Dotazy od pacientů (52)

Dobrý den,
křeče nebo bolesti svalů mohou mít celou řadu příčin. Ty, které uvedli kolegové, jsou možná nejčastější (svalové přetížení v zaměstnání, sportem, nedostatek některých iontů - např. hořčíku apod.). Některé lze odstranit vhodným cvičením, jak bylo uvedeno (ale pokud jsou spojené s chronickým přetěžováním v práci, tak samotné cvičení vede většinou jen k částečné úlevě; je potřeba změnit tu činnost, která způsobuje přetěžování). O hořčíku toho dost napsala kolegyně Urbánková, jen připomenu, že vstřebávání hořčíku v trávícím traktu mohou bránit některé látky, např. vápník, takže není dobré v době před a po podání hořčíku třeba jogurty nebo pít mléko atd. Můžete mít také poruchu jeho vstřebávání z trávicího systému, pak Vám tabletky nepomohou vůbec a je třeba si k lékaři občas zajít na injekci MgSO4. To jen na doplnění předchozích odpovědí, i když by toho bylo ještě mnohem víc. Zde chci ovšem ještě upozornit na další příčiny, které mohou být zdrojem svalových křečí nebo bolestí. Je jich opravdu spousta: borrelióza, poruchy funkce štítné žlázy, revmatická onemocnění, onemocnění samotných svalů - zánět, vrozená sval. onemocnění (některá se začnou projevovat až v dospělém věku), poškození svalů některými léky (statiny = léky na snížení cholesterolu, kortikoidy, betablokátory = určitá skupina léků mj. na snížení krev. tlaku,... a další), pak jsou to různá onemocnění nervů, které ovládají činnost svalů (neuropatie,...), poruchy cévního prokrvení svalů, Parkinsonova choroba, nedostatek různých enzymů, které se podílejí na svalové činnosti atd. Takže v první řadě bych se zamyslel nad tou možností přetěžování svalů (zaměstnání, sport, stavba rodinného domku svépomocí apod.), zkusit brát dostatečnou dávku hořčíku a zároveň si uvědomit, že ho nadmíru spotřebujeme při fyzické námaze, požíváním alkoholu, při chronickém průjmu nebo třeba když se hodně potíme... Zkusit cvičení... Pokud nic nebude pomáhat, zajít k lékaři (nejlépe internista a neurolog), který by v úvodu provedl labor. vyšetření (sedimentace, CRP, revmatické testy, hormony štítné žlázy, draslík, vápník, hořčík, kreatinkináza, laktátdehydrogenáza, myoglobin,...), pak by připadalo v úvahu neurologické vyšetření,...
No, myslím, že jsem toho už napsal dost, ale jako vodítko by to mohlo stačit. S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den, souhlasím s kolegy, že fyzioterapeut zvládne základní neurologické vyšetření, kromě toho i při anamnéze a kineziol. vyšetření by zjistil případné varovné příznaky, které by ho upozornily, kdy některé terapeutické zákroky neprovádět. Jelikož jsem Vás nevyšetřil, nemohu následující informaci tvrdit na 100 %, ale dle popisu potíží si myslím, že v této fázi Vám může fyzioterapeut pomoci víc než neurolog (pokud tedy nepočítám výhodu lékaře, který na rozdíl od fyzioterapeuta disponuje možností použít obstřik nebo silná analgetika). S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den, bolesti mívají různou příčinu a podle toho se volí i léčba. Každopádně je potřeba pátrat po příčině v oblasti pohybového systému, vnitřních orgánů, u těžších chronických bolestí se k tomu vždy přidružuje i psychika. Začal bych vyšetřením u rehabilitačního lékaře, který Vás podle výsledku pošle buď k fyzioterapeutovi k nápravě poruch v oblasti pohybového systému a k redukci bolesti pomocí nějaké fyzikální léčby (např. elektroléčby,...) nebo Vás pošle na další vyšetření či k jiným odborným lékařům. Co se týče léků - Foxis je silnější analgetikum, Frontin je spíš k uklidnění psychiky. Opakované obstřiky, který vykazují jen krátkodobý efekt k ničemu nevedou. Pokud všechny pokusy o zjištění příčiny bolestí (včetně těch, které mohou pocházet z vnitřních orgánů) a pokusy o zvládání bolesti selhaly, pak je stran vhodných účinných léků nebo metod proti bolesti dobré se obrátit na nějakou ambulanci chronické bolesti. S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den, souhlasím s názory kolegů, jen doplním, že i v LDN je lékařská péče (většinou zde ale není rehabilitační lékař). Důležité je zjistit, jaké rehabilitační zázemí stran personálu (fyzioterapeutů) LDN má. Pokud je třeba na několik desítek lůžek 1 fyzioterapeut, většinou se ke stejnému klientovi nedostane každý den. Pokud je LDN součástí nemocnice, může si lékař této léčebny vyžádat odborné konzilium rehabilitačního lékaře za účelem zhodnocení funkčního stavu Vašeho tatínka a zvolení optimálního rehabilitačního plánu (ale to většinou zvládne i sám fyzioterapeut). Kromě doporučení od kolegů - pasivní cvičení ve všech kloubech do všech směrů, kam to kloub dovolí - je dále možná manuální, případně i elektrická stimulace/gymnastika oslabených svalů a po zlepšení vnímání tatínka a jeho svalové síly vyžadovat i snahu o aktivní cvičení samotného pacienta (zpočátku s dopomocí fyzioterapeuta). Mezi návštěvami fyzioterapeuta v době, kdy tatínek ještě nezvládne samostatný pohyb na lůžku, je nutné ho pravidelně (nejlépe á 2 hodiny) "polohovat", tzn. měnit mu polohu z lehu na zádech na leh na boku,... s různými vypodloženími polštáři (je na to speciální metodika, kterou by měly zvládat i zdravotní sestry na LDN). Dělá se to proto (včetně dalších podpůrných opatření), aby nevznikly proleženiny, což je nepříjemná komplikace. Samozřejmě toto odpadá, pokud je schopen se na lůžku otáčet sám. Nezbytnou součástí rehabilitace musí být včasná "vertikalizace", tzn. tatínka co nejčastěji na lůžku posazovat - nejdříve samozřejmě s vydatnou dopomocí 1-2 osob, aby byl postupně schopen vsedě se sám udržet. Jakmile toto zvládne, pak ho s dopomocí dostávat do stoje (samozřejmě s tím jde ruku v ruce i posilování svalů dolních končetin) - zpočátku s oporou o chodítko, pak nácvik chůze v chodítku atd. Vertikalizace je důležitá nejen pro znovunabytí stability, ale také ke zlepšení dýchání, což je zároveň i prevence návratu zánětu dýchacích cest. Další součástí rehabilitace, která s tím souvisí, je dechová rehabilitace,.... o celé této problematice by se toho dalo napsat ještě spoustu. Ve stručnosti tedy shrnu důležité momenty při rehabilitaci: 1. Polohování mezi cvičeními, když je tatínek ještě neschopen samostatného pohybu; 2. Pasivní a postupně aktivní cvičení s dopomocí, týkající se všech částí pohybového systému... ; 3. Posilování oslabených svalů; 4. Dechová gymnastika 5. Vertikalizace; 6. Fyzioterapeutem poučit člena/-y rodiny o vhodném cvičení pro doma. Jinak samozřejmě co říkali kolegové - je možné zařídit domácí péči,.... S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den,
výše uvedené příčiny od kolegů jsou samozřejmě možné, ale v souvislosti se stavem po CMP bych v první řadě uvažoval o spasticitě (CMP se spastickou hemiparézou). Jedná se o zjednodušeně řečeno o trvale zvýšené klidové svalové napětí zapřičiněné poškozením určitých struktur centrálního nervového systému během CMP. U takto postižených svalů pak může sebemenší podnět (rychlejší protažení, chlad, dotek) vyprovokovat zhoršení spasticity. Zde tedy tlak matrace v posteli na lýtko může sám o sobě vést ke křeči případně i v kombinaci se omezením krevního průtoku,... K úlevě od křečí na podkladě spasticity se používají jiné léky (např. Baclofen, Sirdalud, Gabapentin atd.), ale medikamentózní léčba je výhradně! v rukou neurologa. Nedílnou součástí terapie je samozřejmě rehabilitace. S pozdravem rehabilitační lékař MUDr. Petr Gloza

Dobrý den,
na místě je komplexní vyšetření pohybového systému ke zjištění případných změn vzdálených od krční páteře, které ale mohou být příčinou, proč se potíže neustále vracejí. Co se týče samotné krční páteře může se jednat zejména o nestabilitu v některém úseku krční páteře (podobně jako při těžším podvrtnutí kotníku s poškozením vazů budete mít při došlapu pocit nejistoty v hleznu). Bezprostředně po úrazu tato nestabilita nebývá na RTG nebo jiných zobrazovacích technikách patrná, protože kvůli otoku a zvýšenému sval. napětí kolem poraněné místa na krku je tato oblast svým způsobem zafixovaná. Později nestabilita některého úseku páteře provokuje kvůli potřebě "zpevnění" zvýšené svalové napětí až křeč, což je samozřejmě také zdrojem bolesti. Volněji pohyblivý (nestabilní( obratel také může utlačovat míchu a způsobovat mravenčení, slabost,... v končetinách. V první řadě bych zopakoval RTG krční páteře, který bych doplnit o funkční snímky v maximálním předklonu a záklonu hlavy, které by ozřejmily případnou nestabilitu. Dalším vyšetřením by měla být MR (magnet. rezonance), která zobrazí stav měkkých tkání v oblasti krční páteře včetně zjištění případného výhřezu krční ploténky nebo poškození míchy) a neurologické vyšetření. Od výše uvedeného se bude odvíjet další terapie - při negat. nálezu nebo v případě fixovaného posunu obratle bez dalších změn bude terapie hlavně rehabilitační, v případě prokázání výraznější nestability pak operační léčba se stabilizací obratlů. Hodně štěstí. Rehabilitařční lékař MUDr. Petr Gloza

Dobrý den, v první řadě podotýkám, že rehabilitace včetně podpůrné medikamentózní léčby měla začít již v prvním stadiu KRBS.
Teď nemusíte čekat na rehabilitaci za hospitalizace na lůžkovém rehab. oddělení, protože většina nemocnic má i ambulantní provoz. Ale je pravda, že i tam bývají čekací doby někdy dlouhé (podobně i v privátním provozu, kde (pokud nemají smlouvu se zdravotními pojišťovnami a budete figurovat jako samoplátce) zřejmě budete mít stran dřívějšího termínu přece jen větší šanci. Ovšem problémem zde někdy může být, že některé užitečné procedury (např. bezkontaktní elektroléčbu nebo vakuově kompresní terapii) v privátě nemusíte dostat, protože kvůli značné finanční náročnosti těchto přístrojů si je ne každý dovolí pořídit. Nicméně z těch standardně dostupných procedur bych volil léčbu pulzním magnetickým polem (pokud tomu nebrání některá z kontraindikací magnetoterapie) - magnetoterapie zlepšuje prokrvení končetiny, zlepšuje zavápňování kostí, zmírňuje křeče - vše, co se ve 2. st. KRBS hodí, z dalších procedur vířivé koupele na nohu, proti bolestem Träbertovy proudy v nepřímé aplikaci s umístěním elektrod na oblast bederní páteře, z lokální analgetické elektroléčby by byla nejlepší právě bezkontaktní elektroléčba,.... a jinak samozřejmě cvičení na uvolňování hybnosti nohy včetně hlezna, měkké techniky a lymfdrenáže, jak již bylo zmíněno mými kolegy,... S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den, souhlasím s předchozími odpověďmi, přesto bych na prvním místě před vyšetřením ortopeda preferoval vyšetření rehabilitačním lékařem, který dle mého mínění bude mít v tomto případě trochu širší a funkční pohled zejména v tom smyslu, že příčina může být na jiném místě, než se projevuje. Rázová vlna tuto příčinu neřeší, řeší pouze její důsledek. Když pominu akutní přetížení (kde by pomohly masáže, kineziotaping a klidový režim) nebo poměrně nevhodnou obuv, jakou kopačka je (ale to by bolely svaly všechny fotbalisty), pak třeba v kombinaci s vadným postavením nohy v obuvi nebo s vybočenými koleny atd. mohou tyto problémy nastat. Nelze zde rozebrat všechny možnosti, ideálně je Vás vyšetřit a na základě toho vybrat vhodný způsob terapie (určitě bude méně razantní než právě rázová vlna. S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den, souhlasím s předchozími názory. Neúspěšná léčba v místě bolesti jen podporuje názor, že příčina se nachází někde jinde. To platí i pro radiofrekvenční terapii. Jako první krok bych zvolil vyšetření fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem (ten vás může poslat i na rentgen krční páteře, což by bylo vhodné). Kromě krční páteře mohou být málo pravděpodobnou příčinou i úžinové syndromy v horní části hrudníku, kdy nervy z krční páteře procházejí zúženými prostory mezi svaly po stranách krční páteře nebo mezi horními žebry a klíční kostí. Klidově zvýšené napětí svalů na předloktí, které snadněji vede k jejich přetížení a bolestivým úponům mohou mít ale třeba nemoci jako je latentní tetanie, Parkinsonova choroba,...

Dobrý den, souhlasím s výše uvedenými názory. V první řadě bych zdůraznil, že "bolesti krční páteře" ještě nemusí mít primární zdroj v samotné krční páteři. Nález, který byl nalezen na MR, tam sice samozřejmě je, ale to ještě neznamená, že právě to je příčina Vašich bolestí. Zdroj může být v jiné části pohybové soustavy nebo to může být onemocnění úplně jiného systému, který se třeba bude projevovat i těmi otoky. Jako rehabilitační lékař bych začal komplexním vyšetřením pohybového systému, stran otoku obličeje bych začal pátrat po nedostatečné funkci pravé poloviny srdce, která se projeví zvýšeným tlakem v žilách, který vyvolá otok v obličeji i na krku s útlakem svalů nebo nervů v této oblasti. Zvýšený tlak v žilách může být také při některých plicních onemocněních, při ucpání žil trombem (můžete mít sklon k trombózám třeba při braní hormonální antikoncepce). Na druhé straně i velmi vysoký tepenný krevní tlak může způsobovat "prosakování" tekutiny do mezibuněčného prostoru a vést k otoku obličeje (pozn.: pozor vysoký krevní tlak může být způsoben i onemocněním ledvin!). Další příčinou otoku v této oblasti a druhotně i bolestí může být nedostatek bílkoviny albuminu v séru (např. u jaterní cirhózy nebo u některých onemocnění ledvin). Edém v obličeji dále vzniká při snížené funkci štítné žlázy, při některých poruchách imunity, při některých zánětech v oblasti hlavy, při alergiích, kopřivce, samozřejmě při poruchách lymfatické drenáže např. po operacích někde v oblasti hlavy nebo krku. Otok v obličeji by vzácně mohl být také při některých anomáliích krční páteře. Stran otoku bych si nechal v první řadě vyšetřit moč na přítomnost bílkoviny k vyloučení zánětu ledvin (jen pro zajímavost: od oka přes vrch hlavy a dále na zadní stranu krku, zad... probíhá akupunkturní dráha močového měchýře, která funkčně úzce souvisí s dráhou ledvin), dále bych vyšetřil množství bílkoviny v krvi/séru, krevní obraz včetně hemoglobinu a hematokritu - příčinou otoku může být i anémie (=chudokrevnost) nebo naopak polycytémie(=zvýšení počtu červených krvinek, což vede ke sklonu k žilním trombózám), jaterní testy, hormony štítné žlázy,... doplnil bych vyšetření u internisty (k vyloučení srdeční a plicní příčiny) atd. Asi by mě toho ještě napadlo víc, ale už je pozdě a já musím brzy ráno do práce. S pozdravem MUDr. Petr Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý den, naprosto souhlasím s velmi fundovanou odpovědí paní Strnadové, v podstatě není co dodat. Jen poznámka k terminologii - po podvrtnutí, které uvádíte, by měly být kosti v kloubu na správném místě, takže není potřeba je "napravovat"; poraněné jsou vazy kolem kloubu nebo kloubní pouzdro. Vážně nebo opakované úrazy pak vedou k poškození těchto stabilizačních struktur a vede to k nestabilitě v kloubu, čímž se zvyšuje pravděpodobnost dalších poúrazových (později i neúrazových) posunů v kloubu - jak již bylo správně zmíněno, u Vás dochází k luxacím nebo spíše k subluxacím v hleznu. S pozdravem MUDr. Gloza, rehabilitační lékař

Dobrý večer paní Kurečková, odpovídám na Váš dotaz: ano, provádím mj. i mobilizace páteře.
S pozdravem
Petr Gloza