Dobrý den. K tomuto činu jsem se odhodlaval dlouho a dnes je to vůbec poprvé co se obracím na vás ja

Dobrý den.
Kdybych si o sobě myslel, že nestojím za nic a nikoho nezajímám, přiznám se vám, že bych měl deprese také. Když jste dospěl k názoru, že za nic nestojíte a nikoho nezajímáte, možná máte aspoň matné tušení o tom, v jaké situaci byste mohl někoho zajímat a za něco stát. A třeba byste o tom mohl společně s někým, kdo vám bude sympatický a kdo pro vás bude důvěryhodný, přemýšlet.... Zdraví Jiří Chvála

Dobrý den.
K situaci lze přistoupit ze dvou hlavních stran.
1) Podobně negativní přemýšlení mají lidé trápící se depresí - kdy může jít o biologickou - psychiatrickou-lékařskou obtíž (málo serotoninu - geneticky dané ... a vysvětlení v tomto duchu - proto je dobré vyhledat psychiatra a být s ním "pro jistotu v kontaktu").
2) Také se však může jednat a to bývá spíš v současné době pravidlem obtíž daná prožíváním (tedy tím, co člověk zažívá - jak se na věci dívá a vyhodnocuje si je). Z Vašich slov lze přímo vyčíst, že Váš život opravdu neubírá směrem, jaký byste si přála (rozdíl mezi očekáváními a realitou). Zde je možné vidět velice zjednodušeně 2 cesty.
a) Buď ve vašem životě jsou lidé kolem Vás, ale podobně jako s bohatstvím (to není zárukou štěstí a spokojenosti, přestože by teoreticky mohlo být jeho zárukou), tak stejně ani blízkost lidí nemusí nutně přinést pocit, že jsme jimi rádi (protože mámě nějaké nevědomé či vědomé přání, které se nám v kontaktu s nimi neplní).
b) Druhá varianta je, že lidé kolem sebe opravdu z nějakého důvodu nemáte, z nějakého důvodu Vaší blízkost nemusí vyhledávat... to je potom možné se nad tímto také zamýšlet a pokusit si toto popsat. Ono pak člověk ví, proč to v životě má tak a tak, a taky s tím může něco udělat a ví, že by to mohlo pomoct a nemusí zůstávat v nejistotě, že něco udělá zase špatně.
V každém případě je kontakt s psychologem zejména ze začátku dost nepříjemný, a to pro stud a obavy z případného odsouzení ze strany psychologa, či ze strachu z uvědomění, si, že člověk sám může dělat v některých momentech chyby, či má své limity (což je lidské, ale ne nutně vždy příjemné).
S pozdravem MB