Od dětství jsem zažíval stresové situace když jsem musel tátu tahat opilého ze země, nebo uklízet st

Od dětství jsem zažíval stresové situace když jsem musel tátu tahat opilého ze země, nebo uklízet střepy od naštvané mámy, nikdy jsem neměl pocit toho že bych měl rodinu tak jsem si našel rodinu v bandě, ta mi ukázala realitu, krádeže, graffity, nikotinovou ekonomiku ve skateparku, ale někde ve 14ti jsem zkusil první drogu, neurol dost mě to chytlo, rád jsem ty prášky zobal bylo mi pak líp, neměl jsem pocit strachu, pocit nějakého tlaku, pak jsem vyzkoušel kodein ve spritu s bonbony, to mě chytlo taky, a takhle se to nějak táhlo do 16ti, mezitím jsem poznal nejlepšího kamaráda z Nového Jičína který byl na tom samém jako já akorát do toho ještě hulil marihuanu, měl to rád až ho to zabilo, pak jsem přestal tyhle věci dělat, abstinenční příznaky, paranoia, třesy, strach, myšlenky na sebevraždu, po tomhle jsem se hodně změnil, v noci normálně nespím, nemám sny, v zrcadle se nerad vidím, furt se mi klepou ruce, divné myšlenky jako třeba když se jdu napít alkoholu tak předtím si vzpomenu na svého otce, nebo když si jednou za čas dám nějaký benzodiazepin tak si vzpomenu na kamaráda ve smyslu teď to můžeš být ty, mám pocit že mi nikdo nerozumí, nevím co dělat, zabít se nechci slíbil jsem sám sobě že svojí rukou nikdy nezemřu, ani se nebojím smrti, už jsem se vícekrát předávkoval, nebo jsem byl v tváří v tvář s nebezpečnými lidmi, ale zase mám pocit že mi marihuana hodně pomáha, vždy když si zahulím tak si rád vzpomínám na dobré věci, na kamarády kteří tu nejsou nebo jsou daleko, rád vzpomínám na základku i na střední školu, i na moje první LSD kde jsem si myslel že až lidé vymřou tak nás nahradí opice a vezmou si příklad že zlo je špatné, ale když jsem střízlivý tak si ani nevzpomenu, má přítelkyně se snaží motivovat, říká mi že už to je za mnou, ale ani nevím co je za mnou, u psychologa jsem nikdy nebyl vždy jsem se jich bál a ani nevím proč, tak to píšu sem, anonymně.