Dotazy od pacientů (54)
-
Doma jsme v situaci, kdy spolu nedokážeme slušně komunikovat. Matka, otec a dcera, která nemá zaměst
Doma jsme v situaci, kdy spolu nedokážeme slušně komunikovat. Matka, otec a dcera, která nemá zaměstnání. Každý jsme v jedné místnosti a jakýkoliv pokus o komunikaci skončí špatně. Manžel já cholerik, nemá pro mne slušné slovo, to vše odnáší dcera, která se úplně uzavřela, já také a manžel v tom nevidí problém. Nepotřebuje nás ke svému životu. Cítím se úplně sama a zbytečná
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, možná se Váš partnerský život dostal do další fáze - pokud to správně chápu, dcera je dospělá.
Píšete, že Vás manžel nepotřebuje, možná ale ve skutečnosti (už) nepotřebuje to, co jste byla zvyklá doposud poskytovat (a také od něj vyžadovat). S dospělou dcerou má každý z Vás víc prostoru a času sám pro sebe. Pokud ten čas nemůžete nebo nechcete trávit společně, může to být impuls k tomu, abyste se věnovala více sama sobě, svým zájmům, svým přátelům... Je možné, že pokud se takto emancipujete a více osamostníte, dodá to paradoxne Vašemu vztahu novou jiskru.
-
Dobrý den, cca před měsícem po dlouhodobém cvičení jsem byl poměrně dost unavený. Poslední den jsem
Dobrý den, cca před měsícem po dlouhodobém cvičení jsem byl poměrně dost unavený. Poslední den jsem cítil poměrně velké vysílení, jak fyzické, tak psychické. Odpoledne jsem byl s rodinou na procházce a jakoby na mě padla taková mlha. Začal jsem mít pocit ztráty radosti a motivace. V jednu chvíli mi jsem měl i pocit ztráty představivosti. Začal jsem se trochu více zajímat o tento stav na internetu, kde jsem si četl o různých diagnozách...a začal jsem se v tom celkem utápět.... V jednu chvíli jsem si myslel, že se jedná o poruchu štítné žlázy, to bylo vyloučeno krevním vyšetřením. Takže jsem si myslel, že jde o depresi...byl jsem smutný, bez nálady, bez motivace a radosti... A neustále jsem si četl různé "odborné" články a všechno se to tak nějak prohlubovalo... Občas mám problém s viděním...nemohu pořádně zaostřit. Na očním však vše v pořádku. Aktuálně se cítím, tak jako bych měl problém s prožíváním...nedokážu pořadně naplno prožít momenty a jsem bez motivace, občas pocit, že jsem ve snu. Jakoby byl mozek přepnuty na nouzový režim, kvůli přehlcení různých informací, jak jsem si všechno hledal a vsugeroval....když se na to nesoustředím, tak je vše v pohodě. Nicméně ty myšlenky se pak zase vracejí a nutkání hledat diagnózy taky... Mám potřebu nad tím pořad moc přemýšlet.
Jak se toho zbavit? :)ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobry den, co popisujete, zní ze všeho nejvíc jako vyčerpání - zřejmě jak psychické tak dost možná i fyzické (ono to nakonec jinde příliš oddělit). Pokud máte navíc nutkání vyhledávat diagnózy na Internetu, to, co nacházíte, vnitřnímu klidu nepomáhá a zřejmě se i s řadou diagnóza identifikujete. Zkuste se poradit s psychologem nebo psychoterapeutem. Možná, že pravidelná terapie (na úvod třeba 7 - 10 sezení) by mohla pomoci. Držím palce.
-
Je to presne tyden,, co mi manzel zemrel, byla jsem s nim do posledniho vydechnuti. Byly jsme jedna
Je to presne tyden,, co mi manzel zemrel, byla jsem s nim do posledniho vydechnuti. Byly jsme jedna duse, jedno telo. 4 roky bojoval s rakovinou a covid vse zhorsil. Vsude ho vidim, zacala jsem se ztranit lidi a asi potrebuji samotu. Deti maji strach,chteji byz se mnou ale..... Nejde mi to, pritom jsou to moje zlaticka a vnoucatka taky.Myslite, ze je samota vhodna? Dekuji
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Vážená paní,
přijměte prosím upřímnou soustrast.
Procházíte nesmírně těžkým obdobím. Můžete pociťovat hněv i beznaděj, Život se změnil, zřejmě máte spoustu otázek, jak to budete nyní zvládat dál.
Pokud máte potřebu být sama, nebraňte se jí. Možná chcete jen být v duchu s manželem, probírat se v soukromí vzpomínkami, fotografiemi ... Zároveň je ale dobré vědět, že společně prožívaný zármutek je snesitelnější, může Vás jako rodinu dál semknout. A není při tom často ani potřeba mluvit, jen být pospolu. Další možností jsou různé podpůrné skupiny pro pozůstalé - zeptejte se v hospici ve Vašem městě, budou Vám umět poradit.
Říká se, že truchlení trvá rok až dva. Nejtěžší jsou první měsíce, první výročí, Vánoce atd. Nespěchejte na sebe tedy. Zkuste vnímat, co Váš smutek dokáže trochu naředit. Možná na to teď nemáte ani pomyšlením ale časem to může být právě čas s vnoučaty. Třeba Vám bude dělat dobře, když jim budete o jejich dědečkovi vyprávět.
Přeji Vám hodně sil v této těžké době.
-
Dobrý den, jsem v situaci, že krátce 2x za sebou prodělal CMP. Příčiny nebyly diagnostikovany a žijí
Dobrý den, jsem v situaci, že krátce 2x za sebou prodělal CMP. Příčiny nebyly diagnostikovany a žijí s pocitem "pistole na spánku ". Chodím po lékařích a na kontrolní odborna vyšetření, odběry krve a výsledky se nedostavují. Psychika je velmi špatná, jsem apaticky, s manželkou neumím komunikovat, z ničeho nemám radost. Dříve před CMP jsem rád chodil běhat a celkově se cítíl lépe, když jsem byl aktivní , i kdyz byly stavy, kdy jsem měl depresi. Těch příčin může být více. Před 4 lety jsem prodělal infarkt. Chci se z té tíživé duševní situace dostat, ale sám si rady nevím.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Vážený pane,
je dobře, že jste sem napsal. :)
Psychika je "všechno". Zkuste se podívat na stránky České asociace pro psychoterapii (CZAP). Je tam seznam terapeutů, určitě si vyberete někoho, s kým budete moci Vaše potíže otevřeně a bezpečně probrat.
Držím palce a přeji hodně zdraví.
Klára Gajdušková
-
Dobrý den. V poslední době zažívám v práci velkou koncentraci stresu přibližně 3x týdně. Jedná se o
Dobrý den. V poslední době zažívám v práci velkou koncentraci stresu přibližně 3x týdně. Jedná se o rychlé pracovní tempo jednoduchých mechanických úkonů. Toto období ještě chvíli potrvá. Zajímá mě jestli se to může nějak projevit na fungování mozku, inteligenci.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
že by Vám vinou krátkodobého stresu v práci kleslo IQ, to se asi nestane. :) Ale únava vyvolaná stresem a tlakem na výkon může způsobit, že se budete hůře soustředit a dělat chyby. To může při mechanické práci vést třeba ke zraněním.
Zkuste si do Vašeho týdenního režimu dát nějakou pravidelnou relaxaci: procházky, meditaci, sport (ale ideálně něco, co není orientováno na výkon), zkrátka něco, kde se zklidníte a dobijete baterie.
A pak také můžete zkusit přemýšlet, co je skutečnou příčinou stresu. Zkuste stres racionalizovat. Velmi pravděpodobně dojdete k tomu, že žádné velké drama - i když něšco třeba nestihnete - konat nebude.
Držím palce
Kg
-
Proběhlo 4 rande. Po něm mě přítel napsal, že má nějaké problémy a abych se podívala i po někom jiné
Proběhlo 4 rande. Po něm mě přítel napsal, že má nějaké problémy a abych se podívala i po někom jiném. Vysvětlení se mi nedostalo. Co si o tom mám myslet. Najdi si někoho lepšího než jsem já řekl. Děkuji za váš názor.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
asi to přítel vyhodnotil tak, že se na vztah s Vámi z nějakého důvodu necítí. A asi je lepší, že to řekl teď, než aby to řekl třeba po roce. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby Vám to dokázal říct na rovinu, ale na to nemá každý odvahu.
Pokud o tom nechce mluvit, nemůžete ho nutit.
Někde na Vás čeká ten, který bude stát za to :)
Držím palce
kg
-
Dobrý den,jsem otec 13 roční dceri která před časem řekla mamce že se cejtí být klukem že se nechá v
Dobrý den,jsem otec 13 roční dceri která před časem řekla mamce že se cejtí být klukem že se nechá v 18ti předelat atd.má to hodně naštudovaný z internetu ,začala se i oblíkat jako kluk přestala nosit naušnice ,že si koupí stahovací podprsenku aby ji nerostli prsa atd.Řekla to jen mamce mně to prej řekne časem no sme stoho hodně něšťastný já ješte musím dělat že nic nevým jinak by mamce (ženě) nic neřekla .poraďte co máme dělat .Když jsme hledali psychológa tak dou jen pro dospělé.Poraďte co máme dělat.Jihočeský kraj
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
je myslím velmi dobře, že má dcera ke svojí mamince tolik důvěry, že se jí svěřila. Je také možné, že se ještě během dospívání její pocity a názor budou vyvíjet - může to být i forma vzdoru nebo o pokus o přivolání pozornosti.
V každém případě, téma není lekhé pro nikoho z vás. Bylo by zřejmě užitečné, kdybyste o tom mohli muvit společně všichni tři. Možná, že to je nakonec i to hlavní ,o co dceři podvědomě jde - abyste se jí jako rodiče zabývali.
Pomoci by vám mohl terapeut, který se věnuje rodinám.
Držím palce
Klára Gajdušková
-
dobrý dem, manžel má 82let, našel si --ženu z veřejného domu-, a je zlý, a dává ji - tisíce-, peněz
dobrý dem, manžel má 82let, našel si --ženu z veřejného domu-,
a je zlý, a dává ji - tisíce-, peněz, co mám dělat?
obvodní lékař říká - jsem lékař a nebudu vám řešit problémy, kam se v Brně obrátit?ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, musí být velmi těžké, čím procházíte. Nejsem si jistá, zda je to dotaz jen na psychologa, možná budete potřebovat i právní pomoc. Napadají mne proto dvě varianty:
a) Můžete se zkusit obrátit na diecézní Charitu v Brně, řeší potíže seniorů, mají i právní a sociální poradnu. tyto služby jsou bezplatné.
b) Zkuste zároveň vyhledat pro sebe psychoterapeuta (třeba zde na Známém lékaři), kterému budete důvěřovat a se kterým budete moci svoje trápení probrat.
Přeji hodně sil
Kg
-
Dobrý den, zjistil jsem podle mého chování, že trpím narcistickou poruchou osobnosti. Je nějaká vari
Dobrý den, zjistil jsem podle mého chování, že trpím narcistickou poruchou osobnosti. Je nějaká varianta jak s tím pracovat, když se chci změnit a jak si uvědomovat své chování v daných situacích? Trpí hlavně mé partnerské vztahy a jsem hodně náladový a urážlivý i k blízkým. Přijde mi, že myslím jen na své dobro a neohlížím se k ostatním, chybí mi schopnost vcítit se do ostatních a dívat se na věci z jiného pohledu. Bylo pro mě docela zdrcující přijít na to a nechtěl jsem si to přiznat, ale bojím se, že trpím i více poruchami. Je na místě vyhledat psychologa nebo psychoterapeuta? A co bych na vašem místě měl dělat, děkuji.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
podle toho krátkého popisu se mi nezdá, že byste trpěl narcisistní poruchou osobnosti, už jen proto, že máte zjevně sebereflexi a že Vás Vaše chování trápí.
Lidé s tímto problémem trpí zejména pocity vlastní vyjímečnosti a důležitosti v nejrůznějších kontextech (talent, úspěchy, nadřazenost...), aniž by to bylo opodstatněné. Věří také ve svůj nekonečný úspěch, moc, dokonalost, krásu. Požadují, aby byli neustle obdivováni a aby se k nim okolí vztahovalo přesně tak, jak oni vyžadují - s bezbřehým obdivem a úctou. Oni jsou naopak k jiným lidem arogantní a jednají nadřezeně. Jsou závistiví anebo jsou přesvědčeni, že někdo jiný závidí jim.
A ano, chybí jim i schopnost empatie, kterou zmiňujete, ale to je jen jeden z mnoha rysů této poruchy.
Možná je za Vaším chováním skrytá spíše nějaká úzkost nebo obava.
Pokud Vás to trápí, určitě neuděláte chybu, když se poradíte s psychologem nebo terapeutem z čeho asi Vaše chování pramení (dá se i udělat psychologické vyšetření na potvrzení nebo vyvrácení obav z poruchy osobnosti).
Držím Vám palce
Kg
-
Dobrý den, jako malá jsem byla v dětském domově. Pak sem se seznámila s přítelem, vše bylo krásný pa
Dobrý den, jako malá jsem byla v dětském domově. Pak sem se seznámila s přítelem, vše bylo krásný pak se nám narodil syn kterému je teď rok a půl a od té doby co se narodil náš vztah klesá ke dnu... Udělala sem jednu velkou chybu za kterou mě teď on i jeho rodina nemají rádi, uvědomují si co sem udělala ale přesto vidim chybu v nich a ve všech v mém okolí... Nevím proč se to děje chci to změnit a potřebovala bych pomoc. Myslím si že mám poruchu osobnosti a bojím se co zase se stane... Chci to změnit a proto Vám píšu.. Zajímá mě jestli mám zajít k psychologovi nebo k psychiatrovi. Prosím o váš názor.
DěkujiODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
souhlasím s tím, co píše kolegyně, Doplnila bych, že výhodou, pokud vyhledáte psychiatra, je i to, že Vám může předepsat léky, pokud usoudí, že je to pro Vás vhodné. Na druhé straně, diagnozu může stanovit i psycholog. Nejdůležitější je, abyste mluvila s člověkem, ke kterému budete mít důvěru.
Prožít dětství v dětském domově je samo o sobě objektivně velmi těžké. Jedním z hlavních problémů dětských domovů je právě to, že děti často nejsou připraveny na reálný život jak v rovině psychosociální, v rovině mezilidských vztahů, tak v rovině praktických zkušeností. Máte plné právo vyhledat odbornou pomoc a není na tom vůbec nic špatného.
Moc Vám držím palce a přeji hodně sil.
Srdečně
Klára Gajdušková
-
Dobrý den, potrebovala bych radu nebo nazor. Moje mama je rozvedena, ale nez k rozvodu doslo trvalo
Dobrý den, potrebovala bych radu nebo nazor. Moje mama je rozvedena, ale nez k rozvodu doslo trvalo ji rok, nez podepsala papiry, ale od te doby mi prijde, ze dela tatovi jenom zle. Táta je nemocný a je v invalidním důchodu a ona ho proste nenechá na pokoji. Prijde mi, ze mu neodpustila, ze si nasel partnerku. Jenomze jsem nedavno zjistila, ze mama spi s manzelem svoji vlastní sestry a trva to par let. Me se to vubec nelibi, je mi z toho zle, kdyz si vemu, tata si nasel partnerku, ale mel tu uctu, ze se rozvedl, ale mama ta s tim nehodla prestat, ze ji to takhle vyhovuje, tak proc by pry neco resila,a ze svoji sestru nebere jako sestru, tudiz podle ni je to v pořádku a to ma jeji sestra 2 syny, ale jak to muze svoji sestre dělat??? A aby toho nebylo malo, velice se za ni stydim ????. Cely zivot nedbala na ustni hygienu a slovo zubar ji evidentně nic nerika, nicmene ji v posledni dobe zacaly vapadavat zuby a silene ji zapacha z ust, jsem rada, ze na ni nemusim koukat, je to utrpeni byt v jeji pritomnosti, jenomze vsichni si o ni povidaji a ta snad dela, ze to nevnima. Uz jsem ji rekla, kdy pujde k zubari, ale ted zacala stavet dum a ona mi akorat odpověděla, ze nemuze delat vic veci najednou, ze ted stavi dum, ale nerozumim, jak muze takhle mezi lidi? Dyt ma nahore jen jednu jednicku a dole radeji nechci vedet. Bojim se, ze k zubari nepujde nikdy, ze to nebude resit, ale ja s ni přestávám komunikovat kvuli tomu, jak vypadá a hlavne tomu co dela svoji sestre. Nevim jestli delam dobre, ale potrebuju to alespon nekomu rict, jestli me pochopí.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
především, nejste zodpovědná za svoji mámu. Rodiče odpovídají za své děti, ne naopak. A také platí, že rodiče se nevybíráme.
Je dobře, že jste své pocity svěřila tady. Představuji si, že se Vás asi odehrává spousta pocitů - třeba hněv, zoufalství, bezmoc, stud, lítost, zmatek ...
Myslím, že neuděláte chybu, pokud vyhledáte psychologa nebo psychoterapeuta, kterému budete důvěřovat, se kterým budete moci otevřeně mluvit, a který Vám pomůže najít svůj postoj k mámě a k celé situaci.
Přeji hodně sil.
Srdečně
Klára Gajdušková
-
Dobrý den, rád bych znal názor odborníka na současný stav níže charakterizované osoby. - vykání t
Dobrý den, rád bych znal názor odborníka na současný stav níže charakterizované osoby.
- vykání těm nadřízeným, kterým se normálně tyká. Až po 2 týdnech mě kolegové inspirovali jim tykat také, aby to nebylo divné.
- párminutové výčitky svědomí při nevykání manažerům, i přesto, že jim kolegové tykají.
- strach z navazování kontaktu s druhými lidmi, výhradně ženami.
- neustálé doufání, že se nic v životě nepokazí/nezhorší/nepo*ere..
- Udržování vlastního sebevědomí tím, že jsem finančně zajištěný a oddaluji se sociálnímu dnu (lidé bez domova, závislí na drogách).
- žiji rok stylem práce/spánek za účelem šetření finančních prostředků z důvodu koupě RHD vozidla, jen protože je vyjímečné, a nikdo v okolí jej nevlastní.
- Strach z pořízení pračky, i když mám finanční prostředky. Důvod je takový, že si to neumím zapojit a raději si jezdím prát na pracoviště.
- Velmi špatné navazování očního kontaktu, výhradně s osobami, které se mi líbí (ženy).
- Velmi špatné chápání ironie, zejména také velmi často mám doplňující otázky na něco, co autor myslel jako vtip a byl všemi pochopen, jen mnou ne.
- Neustálý strach v práci, z toho, že mě potrestají za špatné/nedostatečné výsledky. Když jsem zavolán do kanceláře, okamžitě si představuji své propuštění.
- představa nejlepšího pocitu na světě je noční projížďka ve vysněném vozidle po prázdné dálnici s oblíbenou hudbou, kterou navíc nikdo v okolí neposlouchá.
- Neustálé skládání rubikovy kostky/hraní si s propiskou, atd.. z důvodu nezaměstnanosti jinou činností
- Zájem o švédský jazyk, i přes jeho nepoužitelnost pro mě.
- Neúspěch navázání bližšího přátelství s nikým jiným, než s k přáteli mého dětství.
- Pocit maximálního uspokojení při běžném poslouchání hudby v soukromí.
- Velmi zvláštní pohyby a gestikulace
- Vysoce intelektuálně vyspělé vyjadřování na úrovní vysokoškolského profesora, a to už od 8. třídy základní školy.
- Znalost anglického jazyka na úrovni rodilého mluvčího i přesto, že jsem se anglicky v životě neučil a jen ji odposlouchal od videí.
- Neustálé argumentování bez konce, jsem schopen o věci diskutovat dokekonečna, dokud druhá osoba nevykazuje nezájem ve vyšší míře, jinak stále pokračuji.
- Absolutní nezájem o sexuální kontakt se ženami. - 100% asexualita
- Velmi nevyrovnaný stravovací režim, (1/2/3)x denně podle nutnosti jíst/hladu.
- O volně chodím spát dle potřeby, většinou velmi pozdě nad ránem.
- Jsem fascinován produkty, které se v mém okolí nevyskytují (například hrníček s motivem lega/rubikovy kostky, peněženka s motivem Eura/dolaru), vozidlo s volantem na druhé straně.
- Opravdu velmi mě mrzí situace po nalezení neshody s diskutujícím, až iritující potřeba prominutí od druhé osoby při mém pochybení(i po hodině se omlouvám, dokud mi osoba verbálně nepromine).
- Při jakékoliv netradiční situaci velmi vysoká úroveň stresu a strachu, že se nedostanu z místa domů/neodstraním nepojízdné vozidlo z vozovky/nevyřeším životní situaci.
- Při chůzi lesem téměř maximálně přivřené oči ze strachu jejich propíchnutí větvemi.
- Lhání ve společnosti v sexuální oblastech za účelem udržení si současného respektu v kolektivu a nepůsobení divného chování.
- Hraní té stejné počítačové hry po dobu 13 let, a to i přesto, že je v současnosti méně a méně populární a má oblíbené nástupce.
- V životě jsem se napil 2x alkoholu pouze z donucení, po jeho konzumaci se mi okamžitě chtělo zvracet, naštěstí jsem to udržel. (velmi ale velmi těsně).
- Neustálé doufání v jednoduchý život s velmi nízkými cíly. (vlastní vysněné vozidlo, telefon s hudbou, průměrný počítač a občas televize je dostačující).
- Strach z řešení běžných situací, například jít k obvodovému lékaři/zubaři na preventivní kontroly, z důvodu současného naprosto bezproblémového zdravotního stavu.
- Teď mi začala trochu vibrovat spojka a já mám velmi vysoký strach z toho, že musím závadu diagnostikovat a naplánovat servis, a že se mi to nepovede.
- Neustálý stres z okamžité nepojíznosti vozidla na cestách, jezdím v rozmezí pouze 2 - 3,5 tisíce otáček za minutu, a snažím se dokonale řadit.
- Uvažování o firemních odvozech za účelem ušetření více peněz pro vysněný vůz a vyhnutí se běžným servisním nákladům.
- Vlastní vědomí o tom, že žiji formu života práce/spánek už po dobu 1 roku, a plánuji to tak mít i další 2.
- Velmi naivní, při rozhovorech si ze mě každý může dělat srandu v různých oblastech, která by každému přišla jasná, jen já tomu naprosto věřím a ptám se na podrobnosti.
- Absolutní nezájem o kulturní záležitosti, při návštěvě rotundy ve Znojmě mě zaujala odlehlá oblast směrem na jih, kde byl nad řekou les s loukou. Na té louce bych si lehnul a poslouchal hudbu
klidně 3 hodiny v kuse.
- V rodné vesnici se chodím v létě v nočních hodinách (1:00 - 2:00) projít na místní fotbalové hřiště, lehnu si do trávy a poslouchám hudbu X hodin s uvažováním a přemýšlením nad abnormálními
životními situacemi, které nemohou nastat.
- Potíže se spánkem, věci, které normální lidi neslyší, slyším a způsobí že nemohu spát. Vždy usínám v průměru 2 hodiny.
- Nejlepší obhájení maturitní práce na škole v historii.
- Každý den se průměrně 1 hodinu dívám na youtube na videa, kde jsou natočené záběry z kamer z vozidel, které zabírají nepříjemné sitauce na silnicích, za účelem jim předejít v budoucnosti. Už
to sleduji denně hodinu po dobu půl roku.
- Při nějakém pádu osoby v mé blízkosti se leknu a velmi vážně reaguji na to, co se dotyčnému stalo, místo toho ostatní se začnou velmi intenzivně smát, protože jim to přijde vtipné.
- Během posledních 7 let jsem neonemocněl, ani nachlazení, vůbec nic.
- Když přijdu do práce, tak si zbytečně umyji ruce a zbytečně se vysmrkám, ikdyž nemám vůbec potřebu, nevím proč.
- Menší šikana na ZŠ (nič vážného, protože jsem fyzické napadání ignoroval společně s bolestí, tak to agresory nebavilo). Spíše schovávání věcí, které jsem na začátku hodiny začal hledat,
dokud jsem je nenašel, bez ohledu, jestli je v přítomnosti kantor.
- denně chodím po místnosti v mém bytě a hovořím si aktuální skutečnosti a nahlas nad nimi přemýšlím. (5 minut, někdy více).
- Muž, 20 let, silná podváha.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
díky za dlouhý a detailní popis. Troufla bych si tipnout, že jste neuvedl, že máte také vysoce nadprůměrné IQ, dokážete hravě vyřešit složité matematické úlohy a logické záhady, které jiní řešit neumí a ani nechápou zadání. Je Vám možná vlastně docela dobře (až nejlépe) o samotě a máte druh humoru, kterému jiní lidé nerozumějí. Vaše exaktní a strukturované myšlení je něčím, co Vás od společnosti jiných lidí vlastně izoluje. Vy často nerozumíte světu "mainstreamu" a oni zase tomu Vašemu. Pokud to tak je, vězte prosím, že osobností, které mají podobné charakteristiky, není ve společnosti zase až tak málo, jak by se mohlo zdát a trápí se podobně jako Vy. Zkuste najít psychologa - terapeuta, ke kterému budete mít maximální důvěru a budete s ním nebo s ní moci mluvit svobodně a otevřeně. Možná se nemusíte přizpůsobovat většinovému vnimání "normálnosti", ale přesto můžete žít spokojeně a hlavně přimout sám sebe tak, jak jste.
-
Dobrý den, jsou to cca. 3 týdny, kdy jsem skončila v zaměstnání. Byla jsem v kanceláři jako obchodn
Dobrý den,
jsou to cca. 3 týdny, kdy jsem skončila v zaměstnání. Byla jsem v kanceláři jako obchodní referent a po 10 letech mi byla nabídnuta práce do skladu nebo výpověď. Na rozhodnutí jsem dostala ani ne 1 hodinu. Zvolila jsem výpověď, jelikož jsem byla z toho v šoku (ani mi nebyl udán důvod, v práci se mnou žádný problém nebyl). Stále mě přepadají pocity beznaděje a ani nejsem schopna si vybrat zaměstnání (nemám představu, co bych byla schopna vykonávat). Vrhla jsem se na domácí práce a rekvalifikační kurz (abych přišla na jiné myšlenky), ale z kurzu mám taky strach, že ho nedokončím. Byla jsem u obvodního lékaře a ten mi předepsal Neurol. Jelikož je návykový, tak jsem raději přešla na přírodní produkty. Abych vůbec fungovala, tak cca. už jeden týden přes den užívám Persen forte a na noc Prospan forte. Ani netuším, jak dlouho to mohu užívat. Okolí mi říká, že musím najít v sobě sílu, ale nějak si nevěřím. Prosím o radu. Děkuji za odpověď.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, naprosto souhlasím s tim, co píše kolegyne. Snad bych jen zdůraznila její závěr: v životě to bývá tak, ze krize je převlečená prilezitost. Záleží, jak ji uchopime. A treba, diky tomu, ze jste byla nucena odejít z místa po 10 letech (což dost možná uz byla i rutina), najdete teď praci, která Vás bude vic naplňovat a těšit, ale sama byste pro změnu neodhodlala, nebýt toho nuceného odchodu.
Situace na trhu prace je pro zamestnance přívětivá.
Drzim palce, ať brzy najdete v pracovním životě co, Vám bude dělat radost.
-
Dobrý den, je mi 41 let. K 31.8. jsem dostala po 10 letech výpověď - bylo to nečekané. Od té doby js
Dobrý den, je mi 41 let. K 31.8. jsem dostala po 10 letech výpověď - bylo to nečekané. Od té doby jsem jak tělo bez duše. Přes den mě každou chvíli přepadá panika, nemohu to vyhnat z hlavy a mám strach, že nebudu schopna najít novou práci. Byla jsem u obvodního, který mi předepsal Neurol, ale raději jsem přešla na Prospan forte a na noc Neospan forte. Prosím o radu. Děkuji
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
chápu, že po 10 letech dostat nečekaně výpověď, je šok a člověku to i srazí profesní sebedůvěru.
Nevím, jakou máte profesi, ale aktuální situace na trhu práce je pro lidi, kteří hledají nové uplatnění, optimální. Není důvod, abyste práci nenašla. Podzim je navíc ideální doba - firmy v totmo období aktivně hledají lidi tak, aby mohli nastoupit od Nového roku.
Předpokládám, že máte standardní dvouměsíční výpovědní lhůtu. Během ní si můžete v klidu rozmyslet, co Vás profesně naplňuje a těší a co naopak víte, že (už) dělat nechcete. Nová práce může být - a také zřejmě bude - nová příležitost. Po deseti letech je vhodný čas na změnu.
Můžete se začít pomalu rozhlížet po trhu, promyslet pro jakou firmu byste třeba chtěla pracovat. Anebo můžete i využít služeb kariérního poradce - pomůže napsat profesionální CV, dá tipy, jak si upravit profil na LinkedIn atp.
Pokud jde o Neurol, souhlasím, že je potřeba s ním zacházet obezřetně, protože na něj při delším užívání vzniká závislost. Proti úzkosti a smutku můžete zkusit také přírodní Bachovy esence nebo třezalku.
Moc držím palce
Srdečně
Klára Gajdušková
-
Dobrý den, můj syn byl zneužíván nevlastním otcem, utekla jsem od nej . Muj syn je dospělý, ma tri d
Dobrý den, můj syn byl zneužíván nevlastním otcem, utekla jsem od nej . Muj syn je dospělý, ma tri deti, pomočuje se, nosí pleny na noc. Když se ho manželka v noci chce dotknout, div jí nezlomi ruku. V podvědomí je stále obtěžován. Ma záchvaty, vyšetření bylo negativní. Co s tim? Dekuji
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
i z takto stručného popisu lze usoudit, že Váš syn prožil velké trauma. Přesto je zjevně schopen fungovat tzv. "normálně" - má ženu a děti. Bude zřejmě motivovaný na sobě pracovat.
Mohla by mu pomoci terapie, nejspíše zřejmě analytického typu nebo humanistická terapie. Zřejmě to ale bude dlouhý proces. A bude potřeba pečlivě vybírat - je hodně důležité, aby mohl mít k terapeutovi nebo terapeutce velkou důvěru.
Držím palce
Srdečně
Klára Gajdušková
-
Dobrý den Manžel ( 40 ) byl poprvé v lázních a byl nevěrný s mladší ( 30 ) a já jsem přišla po 20.
Dobrý den
Manžel ( 40 ) byl poprvé v lázních a byl nevěrný s mladší ( 30 ) a já jsem přišla po 20. letech na dopisy plné lásky a sexu.Z dopisů je zřejmé že vztah trval nejméně 2 roky i po lázních.Myslím si že jsem se to neměla nikdy dozvědět.Nyní mu je 60. let, mě je 56. let a já jsem mu byla po celou dobu věrná a věřila jsem mu.Jsme spolu 37. let v manželství a nikdy žádná krize mezi námi nebyla, máme 2 syny.Nedokážu mu odpustit a s touto situací se vyrovnat.Strašně moc mě to zasáhlo.Prosím Vás o radu.Děkuji NashledanouODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, chápu, že to pro Vás musí být velmi těžké. Skoro každý dlouhodobý vztah se ale někdy dostal když ne přímo do krize, tak do určitého odcizení nebo ochlazení. Je dobré o tom společně s manželem otevřeně mluvit, sdělit jeden druhému, jak se cítíte, naslouchat si a hledat cestu, co se vztahem dál. Pomoci Vám může i párová terapie, ideálně vyhledejte terapeuta a terapeutku, kteří Vás společně procesem provedou. Případně, pokud by manžel s párovou terapií nesouhlasil, doporučuji, abyste vyhledala terapii sama pro sebe.
Přeji hodně sil
Srdečně
Klara Gajdušková
-
Dobrý den. Je mi 17 let. Je možné se k psychologovi objednat i pod osmnácti? Moje psychické trable
Dobrý den.
Je mi 17 let. Je možné se k psychologovi objednat i pod osmnácti? Moje psychické trable se kupí čím dál víc a nemám, komu se svěřit. Linky nepomáhají a doma má matka nebere nic, co řeknu, vážně...
Děkuji, Kamila.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den, Kamilo,
určitě se můžete objednat i před 18.narozeninami. Vyberte si psychologa/psychoterapeuta, ke kterému budete mít důvěru a budete moci být naprosto otevřená. Moc Vám držím palce.
Přeji hodně sil
Srdečně
Klára Gajdušková
-
Dobrý den, moje mamka si prochází těžkým obdobím. Táta jí zahl a už je to po několikáté, ale tentokr
Dobrý den, moje mamka si prochází těžkým obdobím. Táta jí zahl a už je to po několikáté, ale tentokrát se to liší tím, že já už jsem starší a přišla jsem na to, tak nějak sama. (Stalo se to v prosinci) Obě nás to trápí a jen tak mu odpustit nehodláme. Mamka je na tom dost mizerně. Brečí a já nevím jak jí pomoci. On stojí o návrat k mámě, protože podle jeho slov si život bez ní nedokáže představit. Ale proč by pak něco takového udělal? Mamka už s ním být nechce. Protože on už se nezmění. Nezastávám toho názoru, že je to jenom mezi mamkou a taťkou. Jednou jsme byli rodina tak bychom to měli řešit spolu.
Děkuju.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
chápu, že se asi cítíte hodně špatně - sledujete, jak se maminka trápí a asi se trápí i táta, a neumíte jim pomoci. Ona to ve skutečnosti ani není Vaše role. Rodičům by mohla pomoci párová terapie, pokud chtějí vztah nějak narovnat a uspořádat, ale podmínkou pro úspěšnost terapie je motivace obou. Rodině, jako celku by pak mohla být k užitku terapie rodinná, případně rodinné konstaleace. Odborná pomoc může přinést nový úhel pohledu ať už na manželství nebo i na rodinné fungování. Držím palce a přeji hodně sil.
Klára G.
-
Dobrý den. Tíží mě taková myšlenka, představa o vypínač i v mé hlavě. Občas si říkám, že by to bylo
Dobrý den.
Tíží mě taková myšlenka, představa o vypínač i v mé hlavě. Občas si říkám, že by to bylo tak snadné a ulevujici-udelat cvak a vypnout to, ty emoce, city. A najednou by bylo vše lepší. Prostě se vzdát a odejít. Bojím se te touhy zmáčknout vypínač. Protože moc dobře vím, že nejsem člověk, co se jen tak vzdá. Jsem schopna bojovat, rvat se jako lev. Akorát to umím jen ve věcech k ostatním. Co když ta touha zmáčknout to bude silnější než já? Co když nad tou silnou touhou nezvítězí ani me nejvetsi životní dny, cíle a ani lidé, pro které stojí za to žít. A prostě cvaknu, vypnu. Vzdám se a odejdu. Bez boje. Bez emocí. Bez duše. Přestanu existovat. Už nebudu.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobry den,
Co popisujete zni velmi smutně a tíživě. Urcite na to nemusíte být sama. Zkuste prosim co nejdříve vyhledat pomoc psychologa formou osobního setkání. Připadně můžete 24 hodin denně telefonicky kontaktovat Linku důvěry nebo osobně, bez předchozího objednání, navštívit centrum krizové intervence RIAPS.
Držím palce
Srdečně
Kg
-
Dobrý den nemohu takhle žít, myslím jak duševně, prosím jenom o pomoc nic víc. Děkuju Kateřina Hejdo
Dobrý den nemohu takhle žít, myslím jak duševně, prosím jenom o pomoc nic víc. Děkuju
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
co píšete, zní velmi smutně. Chápu, že Vám musí být hodně těžko. Doporučuji vyhledat co nejdříve pomoc psychologa, a sejít se s ním nebo s ní. Zde na stránkcáh ZL najdete spoustu tipů.
Je-li Vaše situace hodně aktuní, můžete se telefonicky obrátit pro krizovou intervenci na Linku důvěry, mají nonstop telefonickou krizovou pomoc, nebo i osobně navštívit krizové centrum RIAPS.
Přeji hodně sil.
Srdečně
Klára Gajdušková
Často kladené dotazy
-
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na flek, který se mi udělal v podpaží (mírně pod podpažím). Nejprve
Dobrý den, může se jednat o přehnanou alergickou reakci po aplikaci deodorantu…