Manželský trojúhelník
1
Počet odpovědí:
Dobrý den, ve své praxi jste se již jistě setkal s obdobným příběhem, který nyní prožívám já, chtěl jsem jen zjistit, zda jsem se rozhodl postupovat správně. V krátkosti co stalo:
Jsme manželé 21 let, máme dceru 16 let, oba zaměstnaní a dle mého nározu jsme žili ve spokojeném manželství, kdy ani jeden druhého nijak neomezujeme ve svých zálibách, výletech a návštěvách kamarádů. U své manželky jsem zjistil, že je mi asi 3/4 roku nevěrná s mužem, který se má každou chvíli rozvést. V prvních několika dnech od zjištění jsem zuřil, nevěděl jak dál. Musím přiznat manželku i po tolika letech miluji a vím, že i ona ke mne něco stále cítí. Navrhnul jsem tedy řešení, že dokud se nerozhodne, koho si vybere za budoucího partnera, aby se dál "scházeli" ale chci o schůzkách vědět a hlavně jsem se chtěl seznámit s jejím milencem. Po třech měsících se z nás více méně stali lepší známí, kdy podnikáme i společné výlety apod. Já i milenec víme, že s námi manželka intimně žije, kdy z mého hlediska je sex daleko lepší než dříve - má jiný náboj. Jenže mne stále užírá skrytá žárlivost a proto jsem po dlouhém vyjednávání s manželkou dohodl termín konečného rozhodnutí, kdo bude ten pravý a to za dva roky. Dokonce jsem uvažoval o společné domácnosti, abych zabránil oboustranné žárlivosti, což nyní je spíše technicky nereálné. Svěřil jsem se s problémem jen dvěma lidem, kteří mi tzv.klepou na čelo, rodina o ničem vůbec netuší.
S pozdravem a díky za Váš názor Jarda
Jsme manželé 21 let, máme dceru 16 let, oba zaměstnaní a dle mého nározu jsme žili ve spokojeném manželství, kdy ani jeden druhého nijak neomezujeme ve svých zálibách, výletech a návštěvách kamarádů. U své manželky jsem zjistil, že je mi asi 3/4 roku nevěrná s mužem, který se má každou chvíli rozvést. V prvních několika dnech od zjištění jsem zuřil, nevěděl jak dál. Musím přiznat manželku i po tolika letech miluji a vím, že i ona ke mne něco stále cítí. Navrhnul jsem tedy řešení, že dokud se nerozhodne, koho si vybere za budoucího partnera, aby se dál "scházeli" ale chci o schůzkách vědět a hlavně jsem se chtěl seznámit s jejím milencem. Po třech měsících se z nás více méně stali lepší známí, kdy podnikáme i společné výlety apod. Já i milenec víme, že s námi manželka intimně žije, kdy z mého hlediska je sex daleko lepší než dříve - má jiný náboj. Jenže mne stále užírá skrytá žárlivost a proto jsem po dlouhém vyjednávání s manželkou dohodl termín konečného rozhodnutí, kdo bude ten pravý a to za dva roky. Dokonce jsem uvažoval o společné domácnosti, abych zabránil oboustranné žárlivosti, což nyní je spíše technicky nereálné. Svěřil jsem se s problémem jen dvěma lidem, kteří mi tzv.klepou na čelo, rodina o ničem vůbec netuší.
S pozdravem a díky za Váš názor Jarda
Dobrý den Jardo,
Ve vztahu je možné vše co vyhovuje všem zúčastněným a pokud byste neměli 16 letou dceru, pak by vše záleželo na rozhodnutí vás tří dospělých.
Každý z nás hledí na svět jinou optikou, já osobně zastávám jednoduchý pohled na vztahy.
1. Rodina a především rodiče jsou sociálním vzorem dětí. Proto cokoli rodiče dětem ukáží, (děti neposlouchají, děti sledují chování svých vzorů) s tím se budou muset děti v budoucnu vypořádat. Buď takový koncept života přijmou, nebo se mu budou snažit vymezit. Bohužel snaha neopakovat život svých rodičů velmi často vede k jejímu opakování, např. dcery alkoholiků si velmi často vybírají alkoholiky.
2. Soužití partnerů by mělo mít jasně stanovené kompetence a Vy jste se po odhalení manželčiny nevěry začal chovat jako její rodič a převzal jste nad ní kontrolu. Tímto „tahem“ jste jí zbavil částečně zodpovědnosti za její chování a ona se může chovat jako dítě, které neví, co chce.
Váš příběh je velmi zamotaný a vyžadoval by nutně párovou terapii!
Například jste se nevědomky zavázal k bezvýhradnému tolerování dvou let manželčina paralelního vztahu a vůbec jste nezmínil, co se stane za dva roky, pokud se Vaše paní nerozhodne. Pokud bude i za dva roky v pozici dítěte, nebude mít žádnou motivaci k tomu, aby se rozhodla. A dále jste nezmínil, v jakém rodinném modelu chcete vychovávat svou dceru mezi jejím 16. a 18. rokem - jaký partnerský model má v dospělosti praktikovat?
Jardo, bez pomoci zvenčí je tato situace časovanou bombou. Myslete na Vaší dceru.
Ve vztahu je možné vše co vyhovuje všem zúčastněným a pokud byste neměli 16 letou dceru, pak by vše záleželo na rozhodnutí vás tří dospělých.
Každý z nás hledí na svět jinou optikou, já osobně zastávám jednoduchý pohled na vztahy.
1. Rodina a především rodiče jsou sociálním vzorem dětí. Proto cokoli rodiče dětem ukáží, (děti neposlouchají, děti sledují chování svých vzorů) s tím se budou muset děti v budoucnu vypořádat. Buď takový koncept života přijmou, nebo se mu budou snažit vymezit. Bohužel snaha neopakovat život svých rodičů velmi často vede k jejímu opakování, např. dcery alkoholiků si velmi často vybírají alkoholiky.
2. Soužití partnerů by mělo mít jasně stanovené kompetence a Vy jste se po odhalení manželčiny nevěry začal chovat jako její rodič a převzal jste nad ní kontrolu. Tímto „tahem“ jste jí zbavil částečně zodpovědnosti za její chování a ona se může chovat jako dítě, které neví, co chce.
Váš příběh je velmi zamotaný a vyžadoval by nutně párovou terapii!
Například jste se nevědomky zavázal k bezvýhradnému tolerování dvou let manželčina paralelního vztahu a vůbec jste nezmínil, co se stane za dva roky, pokud se Vaše paní nerozhodne. Pokud bude i za dva roky v pozici dítěte, nebude mít žádnou motivaci k tomu, aby se rozhodla. A dále jste nezmínil, v jakém rodinném modelu chcete vychovávat svou dceru mezi jejím 16. a 18. rokem - jaký partnerský model má v dospělosti praktikovat?
Jardo, bez pomoci zvenčí je tato situace časovanou bombou. Myslete na Vaší dceru.
Odpověď – online konzultace
Potřebujete-li odbornou radu, rezervujte si online konzultaci. Specialista Vám dobře poradí i na dálku.
Zobrazit profily specialistů Jak to funguje?
Obdobné otázky
- Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli berete i partnery (které nejsou v manželství). A kolik stojí hodina sezení? Jsme už rok v krizi a pořád se rozcházíme a scházíme, přitom víme, že bez sebe nemůžeme být, ale nevím jak se k sobě navzájem chovat a tolerovat se. Děkuji předem za odpověď.
- Dobrý večer,mám prosbu nebo dotaz. Je plačtivost nebo smutek deprese?Jedu na 28 dní do lázní,těším se,ale pokaždé,když jedu na delší dobu pryč,tak trpím plačtivost,smutkem,které nejsem schopná zvládnout,jakmile se vrátím domů,tak jsem v pohodê.Jsem hodně citově fixovaná na dêti a pejska.Je to deprese?je…
- Dobrý večer,mám prosbu nebo dotaz. Je plačtivost nebo smutek deprese?Jedu na 28 dní do lázní,těším se,ale pokaždé,když jedu na delší dobu pryč,tak trpím plačtivost,smutkem,které nejsem schopná zvládnout,jakmile se vrátím domů,tak jsem v pohodê.Jsem hodně citově fixovaná na dêti a pejska.Je to deprese?je…
- Dobrý den, nejspíše trpím obsedantně kompulzivní poruchou, mohu se s tímto na Vás obrátit ? musím mít doporučení od praktického lékaře?
- Dobrý den, nevím jak zformovat to co chci napsat tak se předem omlouvám jestli to bude nepřehledné. Procházím teď obdobím kdy mi vše přijde zbytečný jako by mi život proplouval mezi prsty já se zasekla na jednom místě a jenom koukala jak ostatní jsou šťastný. Vždy jsem byla veselá kopa samá sranda dokázala…
- Dobrý den ,vím,že to je asi zbytecna otázka,ale chci se zeptat zda nahodou nepřibíráte nové pacienty?Vím,že si za to mužu sama a že jsem se měla starat dřív a né ted,když se mi ulomil zub.Prosím ja se strašně stydím ,bojím se ted čistit zuby(ale čistím)je to přední zub a já se cítim hrozně ,nevím co…
- Dobrý den, přesně před týdnem mi "zbaběle" utekla přítelkyně i s naši 2 letou dcerou. Já ji pořád Hodně moc miluji vždycky jsem se jí snažil dát vše co můžu a rad bych to dělal do konce života. chtěl jsem a chci aby se mnou byla šťastná aby u mě měla to co u bývalých partnerů ne. Já mám v hlavě teď…
- Dobrý den,je normální že se mi líbí výprask?,zatim tedy na obrazcích,rád si je prohlížím a představuji si jak tak dostávám,s pozdravem René
- Dobrý den,je normální že se mi líbí výprask?,zatim tedy na obrazcích,rád si je prohlížím a představuji si jak tak dostávám,s pozdravem René
- Dobrý den, je mi 19 let a již od ledna mám divný pocit, že nežiji v realitě. Nevím přesně jak to popsat. Cítím jako bych nežila a jen sledovala co se děje kolem mě, vše dělám automaticky. Ani se nedokážu pro nic nadchnout nebo vyjádřit emoce. Myslela jsem si, že to přejde, ale bohužel se mi zdá, že je…
Stále hledáte odpověď. Položte další dotaz
Veškerý obsah publikovaný na portálu ZnamyLekar.cz zejména Otázky a odpovědi, má pouze informativní charakter. Internet nepředstavuje plnohodnotnou náhradu lékařské péče poskytované specialistou.