Dotazy od pacientů (32)

Nevím, jak se rozhodovat.

Jsem žena, 42 let. Je to semnou jako na houpačce. Chvíli plná energie a sebevědomí a z toho jsem na nule. Hodně se vracím do minulosti a z budoucnosti mám strach. Neumím se správně rozhodovat. Kolikrát mám pocit, že jsem tady zbytečně. Nevím, jestli potřebuju odbornou pomoc. Myslím, že bych si potřebovala s někým popovídat a zhodnotit svůj život. Chtěla bych zjistit kde dělám chyby.

Překonat sama sebe

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, ráda bych překonala sama sebe, ale nevim jak na to. V minulosti jsem měla v zimě dvě dopravní nehody, které vždy zavinil řidič - ja byla jako spolujezdec. Od té doby se hrozně bojím řídit auto v zimě, jezdit musim a potřebuji,nechci být stále na někoho vázána. Před tím jsme sama beze strachu a suverénně řídila.Nejde mi tento strach již vůbec překonat .
Moc děkuji za informaci.

Jsou mé problémy v mém věku běžné i u ostatních?

Dobrý den.
Je mi 19 let, student střední školy a už delší dobu mám psychické problémy. Převážně se jedná o deprese, roztržitost (mám problémy se soustředit) a problémy s pamětí kdy často zapomínám a nejsem chopen udržet většinu myšlenek či informací v hlavě třeba jen přes 2 minuty, což mi dělá problémy při studiu.
Zajímá mě jestli je to v mém věku něco takového normálního a časem to třeba přejde, nebo jestli bych to měl nějak řešit.

Mudr Tomešová

p.Mudr Tomešová Sokolov
Dobrý den od jara jsem měla divné příznaky, na zvracení motolice, vysoký tlak, pocení rukou a nohou a třes.nedávala jsem tomu nějakou váhu,Ale začátkem září to na mě udeřilo co druhý den,Zašla jsem na internu, vyšetření srdce,cév, a24 hod holmetr na měření tlaku+ vyšetření krve- vše v naprostém pořádku.Když mě doktorka po všech vyšetření řekla že trpím panickýma atakama.Začla jsem brát 1/2Itakemu po týdnu 1 x 10mg + v poledne a večer 0,25mh neurolu. je mi o hodně líp, ale jak dlouho to budu muset užívat,Možná bych mohla navštívit p.doktorku v Sokolově.děkuji za odpověď.

dotaz na psycholog nebo psychiatr

Dobrý den. Mám vnuka 17 roků, který se potýká, dle mého soudu, s psychickými potížemi. Sám si naordinoval antidepresiva střední síly. Je studentem 2. ročníku Gymnazia a jelikož se s ním rozchází dívka je před zhroucením. Je třeba navštívit psychologa či psychiatra? Děkuji

Hana Fialová

Dobrý den, mohu poprosit o ceník? S pojišťovnami smlouvy nemáte? Děkuji za odpověď.

Lékařské termíny v Psychiatrii a zkratky.

Co v Psychiatrii znamená zkratka ASSRSPMBO. Děkuji za odpověď a vysvětlení. Nikde jsem nenašel odpověď, tak by mně zajímalo co to je za lékařsky termín.

Zdravotní pojišťovna

Dobrý den,
platí ještě, že budete mít smlouvu s VZP?
A pokud ano, od kdy?:)
Rada bych se k vám popřípadě objednala.
Doporucila mi váš moje doktorka s tím, že ona už má hodně pacientů a nemá na mě tolik času.

Děkuji za případnou odpověď

Nezájem o život

Dobry den,mam velké úzkosti,špatne spím a nic me nebavi ,rada bych tento problem uz řešila.Kolik bude stát 30 minutova konzultace s vámi?

počínající demence

Dobrý den. Je mi 63 a poslední rok mívám zvláštní vidiny. Stalo se to poprvé na jaře, když jsem si prohlížela s vnukem omalovánky a povídala si s ním. Náhle jsem byla na pár okamžiků zcela jinde a jen na chvíli jsem si uvědomovala, že s ním sedím na gauči. Bylo to jako když ráno usínáte a vzbouzíte se a máte mnoho krátkých nesouvislých snů jako různých obrazů a nevíte, jak dlouhý čas ve skutečnosti uběhl.
Uvědomovala jsem si chvílemi, že s ním sedím a povídám, ale hned zas jsem !zmizela! do jakéhosi krátkého snu. Pak jsem si lehla a řekla snaše, že mi není dobře. Vím, že jsem nespala, ale ty děje trvaly mě se zdálo tak půl hodiny. Pak to přestalo a snacha říkala, že jsem ležela tak 5 min.Od té doby se mi to stalo už asi 5x, naposledy včera, když jsem byla se psy na procházce. Je to přesně jako když spíte a hlavou se hodí kratičké nesmyslné sny, ale nejde to ukončit, dokud se náhle nevrátím do reality.Pak už vidím normální situaci a nic jiného už se mi nezdá.
Bojím se, že je to počínající demence.Před třemi lety jsem měla slabou mrtvici kvůli složité rodinné situaci-syn měl autonehodu a pak po půl roce, když byl z nejhoršího venku, jsem měla mrtvici.Ale dostala jsem se z toho, jen od té doby občas hledám slova a nepamatuju si některé věci.Mám navštívít psychiatra? děkuji.

Strach a úzkost

Dobrý den, je mi 18 let a poslední dobou ( cca 2 měsíce ) trpím velice častými úzkostmi, mám strach z naprosto absurdních věcí, příklad- ponocovat, chodit ven dál od domova, prostě kamkoliv kde nejsou lidi mě úplně děsí ( všechno je to spojeno se strachem ze smrti ) a když se dostanu do takové situace, začne mi bušit srdce, strašně se mi potí ruce a připadá mi že se nemůžu z plna nadechnou. Snažím si říkat že je to jenom strach, ale nepomáhá to. A v momentě, kdy se vydám na odchod, například z té místnosti, tak to přestane a cítím obrovskou úlevu. Nikdy jsem nebyl společenský a většinou jsem byl rád když jsem sám a co nejdál od lidí, ale teď to prostě nejde. Moje tělo mě prostě nepustí a už to zasahuje do normálního života, teď před maturou se to dvojnásob nehodí a nevím jak se tomu postavit. Rád bych se toho zbavil a nebo to nějak zmírnil. Ze začátku jsem si myslel že jsem nemocný, nebo že mám něco se srdcem, ale všechny příznaky poukazují na to, že je to neopodstatněný strach.

Deprese/Bipolární porucha (?)

Dobrý den,
je mi 16 let a před rokem mi poprvé začaly úzkostné stavy. Nechápal jsem proč, v rodině jsem problémy neměl, ve škole se mi taky dařilo, ale zkrátka mi ty myšlenky naskakovaly samy. Doma jsem bezdůvodně brečel, ve škole se mi někdy začaly třást ruce či rychle bít srdce, bál jsem se chodit ven, ale co bylo nejhorší - neustálé myšlenky na sebevraždu. Pokaždé, když jsem nastupoval do metra, jsem si představoval, jak pod něj skočím, při pohledu na panelák jsem si představoval svůj seskok atd. Ty myšlenky mi přišly až osvobozující, uklidňovaly mě.
Stav mi trval dva měsíce a pokusil jsem se sebevraždu zrealizovat, ale můj vnitřní instinkt přežití mi to zkrátka nedovolil. Od té doby už jsem tak hrozné stavy neměl (nějaké menší úzkosti stále, ale nic srovnatelného s tím začátkem), tak jsem si říkal, že to přešlo a nechám to být. Bohužel se mi to ale vrátilo, ovšem v trochu jiné podobě.
Občas mi naskočí depresivní myšlenky ve škole, bezdůvodně, a já jsem (jako například dnes) čtyři hodiny úplně mimo. S nikým se nebavím, je mi do breku, třesou se mi ruce a stále vidím svoji bezvýznamnou budoucnost, jak to bude zkrátka o ničem a že když zemřu teď tak v tom nebude rozdíl, že bych se alespoň zbavil spoustu problémů. Ale pak to zničehonic zmizí, a já jsem neuvěřitelně šťastný, ale až přehnaně moc. Je to jako kdyby mě někdo něčím nadopoval, jsem mírně hyperaktivní, všemu se směju a prostě se mi zdá, že čím větší depresi ten den mám, tím více jsem poté takto přehnaně veselý. Co se mi ani na základce nestávalo, tak jsem už více výbušný, dokážou mě rozčílit maličkosti, a mimo své sebevraždy si občas představuju i mrtvé kolemjdoucí. A ke všemu jsem neuvěřitelně ospalý a bez energie. Když ale pak tyto stavy zmizí, a jsem v normálu, vůbec nechápu, jak mě tyto hrůznosti vůbec mohou napadat. Nálady mi přeskakují naprosto bez upozornění, ve větším či menším množství a časovém intervalu. Ovšem největší rozdíly jsou mezi depresemi a šťastnými náladami. Je tedy možné, že už teď, v 16 (v květnu 17) letech, bych trpěl bipolární poruchou? Se svým problémem jsem se svěřoval pouze dvěma přátelům a jednou jsem si zavolal i na Linku bezpečí (ovšem vždy jsem jen zkráceně řekl, že bych se chtěl zabít, nikdy jsem takto podrobně svůj problém nepopsal) a ze vší tří stran se mi samozřejmě dostalo doporučení, abych se už obrátil na odbornou pomoc.
Děkuji za odpověď