Dobrý den, ráda bych využila příležitosti a zeptala se na Váš názor. Sedím v kanceláři s kolegy

Dobrý den, ráda bych využila příležitosti a zeptala se na Váš názor. Sedím v kanceláři s kolegyní, která ze mě už jen svou přítomností vysává energii. Navenek se sice usmívá a je až přehnaně sladká, přijde mi to jako maska, zároveň z ní mnohdy cítím nevyrovnanost a pasivní agresi. Kdykoliv s ní mám mluvit, přijde mi, jako bych se musela přeladit úplně na jinou "frekvenci," než je mi vlastní a snažit se ten rozpor ignorovat mi vůbec nejde, zůstává z toho ve mě zmatek a neklid. Při hovoru je zvyklá tak nějak pronikavě zírat do očí a prohlíží si mě spíš jako nějaký objekt, než rovnocenného člověka. Neumím s ní udržet přirozený oční kontakt, protože buď se mu vyhýbám (což mi přijde za prvé neslušné a za druhé se cítím v podřazené izolované pozici) nebo při pohledu do jejích očí znervózním, protože mi ten její pohled přijde hrozně nátlakový a pohlcující. Neměla bych asi úplně problém si to s ní vyříkat, jenže ono moc není co. Přijde mi sice "vlezlá", ale tak nějak na skryté úrovni, není možné jí s tím nijak konfrontovat, protože navenek se toho vlastně nic moc neděje. Necítím se s ní ale bezpečně a je mi z toho až fyzicky špatně. Co se to může dít a jak bych si mohla co nejvíce ulevit? Moc děkuji za případnou odpověď. Barbora