Dotazy od pacientů (4)

Dobrý den, je mi 15 let a už dlouhou dobu mám tento problém, tím problémem je že mi připadá realita

Dobrý den, je mi 15 let a už dlouhou dobu mám tento problém, tím problémem je že mi připadá realita nepřípustná.
Nedokážu žít v realitě, například v momentě kdy příjdu ze školy a jsem třeba jen chvilinku sama, přestávám žít, stále si něco/někoho představuji. Nedokážu žít sama ze sebou, když třeba sedím u počítače představuji si že sedí někdo vedle mě, nebo že jsem někdo úplně jiný.
Stále mám pocit že život který žiji není reálný. Vůbec nevím co mám dělat a jak tento problém vyřešit, proto píšu o radu.

Dobrý den. Chci si zkusit nechat poradit ještě touhle cestou. Momentálně jsem v zahraničí, mám depre

Dobrý den. Chci si zkusit nechat poradit ještě touhle cestou. Momentálně jsem v zahraničí, mám deprese asi půl roku. Před dvema měsíci to vygradovalo tak, že nejsem schopná chodit do práce a začala jsem užívat antidepresiva (citalopram 20mg/denně). Objednala jsem se k psychologovi, kde jsem byla dvakrát. Doktor říkal, že je to na 2-6 sezení. Potom prvním se mě hned ptal. co se změnilo a jestli mi je lépe. Problém je v tom, že se nic nezměnilo, naopak mi je ještě hůř, že by už mi mělo být lépe a není. Jsem bezradná, nevím jak si pomoct. Jen ležím, spím, jím, jsem smutná, nejsem schopná ničeho, na nic nemám náladu, nic mě netěší a pod. Prostě nechci žít. Přemýšlím často nad smrtí, jen to nemohu udělat svoji rodině. Nevím jak si pomoct, sama ani neznám příčinu, jsem prostě bezradná a k ničemu. :( Nevidím žádnou naději v tom, že mi bude zase někdy lépe. Nevěřím, že mi sebelepší doktor pomůže. Ikdyž bych moc chtěla. Myslíte, že se někdy vyléčím? Děkuji za odpověd.

Dobry den, co jsem si tak cetla na internetu, nejspise mam depresivni poruchu. Nevim jak douho to ma

Dobry den, co jsem si tak cetla na internetu, nejspise mam depresivni poruchu. Nevim jak douho to mam, minimalne 2 roky, ale vsimla jsem si toho az posledni rok, jde to znacne dolu a moje stavy jsou horsi. Nebavi me zit, je mi 24 let a predstava ze mam jeste celej zivot pred sebou me desi. Prisly dny, kdy jsem premyslela o tom, jakym zpusobem si vezmu zivot az to bude nejhorsi... pres den jsem v pohode a v noci je to nejhorsi a brecim a je tezky se uklidnit, nejhorsi je po takovych nocich rano. Nikdo o tom nevi, reci ze se mam sverit nekomu jsou k nicemu. Nikoho to nezajima nebo Vam na to nikdo nedokaze odpovedet ani pochopit to. Kolikrat jsem premyslela o odborne pomoci ale bojim se, ze treba prijdou pocity, ze jsem si vybrala spatneho psychologa a bude to horsi.

Dobry den, mame 2 deti. Dva a pul rokul a 4mesicni. Jenze s partnerem se neustale hadame. Kvuli mali

Dobry den, mame 2 deti. Dva a pul rokul a 4mesicni. Jenze s partnerem se neustale hadame. Kvuli malickostem, kvuli vseho. Moc mi nepomaha je casto unaveny. Ja jsem uz vycerpana a protivna. Neumime k sobe najit cestu. Drive jsme chodily na prochazky koukali na filmy. Ted mi rekne ze nepotrebuje porad nekam litat. A je radeji na mobilu. Vse mu musim rikat, opakovat, prosit. Jenze s dvema detma uz nemuzu a potrebuji oporu. O cokoli se snazim tak to zkritizuje. Jakakoli komunikace konci hadkou. Prosim jak z toho ven? Nechci at trpi deti.