Dobrý den. Měl bych otázku zda jít k lékaři se svým problémem nebo ne to ještě v normální míře. Jde

Dobrý den. Měl bych otázku zda jít k lékaři se svým problémem nebo ne to ještě v normální míře. Jde o to že mám fóbii z cizích lidí, nesnáším je - s nikým nemluvím, mám problém komunikovat s prodavači v obchodě (když už tam jednou za čas jdu a jen s rodinou - sám nikdy), nezvedám telefon když někdo volá a já nikomu nevolám, mám problém odepsat cizímu člověku na sociálních sítích a když jsem nucen se s někým setkat je mi hrozná zima, třepu se, mám zažívací problémy, nechutenství, bolest hlavy, cukají mi svaly na nohou a rukou a mám křeče břicha což mi celkově dost překáží i při hledání práce (ačkoli pracovat chci, ale prostě nemůžu případnému zaměstnavateli zvednout mobil a mám z toho deprese, nejsem schopen komunikovat ani s širší rodinou. Například ale doma či v autě problémy nemám, jsem tam zamčený a okolní lidi mi tudíž nevadí. Druhý problém je že mám pocit že mě pořád někdo sleduje, kdekoliv, kdykoliv - například po procázce po venku se ihned podívám z okna zda za mnou někdo nejde k domu, dívám se na sociální sítě zda mě někdo nefotil atd. Taky když doma zhasu světlo tak mám pocit že ve tmě někdo je a sleduje mě i když třeba spím, v noci se zpocený budím z pocitu že mě někdo sleduje. Je tohle ještě normální míra úzkosti? K lékaři bych zašel rovnou ale teď v době koronaviru nechci zbytečně a zároveň mám strach z kontaktu s doktorem. Taky se bojím aby mi kvůli toho nevzali těžce dosažený řidičský průkaz - je to můj jediný zdroj příjmů a to tak že jezdím s kamarádem jako řidič s dodávkou (ale nevystupuju). Bohužel to není zaměstnání, jen kamarádská výpomoc a mám z toho tak 2000kč měsíčně když se zadaří (jedeme 2x až 4x měsícně prp díly a motorky) ale zárověn při řízení zapomenu na všechny problémy a baví mě to. Je mi 22 let. Pokud to není normální dá se to případně nějak řešit? Hlavně se svými příjmy dlouho nevyjdu a stát mi nijak nepomůže. Snad jsem to dostatečně vykreslil. Děkuju za odpověďi.