Dotazy od pacientů (3)
-
Jak se nebát objednat?
Dobrý den. Bojím se objednat. Bojím se, že neřeknu to jak se cítím a jak mi je, že to dostatečně nebudu umět popsat.
ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Dobrý den,
děkuji za dotaz, mnohdy si ani nedokážeme uvědomit, co je pravá příčina psychické bolesti, kterou aktuálně či dlouhodoběji prožíváme nebo to neumíme popsat slovy... Pomůžu Vám pojmenovat a zjistit, co je příčinou Vašeho trápení, aniž byste to musela "vysypat" hned ze startu.... Věřte mi, že se nemusíte ničeho obávat... To je vlastně jeden z cílů terapie- naučit se vnímat a pojmenovat co cítím...
Což doufám vyvrací Vaše obavy- tedy nic umět nemusíte :)
Budu se na Vás těšit ....
Se srdečným pozdravem Anna Tumlířová.
-
Smrt otce a šikana - dopad
Dobrý den, je mi 16 let a asi před 3 lety mi zemřel otec. Samozřejmě mě to hodně zasáhlo, protože jsem s ním měla skvělý vztah. Od 2. stupně na základní škole jsem byla šikanována (nyní jsem na SŠ a je už vše v pořádku) a vždy takový ten člověk, kterému se posmívají, pomlouvají a podobně, nikdy jsem neměla kamarády/ky. Myslím si, že tyhle situace mohou mít nějaký dopad na můj problém.
A teď k mému problému.. Těžce se mi o tom mluví, proto jsem se rozhodla to alespoň napsat. Od smrti mého otce mám někdy špatné myšlenky, například když někam jedu s mamkou nebo i když jede jen ona sama, vyroní se mi v hlavě různé scénaře co by se asi tak mohlo špatného stát (bouračka, někdo do nás narazí apod.), bojím se, že přijdu i o ni. Nebo naopak mívám myšlenky takové, že když někam jedeme, přemýšlím, jaké by to bylo vzít volant do ruky a strhnout to ze silnice a takovéto různé "sebevražedné" myšlenky, už několikrát jsem přemýšlela nad tím jak se zabít, ale naštěstí na to nemám. To je jedna věc.. Druhá věc, někdy než usnu si, nedobrovolně-můj mozek si je prostě nahrne do hlavy, představuju taky tyto scénáře (jak o mámu přijdu). Ani po 3 letech jsem se stále asi nevyrovnala se smrtí otce jelikož někdy mi to nedá spát a například brečím a nemůžu usnout a mám myšlenky na něj. Není to sice už tak časté, dalo by se říct, jednou za měsíc, ale pořád se to děje. A chtěla bych poradit jestli se s tím vším nedá něco dělat.
A teď trochu jiné problémy, nevím jestli vy mi byste mi s tím dokázala poradit. (možná to i souvisí trochu s tou šikanou) Už několik let nemůžu chodit na veřejné WC, mám vůči nim blok (nevyčůrám se), někdy se mi sice podaří to překonat ale to na záchodech musím být pouze sama a například ve škole, musí být hodina, tudíž nehrozí že tam někdo přijde. Nevím co s tím mám dělat a zadržovat to celý den v sobě není zrovna zdravé, to vím. Tak jestli by mi něco nepomohlo to překonat úplně. To je jeden problém a druhý.. Už asi přibližně tak 3 roky mám problémy s vyprazdňováním se a napadlo mě, jestli to nemůže být i z toho stresu co mi způsobila smrt otce a šikana.
Děkuji Vám mnohokrát za odpověď.ODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Vážená slečno,
dovolte mi, abych Vás ocenila za Vaši odvahu zeptat se veřejně na bolesti
a trápení, které jste ve svém životě prožila. Upřímně si cením Vaší
otevřenosti. Co se týče šikany, pokud se děje dlouhodobě a v plné síle,
může mít neblahý vliv na rozvoj osobnosti mladého člověka a zanechat na
jeho dušičce jizvy a šrámy, které mohou vyplouvat na povrch i jindy, kdy
to s tím zdánlivě nesouvisí, je většinou potřeba zapracovat na
znovunabytí sebeúcty a rozvoji autentičnosi člověka, který se stal obětí
šikany.... Nezoufejte a přijďte si o Vašem problému promluvit, ať už ke
mně nebo v případě velké vzdálenosti k jinému psychologovi. Vždy je dobré
traumata nepotlačovat, ale zpracovávat, což je pro člověka který něco
podobného zažil velmi obtížné, proto jsou tady odborníci, aby Vám pomohli-
včetně bolesti související se ztrátou Vašeho milovaného tatínka.... Se
vším se dá něco dělat, jen se musíte sama rozhodnout, že opravdu chcete
být znovu šťastná a dát tomu šanci :)
Co se týče problému s vyprazdňováním, jsem si téměř jista, že to u Vás
souvisí s psychosomatickými problémy, nejspíš jste si v sobě vytvořila
blok, jako obranu před okolím, které se k Vám chovalo ohrožujícím
způsobem, naučila jste své tělo být tzv. "permanentně v pozoru", před
možným hrozícím nebezpečím, proto ty problémy na veřejných místech...
Vážená slečno, neváhejte mi zavolat na tel. čísle uvedeném v sekci
kontaktů viz. výše..., ráda Vás uslyším a podle Vašich i mých možností
společně vyřešíme, jak Vám lze pomoci, jsem přesvědčena o tom, že to
půjde!
Už teď se na Vás těším!
Se srdečným pozdravem Anna Tumlířová.
-
psychika dětí
Dobrý den,
chtěla bych se Vás zeptat. I zároven objednat. Jsme v rozvodovém řízení a děti už jsou tak nějak ok.
Jen co se týče návštěv tatínka a tatínkových rodičů tak jim narušují psychiku. Tím že nadávají mě před dětmi, mého přítele. Tatínek dělá naschváli mě a trpí tím děti. Nebydlíme spolu již dva roky.
Děti máme společné tři. 10,8,4 let.
Prosím jak postupovat u vás co se týče schůzek.
Moc děkuji
JitkaODPOVĚĎ LÉKAŘE:
Vážená paní Jitko,
rozvody a rozchody v rodinách s dětmi jsou náročnou životní situací pro všechny zúčastněné. Z vašeho dotazu vnímám, že u Vás situaci komplikuje širší příbuzenstvo. Pokud to je jen trochu možné- promluvte si s nimi bez přítomnosti dětí, sdělte jim své pocity a zdůrazněte, že na všechny spory mezi dospělými doplácejí právě děti. Je smutné, že si mnozí rodiče a příbuzenstvo neuvědomuje, jak neuvážené hádky a výroky ovlivňují děti, kteří mají většinou city ke všem- proto apeluju na všechny dospělé- táhněte i po rozvodech či rozchodech za jeden provaz- pořád máte velmi důležitý společný úkol a cíl- vychovávat zodpovědně Vaše děti tak, aby byly šťastné a měly na dětství co nejvíce krásných vzpomínek, které jim v dospělosti pomohou zvládat vlastní životní těžkosti a být zralými osobnostmi.
Co se týče objednání schůzek, kontaktujte mně prosím na tel. čísle: 732 544 295, domluvíme se osobně.
Přeji Vám prozatím mnoho vnitřní síly...
Se srdečným pozdravem
Anna Tumlířová.
Autor
Často kladené dotazy
-
Dobrý den, má 16-ti letá dcera má občas panické ataky. Nyní odjíždí na 14 dní sama do zahraničí na s
Dobrý den, paní Dominiko,
Je naprosto pochopitelné, že máte…