Dotazy od pacientů (5)

Dobrý den. Je OCD v dětském věku nějakým způsobem nebezpečná a na životě ohrožující pokud v životě n

Dobrý den. Je OCD v dětském věku nějakým způsobem nebezpečná a na životě ohrožující pokud v životě nedělá až zas takové problémy? Musí se řešit pokud se s ním pacient zkouší vypořádávat sám? Děkuji.

Dobrý den, mám osobní problém. Týká se neustálého sledování porna. Někdy ho sleduji i třikrát denně.

Dobrý den, mám osobní problém. Týká se neustálého sledování porna. Někdy ho sleduji i třikrát denně. Docela mi to blbne hlavu, protože když přijdu na veřejnost a vidím sympatickou slečnu, mozek, jako by sám automaticky spouštěl fantazii a scény podobné pornu. Cítím se z toho dost nesvůj, občas z toho mívám studený pot na zádech a i tehdy, když jsem s přítelkyní, protože bych nerad, aby mě tohle napadalo. Vím, že mozek funguje něco jako takový počítač a pokud se dívám na porno, asi mi občas vyvolává negativní pocity s přítelkyní a možná i negativní myšlenky. Prosím o radu.

S pozdravem Miroslav

Dobrý den. Tíží mě taková myšlenka, představa o vypínač i v mé hlavě. Občas si říkám, že by to bylo

Dobrý den.
Tíží mě taková myšlenka, představa o vypínač i v mé hlavě. Občas si říkám, že by to bylo tak snadné a ulevujici-udelat cvak a vypnout to, ty emoce, city. A najednou by bylo vše lepší. Prostě se vzdát a odejít. Bojím se te touhy zmáčknout vypínač. Protože moc dobře vím, že nejsem člověk, co se jen tak vzdá. Jsem schopna bojovat, rvat se jako lev. Akorát to umím jen ve věcech k ostatním. Co když ta touha zmáčknout to bude silnější než já? Co když nad tou silnou touhou nezvítězí ani me nejvetsi životní dny, cíle a ani lidé, pro které stojí za to žít. A prostě cvaknu, vypnu. Vzdám se a odejdu. Bez boje. Bez emocí. Bez duše. Přestanu existovat. Už nebudu.

Dobry den, prosim Vas o pomoc s mou zivotni situaci. Je mi 26 let a mam za sebou uz spoustu zkusen

Dobry den, prosim Vas o pomoc s mou zivotni situaci.
Je mi 26 let a mam za sebou uz spoustu zkusenosti. Cestoval jsem nekolik let po Svete a take jsem pracoval na ruznych mistech. Problem je zrejme s mou minulosti ve ktere jsem byl sikanovany spoluzaky a od rodicu se mi take tolik lasky nedostavalo, jelikoz ji smerovali vice na meho bratra. Mam velke potize, udrzet si s nekym delsi kontakt a tak se citim velmi casto osamocen. Nedokazu si najit nove pratele. Dostal jsem se do stadia, kdy uz nedokazu mit radost ze zivota. Citim se jako bych uz vse zazil a zustal sam. Je to velmi demotivujici pocit, ktery me odrazuje, od smichu od srdce a byt pozitivnim clovekem. Drive, hlavne na cestach jsem nesl samotu velmi tezce, nekdy jsem myslel i na to nejhorsi, ale z toho jsem se vicemene dostal a ted uz to tak emocne neprozivam. Citim se, jako kdybych ztratil motivaci do zivota. Stal se ze me z velke vetsiny negativni clovek, ktery se ale chce zmenit, jen to pravdepodobne nedokaze sam. Velmi casto premyslim, hlavne kdyz se citim osamocen, ze by mi mohl pomoci pes, ale nerad bych pred necim utikal, protoze vim, ze byse to urcite vratilo.
Byl bych Vam moc vdecny za napsani par radku od zkuseneho/ne psychiatra/icky.
Mockrat dekuji

Inzenyr Sireis

Dobry den, mam dotaz jestli pracujete na pojistovnu VZP. Ja nemohu platit konzultace. Dekuju predem za odpoved.