Dobrý den, žiji s přítelem a se svým synem cca 3 roky (8 let). Vše bylo prozatím bez problémů. Syn s

Dobrý den, žiji s přítelem a se svým synem cca 3 roky (8 let). Vše bylo prozatím bez problémů. Syn se pravidelně vídá i s otcem, bydlíme kousek od sebe, i my jako dospělí máme dobré vztahy. Pár dní zpět se ale synovo chování velmi změnilo. Má špatné výsledky ve škole, je velice nepozorný, mermomocí neustále hledá kamarády, ale jak chce být středem pozornosti za každou cenu, děti ho přestávají chtít. Na jeho chování si stěžuje už i paní učitelka - je nepozorný, negativní, vůbec nerespektuje autoritu dospělého, odmlouvá, vymýšlí si bolesti břicha, hlavy, apod., abych pro něj přijela do školy. Vygradovalo to tento týden, kdy na mě byl vyloženě sprostý, odmítal spolupracovat (vypracovat jednoduchý úkol), ale opravdu šíleným způsobem. Navrhla jsem, že zavoláme taťkovi, aby tedy úkol zkusili spolu a pobyli spolu. Nutno podotknout, že s otcem většinou tráví pár hodin týdně (jednou v týdnu po škole, jednou o víkendu odpoledne). Většinou se mu k němu moc nechce, že to bude nuda, že co budeme s přítelem dělat my.. Najednou po tomto zmíněném incidentu je otec ten lepší, chce být s ním a mně doslova terorizuje slovy typu: u táty je to lepší, tátovi tohle nevadí, učí se mi s ním líp, protože na mě neřve (já ale neřvu, já jsem opravdu trpělivá), lépe se mi u něj otevírají dveře, po tobě se mi stejně ani nestýská,apod. Přitom my jsme na sebe tak strašně zvyklí, nebyli jsme bez sebe nikdy více jak 2 dny, vyloženě jsme měli hezký vztah, vřelý, srdečný.. nevím, co se stalo, ale jsem z toho opravdu na nervy. Chápu, že nemohu soupeřit s otcem dítěte, ani nechci, ale zase nechci být "trestána" vlastně ani nevím za co. Aby najednou, z ničeho nic, se mnou nechtěl být, vlastně bezdůvodně, aby vyzdvihoval otce, ke kterému ještě nedávno ani nechtěl chodit.. to nechápu. Včera jsem mu ke Dni dětí dala dárek a on mi ho po chvilce vracel, že ho nechce. Vyloženě to vypadá, že mi chce vědomě ublížit, protože vidí, jak jsem na něm až závislá, jak mě to ničí.. proč to dělá a jak se já mám chovat? Určitě je správně, aby trávil více času s otcem, ale proč k tomu musí mít ty průpovídky typu - s tátou je to vlastně lepší, ty mi kupuješ jen malé věci (přitom otec nekupuje opravdu nic, ..). Cítím, že tohle dlouhodobě nesnesu :( Děkuji, Soňa