Dobrý den, již přes rok mě trápí sociální úzkost. Vše začalo v průběhu karantény. Po půl roce sezení

Dobrý den, již přes rok mě trápí sociální úzkost. Vše začalo v průběhu karantény. Po půl roce sezení doma jsme se s kamarády domluvili, že pojedeme na chatu. Předtím jsme se najedli a to bylo poprvé v mém životě, co jsem zažil úzkost. Udělalo se mi velice nevolno, myslel jsem si že se každým okamžikem pozvracím. Najednou jsem byl velice zpocený a těžko se mi dýchalo, protože se mi udělal "knedlík" v krku. Vždy se mi udělalo lépe, když jsem nachvíli přestal přemýšlet nad tím co se semnou děje. Od té doby jsem se tohoto pocitu začal velmi bát a jakákoliv lehká úzkost mi v hlavě sputila smyčku myšlenek, díky kterým se úzkost jenom zhoršuje. Nedávno jsem začal meditovat, pravidelně cvičit, mluvit se sebou pozitivně a každý den se chválím za maličkosti. Tyto metody mi pomohly zmírnit úzkosti v mém každodenním životě, ale vyjímečně se mi stane, že mám opět silné úzkosti vyvolané sociálními iterakcemi. Divné je, že mám úzkosti jen když očekávám sociální iterakci, když by si semnou někdo chtěl najednou povídat v autobuse, bude mi to úplně jedno a má úzkost je vpodstatě nulová. Kdybych tuto interakci ale očekával, budu mít opět úzkosti. Chtěl bych na závěr podotknout, že je mi 17 let a fyzicky jsem zcela vpořádku. Byl bych velmi rád, kdyby mi někdo pomohl. Děkuji :)