Posilujte tělo a hodně relaxujte - pro duševní zdraví

Na závěr našeho cyklu o úzkosti bych ráda zmínila, jak důležitá je péče o tělesné zdraví a udržování stresu na přijatelné úrovni.

Mens sana in corpore sano neboli „ve zdravém těle zdravý duch“, říkali ve starověkém Římě. Dnešní vědci mnoha velice složitými způsoby přišli na to, že staří Římané měli absolutní pravdu.

Podle nejnovějších zjištění fyzicky zdatné tělo vytváří psychickou odolnost. Svaly, které pracují, produkují hormony štěstí, které nám vytvářejí energetickou zásobu na zvládání životních potíží.

Okamžité i dlouhodobé cvičení zvyšují produkci hormonů štěstí (endorfiny), zvyšují hladinu serotoninu, který má vliv na regulaci nálady, zvyšuje hladinu dopaminu v oblastech mozku, které ovlivňují motivaci a pocity odměny a uspokojení, a zvyšuje produkci tzv. mozkového neurotrofního faktoru, který podporuje údržbu a růst mozkových buněk a má vliv na regulaci nálady.

Tělo, které se aktivně používá, také zužitkuje přebytky energie, která se v nás hromadí v důsledku stresu. Stres je vůbec strašlivě zajímavý fenomén. Já osobně se domnívám, že stres jedním nebo druhým způsobem skoro vždy stojí za naším duševním utrpením.

Na úzkost můžeme nahlížet jako na intenzivní stresovou reakci v situacích nejistoty. Při dalším zvyšování stresu dochází k panické atace. Na depresi se můžeme dívat jako na vyčerpání organismu v důsledku dlouhodobého stresu, ať už je podoba stresu jakákoliv – nezpracovaná/nezvládnutá negativní situace v původní rodině, v současné rodině, v zaměstnání atd.

Stresové hormony adrenalin a kortizol jsou ohromnými zdroji fyzické energie. Pokud se nám v těle vytváří příliš málo kortizolu, může to být až život ohrožující. Pokud ho ale vytváříme příliš mnoho v důsledku neustálého vysokého stresu, energie zůstává v těle nahromaděná. Proto máme ztuhlé svaly a třesou se nám ve stresu ruce. Máme totiž v danou chvíli příliš mnoho energie ve svalech, se kterou si tělo neumí poradit.

Proto za prvé potřebujeme tuto energii spotřebovávat, když už se vyprodukovala, a to fyzicky – tj. pohybem, aby mohlo dojít k opětovnému uvolnění svalů. A také potřebujeme mírnit produkci stresových hormonů tím, že se zklidňujeme, relaxujeme. Stres není proces, který lze jednoduše vypnout. Musíme ho soustavně korigovat, soustavně snižovat, abychom ho udržovali na přijatelné úrovni. Není cílem nebýt ve stresu, ale být v přiměřeném stavu aktivace.

Proto pokud máte tendenci k úzkostnému nebo depresivnímu prožívání, hodně se fyzicky hýbejte a také cíleně relaxujte. Relaxací myslím jakékoliv příjemné činnosti, které máte rádi a které vám dělají radost, ale také tím myslím provádění cílených relaxačních cvičení typu autogenní trénink, progresivní svalová relaxace, jóga nidra z jógy a různé další typy meditace.

Když systematicky provádíme relaxační a meditační cvičení, udržujeme stres v přijatelné rovině a tím si vytváříme nejlepší podmínky pro stále se zlepšující odolnost.

Jenom je potřeba se vrátit na začátek celého cyklu povídání o úzkosti a říct si: cílem meditací a relaxací není se zbavit úzkosti. Cílem je dělat pro sebe něco příjemného a dobrého, protože se mám rád, vážím si svého těla a sebe sama a dávám mu i sobě to, co potřebuje, aby se mohlo cítit dobře. Dobře se cítící tělo rovná se dobře se cítící člověk.

Zdroje:

• Goldfarb AH, Jamurtas AZ. β-Endorphin response to exercise. Sports Medicine. 1997 Oct;24(4): 8-16
• Greenwood BN, Fleshner M. Exercise, stress resistance, and central serotonergic systems. Exerc Sport Sci Rev. 2011;39(3):140-149.
• Foley TE, Fleshner M. Neuroplasticity of dopamine circuits after exercise: implications for central fatigue. Neuromolecular Med. 2008;10(2):67-80
• Szuhany KL, Bugatti M, Otto MW. A meta-analytic review of the effects of exercise on brain-derived neurotrophic factor. J Psychiatr Res. 2015;60:56-64

Psycholog | Psycholog Brno | Psycholog Ostrava | Psycholog Plzeň | Psycholog Liberec | Psycholog Olomouc | Psycholog České Budějovice | Psycholog Hradec Králové