Dobrý den,nejedná se o můj zdravotní problém,ale mého táty. Po rozvodu což je hodně let,začal táta

Dobrý den, chápu, že byste chtěli otci pomoci, zároveň je to situace, ve které je, obávám, každá rada drahá. Pokud totiž člověk sám vytrvale odmítá řešit své zdravotní (či jakékoli jiné) potíže, takové rozhodnutí se těžko zvenčí ovlivňuje. Z vašeho popisu to působí dojmem, že mu na sobě samém nezáleží. V takových situacích doporučuji mluvit s tátou spíše o svých pocitech než o tom, co by dle vašeho názoru měl či neměl dělat. Např. že máte o něj obavy, že ho máte rádi a trápíte se tím, když vidíte, jak se zanedbává, a že třeba kdyby chtěl, tak mu pomůžete s návštěvou lékaře. Není dobré přebírat odpovědnost za případné následky jeho nadměrného pití, omlouvat ho v práci, či se o něj starat, když má kocovinu. Komunikovat s ním je vhodné pouze tehdy, když je střízlivý, aby takový rozhovor měl smysl a otec si ho mohl pamatovat. Pokud byste ovšem seznali, že již začíná být nebezpečný sobě či okolí, např. pokud by nebyl schopen bezpečně řídit auto, mohlo by být vhodné informovat o tom alespoň jeho praktického lékaře a poradit se, co podniknout dál. Myslete také na vlastní život, a jakkoli je těžké sledovat blízkého, který se takto ničí, nezapomínejte na sebe, na to, co vám dělá radost.