Dobrý den, Potřebovala bych poradit ohledně psychického bloku spolknutí tablety u mého syna. Je mu

Dobrý den, Potřebovala bych poradit ohledně psychického bloku spolknutí tablety u mého syna. Je mu 10 let a nemá žádné specifické zdravotní problémy které by v polykání bránily, ale už jen samotná představa spolknutí léků v celku mu vyvolává zvracení, natož vložení léku do pusy. Vyzkoušeli jsme všechny možné způsoby (zapíjení, s kouskem jídla, na maličké kousky atp.), pokud ale není prášek rozdrcený najemno, zvrací. Bohužel u všech léků drcení není možné a už nevím jak mu pomoci tento blok překonat nebo na koho se obrátit kdo by dokázal pomoci. S polykáním jídla i velkých kusů problém nemá. Za jakoukoliv radu budu vděčná. Děkuji

1 odpověď


Dobrý den, děkuji, že jste situaci tak podrobně popsala. Podle toho, co píšete, je velmi pravděpodobné, že u Vašeho syna nejde o fyzický problém s polykáním, ale spíše o psychický blok nebo silnou úzkost spojenou s představou spolknutí tablety. U dětí kolem jeho věku se to občas objevuje – někdy k tomu stačí nepříjemná zkušenost, silná představa, že se tableta může „zaseknout“, nebo obecně zvýšená citlivost na tělesné pocity. Tělo pak reaguje automaticky a může spustit dávivý reflex ještě dříve, než se dítě skutečně pokusí lék spolknout. Je důležité zmínit, že syn to s největší pravděpodobností nedělá schválně a není to něco, co by šlo jednoduše překonat silou vůle. Pokud je přítomná úzkost, tělo reaguje reflexivně – podobně jako u strachu z injekcí nebo návštěvy zubaře. Zvracení nebo dávivý reflex jsou pak spíše mimovolnou reakcí organismu než vědomým odmítáním. Někdy může pomoci velmi postupný nácvik, ideálně bez skutečných léků a bez tlaku na výkon. Dá se začít například s velmi malými „tréninkovými“ kousky jídla, jako jsou drobečky pečiva, malé cukrové zdobení nebo miniaturní kousky těstovin. Pokud dítě zvládne jednu velikost bez nepříjemných pocitů, je možné po několika dnech přejít k o něco většímu kousku. Některým dětem také pomáhá zapíjení větším množstvím vody nebo polykání v kombinaci s jogurtem či pyré, kde se sousto lépe „sveze“. Důležité je postupovat opravdu pomalu a bez nátlaku. Pokud se objeví dávivý reflex nebo velké napětí, bývá lepší cvičení na chvíli přerušit a vrátit se k jednoduššímu kroku jindy. Pokud ale syn reaguje silným dávivým reflexem už při samotné představě spolknutí tablety, může být v pozadí výraznější úzkost. V takovém případě může být velmi užitečné obrátit se na dětského psychologa nebo terapeuta, který pracuje s úzkostmi u dětí. Terapeut může pomocí hravých a postupných technik pomoci synovi vytvořit novou, bezpečnou zkušenost s polykáním a zároveň pracovat s tělesnou reakcí na strach. U dětí se podobné bloky často daří poměrně dobře překonat právě díky postupné desenzitizaci a citlivému vedení. Jako první krok můžete zmínit tuto situaci dětskému lékaři, který může doporučit dětského psychologa ve Vašem regionu. Někdy mohou pomoci také pedagogicko-psychologické poradny nebo klinický psycholog specializovaný na práci s dětmi. Z Vašeho popisu je také patrné, že jste už vyzkoušela mnoho způsobů a že se synovi opravdu snažíte pomoci. Někdy však právě velká snaha okolí může u dítěte nechtěně zvyšovat tlak a tím i napětí. I v tomto může být podpora terapeuta užitečná – pomůže najít způsob, jak kolem tématu vytvořit klidnější a bezpečnější atmosféru, ve které se může blok postupně uvolnit.

Získejte odpověď díky online konzultaci

Potřebujete radu odborníka? Rezervujte si online konzultaci: všechny odpovědi obdržíte z pohodlí domova.

Stále hledáte odpovědi? Položte nový dotaz

  • • Otázka je anonymní

  • • Položte jednu konkrétní otázku

  • • Otázka jde k odborníkům, ne ke konkrétnímu lékaři

  • • Nenahrazuje lékařské vyšetření

  • • Neslouží k potvrzení diagnózy

  • • Nezveřejňujeme informace o dávkování léků


Vyberte odborníka, na kterého chcete otázku směrovat
Použijeme jej pouze k oznámení odpovědi. Nebude veřejně viditelný.

Veškerý obsah publikovaný na portálu ZnamyLekar.cz zejména Otázky a odpovědi, má pouze informativní charakter. Internet nepředstavuje plnohodnotnou náhradu lékařské péče poskytované specialistou.