Dobrý den, trápí mě záchvaty úzkosti a přicházejí i myšlenky na to jak by bylo lepší kdybych nebyla.

Dobrý den,

je mi moc líto, jak těžké období teď prožíváte. Z toho, co píšete, je cítit velké vyčerpání, bezmoc i pochybnosti o sobě jako mámě. Chci vám říct jasně – to, že je vám takto, neznamená, že selháváte. Znamená to, že jste dlouhodobě pod obrovským tlakem.

Záchvaty vzteku u tříletých dětí jsou vývojově běžné, protože ještě neumí regulovat své emoce. Pokud jsou ale velmi časté, dlouhé a intenzivní a vy máte pocit, že vás situace zahlcuje, je naprosto v pořádku obrátit se na dětského psychologa už teď. Ne proto, že by s vaším synem „bylo něco špatně“, ale proto, abyste získala podporu, porozumění a konkrétní vedení, jak tyto situace zvládat.

Současně je velmi důležité věnovat pozornost vám. Záchvaty úzkosti a myšlenky na to, že by bylo lepší nebýt, jsou signálem, že vaše psychika potřebuje pomoc. Doporučila bych vyhledat psychologa nebo psychoterapeuta i pro vás. Podpora rodiče je často klíčem ke zklidnění celé rodiny. Pokud by se myšlenky na „nebýt“ zhoršovaly nebo konkretizovaly, je důležité vyhledat pomoc okamžitě – nejste na to sama a existuje pomoc.

Teď nejde o to být dokonalá máma. Jde o to, abyste na to nebyla sama. A požádat o pomoc je projev síly, ne selhání.