Dotazy od pacientů (6)

Dobrý den,
jestli jsem to pochopila správně, hledáte cestu, jak si pomoci i jinak, než užíváním léků. Určitě bych vám doporučila psychoterapii. Bezpečné, přijímající prostředí vám může pomoci integrovat své zážitky a najít novou rovnováhu. Také bych vám velmi doporučila, abyste o svých těžkých stavech, hlavně sebevražedných myšlenkách, mluvila s lékařem, který vám léky předepsal. Je dobré v tom nejtěžším nezůstávat sama, např. můžete kdykoli zavolat na pražskou linku důvěry, číslo najdete na internetu.
Přeji vám naději, že bude lépe.

Dobrý den,
na vaši otázku se nedá odpovědět na dálku. Ten, kdo by vám odpovídal, by vás nejprve musel lépe poznat. Píšete, že máte deprese a OCD, tak si říkám, že možná máte svého psychologa nebo psychiatra, a v tom případě by bylo dobré s ním mluvit o projevech, které vás znepokojují. Pokud na terapii nechodíte, doporučila bych vám tomu dát šanci. Máte v sobě chuť porozumět svým stavům, a tato vnitřní motivace je nejdůležitějším motorem změny k lepšímu. Tak ji následujte ;) Držím palce

Dobrý den,
zaujala mě reakce vašeho okolí - že v sobě máte najít sílu. Pro mě je vaše síla naprosto evidentní. Skončila jste náhle, po 10 letech v práci, a to tak, že jste se měla rozhodnout mezi dvěma nepříjemnými alternativami (skončit úplně nebo jít na podřadnou pozici, jestli to dobře chápu). Rozhodla jste se pro svobodnější variantu, která s sebou zákonitě nese velkou míru nejistoty.
Práce není jen zdrojem finančního zabezpečení (které když chybí, tak je člověk pochopitelně plný strachu, co bude), ale můžeme z ní čerpat i pocit sebehodnoty, užitečnosti. Je velmi náročné hledat práci ve stavu, kdy člověk prošel ponižující zkušeností a sám o sobě pochybuje. Mám pocit, že procházíte těžkým obdobím, v šoku ze ztráty dosavadní jistoty v podobě zaměstnání. V takovém období může člověk propadat pocitům beznaděje a méněcennosti.
Zároveň je to něco, do čeho se mnoho lidí umí vcítit, protože mají podobnou zkušenost. A to je, co bych vám doporučila - najít si spřízněnou duši v někom, komu důvěřujete. Nebo zkusit terapii, třeba bude stačit přijít párkrát, jen nabrat síly.
Je dobré nezůstávat v tom úplně sama, protože potom člověk může mít tendenci propadat svým černým myšlenkám. Možná je to v tuhle chvíli těžko uvěřitelné, ale chci ještě dodat, že projít takovouto krizí může být do budoucna i posilující.

Dobrý den,
z vaší zprávy je cítit, že byste rád(a) zkusil(a) věci dělat jinak, spíše s lehkostí než pod tlakem na dokonalost. Zkušenosti s podobnou tematikou u klientů (resp. klientek, obvykle jde o maminky) mám, posouzení spokojenosti ale nechávám na nich :) , ačkoli samozřejmě rozumím vaší potřebě najít kvalitního psychologa. Můžete se mi ozvat na mail rubesova.anna@gmail.com, pokud byste chtěl(a) zkusit, zda by vám můj přístup vyhovoval. Ráda vás poznám!

Dobrý den,
píšete, že jste unavená a vyšťavená, ale už jen z toho, že hledáte radu, je zřejmé, že nejste rezignovaná...nebo alespoň ne stále ;) Zkuste v sobě zachytit tenhle moment, kdy se objeví chuť si pomoci, a v tu chvíli zkontaktujte psychologa nebo psychoterapeuta. Vaše situace je řešitelná. Nicméně jsou období, kdy člověk propadá černým myšlenkám, nebo pocitu nesmyslnosti a pak je dobré nebýt na ně sám. Držím vám palce!

Dobrý den, Kamilo,
jak napsala výše paní Gajdušková, můžete se objednat i sama, zvlášť když je vám už 17. Vidím, že zkoušíte pomoc hledat a je skvělé, že využíváte možnosti, které se naskýtají. Udělat první krok a o pomoc si říci (např. zavolat na Linku) vyžaduje kus odvahy. Ráda pracuji s dospívajícími, kdybyste měla zájem, ozvěte se mi na rubesova.anna@gmail.com. Hodně sil vám přeji.