dobrý den, omlouvám se za porušení specifikací o tvorbě otázky, ale můj případ je docela komplex

Dobrý den,

omlouvám se za porušení specifikací o tvorbě otázky, ale můj případ je docela komplexní. Poslední 2 roky mám bezdůvodné, opakující se psychické problémy, podařilo se mi je podrobně identifikovat až teprve nedávno.

Problém:
Od 4-5 měsíce roku mám život v pořádku(tzn. chuť do života, k jídlu, pozitivní myšlenky, dělám více aktivit, chodím do přírody, posiluju, scházím se s více lidma, dělám muziku).

Kolem 11-12 měsíce začnu být líný, přestanu mít chuť k jídlu, motivaci k životu, mám deprese(v minulosti jsem je měl a naučil jsem se je řešit, když jsem znal příčinu, teď ji ale neznám), jsem méně soucitný a mám předsudky skoro ke všemu, chci být pořád sám, mám větší sklony k závislostem na jakýchkoli činnostech zabíjejících nudu, začnu kouřit, pít alkohol(nejsem alkoholik), hrát počítačové hry, přílišně se uspokojovat, neuvěřitelně se nudit a zároveň nemít chuť k dělání čehokoli produktivního(příklad:kdybych byl někdo jiný a četl tento příspěvek, nedostal bych se nejspíše ani do jedné třetiny). Hudba je semnou pořád i přes tuto dobu, avšak tentokrát asi v poměru 2/10 v čase, ve kterém se ji věnuji.

Obě proměny se dějou naprosto přirozeně bez jakýchkoli podnětů(jediným by mohl být fakt, že problémy probíhají přes zimu, nemám ji rád).

Podrobnosti: na základní škole jsem byl lehce šikanovaný, otec byl alkoholik, choval se netolerovatelně, od 12 do 20 let jsem byl v depresích, několikrát se pokusil o sebevraždu, řezal se, pálil se, měl obrovské problémy se zažíváním, příjmem potravy. Nikoho neviním, hlavní část viny byla na mojí psychice(příliš jsem si všechno bral, byl přecitlivělý, řídil se názory ostatních a nevěděl jsem jak řešit problémy).V dnešní době jsem se vším jsem smířený a všechno jsem si vysvětlil a pochopil, nemyslím na to, necítím zášť k ničemu z minulosti. Nikdy jsem nebyl u psychologa, nebral žádné prášky ani drogy kvůli svému stavu.

Jsem člověk který se hodně nechá ovlivňovat názory ostatních a dokáže najít porozumění v hodně lidech, ze kterých pociťuju, že jsou správní. Dobré kontakty s lidmi mě posouvají hodně dopředu, špatné kontakty zase zpět. Mám problémy s koncentrací a občas je doba, než mi věci dojdou, o dost delší než u ostatních(tyto problémy mám ale od plenek, je to i jeden z důvodů šikany).

Mám blízký okruh přátel, kterým můžu věřit, přítelkyni, se kterou jsem si vyřešil všechny problémy i nedostatky. Obojí o mých problémech ví. Mám podporující rodinu a jsem za všechny rád. Je mi 22 let, vždy jsem byl podvyživený ale poslední 2 roky si z toho hlavu nedělám. Pracuju v mezinárodní IT společnosti, neoplývám v ní talentem ale mám dostatek volného času a peněz. Nedělám si ani nemám nepřátele. Bydlím v bytě se dvěma bývalými splužáky ze střední školy, se kterými jsem se za rok co s němi bydlím ani jednou nepohádal, můj život je v dobrém stavu. Nerozumím tedy, z jakého důvodu přichází už druhý rok tyto psychické problémy a tím pádem tím způsobuji problémy i přátelům, rodině a přítelkyni.

Otázka:
Píšu zde pro odbornou reakci a radu, jak by se s tím prosím dalo něco dělat?

Dlouhodobě (v zásadě celý život) se potýká s psychickými potížemi. Nulová sebehodnota. Paralyzující

Dlouhodobě (v zásadě celý život) se potýká s psychickými potížemi. Nulová sebehodnota. Paralyzující pocity viny a strachu. Smutek. Zvládám přežívat ze dne na den, ale nevidím větší smysl vlastní existence. V několika akutních situacích jsem již vyhledala pomoc psychologů i psychiatra. Spolupráci jsem ale po odeznění nejhorších potíží ukončila. Opakovaně vnímám, že bych potřebovala dlouhodobou důkladnou psychoterapeutickou/psychologickou práci. A nyní opět sbírám síly s ní začít. Problém je, že nevím, jak najít vhodného odborníka. Žádný z psychologů, které jsem v minulosti navštěvovala mi vlastně nevyhovoval (byli z mého pohledu buď příliš přátelští, příliš ezoteričtí nebo naopak příliš rozumoví). Jak najít někoho, s kým si budeme sedět, zvlášť když doba od kontaktu do prvního sezení se v případě neakutních potíží pohybuje v řádu měsíců? Přeji pěkný den a předem moc děkuji za rady.

Rozešli jsme se po 1,5 roce s partnerem. Při odchodu jsme si vyříkali spoustu věcí co jsme měli uděl

Rozešli jsme se po 1,5 roce s partnerem. Při odchodu jsme si vyříkali spoustu věcí co jsme měli udělat už dříve. Myslíte,že je ještě šance na návrat?

Dobrý den, paní doktorko, zabývate se také panickou poruchou/panickou úzkostí? Kolik by stála konzul

Dobrý den, paní doktorko, zabývate se také panickou poruchou/panickou úzkostí? Kolik by stála konzultace (mám VZP)?
Děkuji.

Dobrý den, syn (20 let) má v současnosti před maturitou. Už na začátku školního vzdělání byla diagn

Dobrý den,
syn (20 let) má v současnosti před maturitou. Už na začátku školního vzdělání byla diagnostikována těžká porucha pozornosti (možná i Aspergrův syndrom). V prvním a druhém ročníku na střední škole jsme to s mou výraznou pomocí zvládali, ale nyní, když by měl zapnout nejvíce, se děje pravý opak, je úplně apatický, na vysvědčení v pololetí měl dvě pětky, neustále se zavírá do pokoje a minimálně komunikuje. Je toho na něj evidentně moc. Dle výsledků na ZŠ a po pradenství psycholožky jsem se rozhodli pro střední školu (má nadprůměrné IQ).Byla jsem s ním na psychiatrii, první pohovor trval 20 minut a bylo mi řečeno, že depresí netrpí, nemá smysl mu dávat antidepresiva a na poruchu pozornosti žádný lék neexistuje. Prý mám domluvit se školou opakování čtvrtého ročníku. V ped. psychol. poradně mi byla doporučena psychoterapie, aby se syn "otevřel" a začal komunikovat s okolím. Samozřejmě jsem souhlasila - už jsem ze stávající situace zoufalá. O penězích nepadlo ani slovo. Vyhledala jsem si kontakt na internetu a byla šokovaná, že se toto poradenství musí platit, a to takovými vysokými částkami. Nechodím do práce, zůstala jsem se synem doma, protože potřebuje neustálou podporu v učení a kontrolu, jinak bychom to vůbc nezvládali. Byla jsem i u VZP, zda by vyla nějaká možnost příspěvku na terapii, ale bez úspěchu. Mohl by mi někdo pomoci? Já si terapii pro syna za těchto podmínek dovolit nemohu. Děkuji mnohokrát za každou pomoc.