Dobrý den, občas se budím v noci, většinou kolem 2-3 hodiny, párkrát i před 12. To by ještě nebylo n

Dobrý den. Ve svém dotazu píšete, že v noci se probouzíte s třesem a myslíte si, že se jedná o panické ataky. Přes internet je těžké určit, zda se jedná právě o panické ataky. Když jsi představím, že se v noci budím jako Vy, není to příjemná představa. Na druhou stranu mám naději, že už máte v rukách klíč k tomu, jak svou situaci zlepšit: píšete, že jsou noci, kdy je to lepší a neděláte si starosti. Také přes den jste obvykle pořádku. To znamená, že někdy se Vám daří být v klidu. Otázka je to, jak se Vám to daří. Pokud si chcete zkusit zodpovědět tuto otázku, pak bych Vám navrhla jeden malý experiment – zkuste vysledovat, které noci (a dny) jsou ty LEPŠÍ. Co jste dělala před tím než jste šla spát? Na co jste myslela, co jste cítila předtím než šla spát? Co jiné je na tom dni, kdy se Vám v noci lépe spalo? Kdy se Vám daří myslet na něco hezké? Pokud tyto faktory vysledujete, už víte, čeho máte dělat víc. Psycholog by Vám mohl pomoct tyto faktory určit, ale vzhledem k tomu, že zatím nemáte zájem o jeho služby, zkuste tyto faktory vysledovat, zapsat si je a opakovat je.
Držím palce! S pozdravem Váš psycholog v Brně – Mgr. Alžbeta Štefancová (ASpsycholog.cz)

Dobrý den, asi to nebude příliš uctivé vůči Vašemu věku 18 let, ale myslím, že zdůvodnění proč nejít za psychologem "přes den bývám obvykle v pořádku" mi připadá nedostačující a nešťastné. Vaše stavy, tak jak je popisujete, mi ale spíše připadají jako alarm, nežli jako něco, co už by konečně mělo odejít, jak píšete v závěru. Takže základ vhodného dalšího postupu vidím v tom, zda si necháte poradit anebo se budete dál držet toho, že tohle přece péči odborníka nepotřebuje. Podle mne potřebuje, mimo jiné protože čelíte nejen skrytému strachu, ale i podvědomé nechuti se jím zaobírat. Vladimír Forst