Jak předejít zubnímu kazu? Jedině správnou hygienou

Úsměv je jedna z našich vizitek. Co vše je nutné dělat pro náš chrup? A jak se stane, že se nám v ústech objeví kaz? Nejde o nic, čemu by se nedalo zabránit vlastní iniciativou a poctivou prevencí. A u dětí to platí dvojnásob. Ne nadarmo se říká, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš!

Co je zubní kaz?

„Je potřeba si uvědomit, že to, co my nazýváme zubním kazem, je následek nedostatečné ústní hygieny. Jde o infekční onemocnění, které, způsobují bakterie. Tedy bakterie ústní mikroflóry, hlavně streptokoky. Bakterie množící se v ústech tvoří biofilm, který se ve stomatologii nazývá plakem. Tyto kolonie následně rozkládají cukry obsažené v potravě na kyseliny, což se nejprve odrazí na našich dásních a dále i na sklovině,“ vysvětluje MDDr. Václav Manhart z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Sklovina je nejsvrchnější vrstva zubu a plní jakousi obranou funkci. Kyseliny způsobují ztrátu minerálů skloviny a bakterie, které jsou obsaženy v ústech, mohou dále pronikat hlouběji do zubu. Bílkovina, jež je nedílnou součástí zubu se tak díky působení těchto bakterií rozkládá a vzniká kaz. Pokud se onemocnění včasně nediagnostikuje, bakterie úřadují, kaz se zvětšuje a v horším případě dále rozšiřuje a napadá ostatní zuby.

Jak kazu předejít?

Prevence zubního kazu je zcela jednoduchá: čistit, čistit a zase čistit. Ale pozor! Je důležité, aby technika čištění zubů byla správná. Do každé základní hygieny by mělo patřit i čištění mezizubních prostor mezizubními kartáčky a popřípadě i nití. U dospělého jedince to není nic složitého – dvakrát denně provádět ústní hygienu, přičemž ta večer by měla být důkladnější a měla by se věnovat i zmíněnému mezizubnímu prostoru. „Součástí prevence musí být i pravidelné prohlídky u zubaře. Zubní kaz nebolí, tedy alespoň v jeho počátečním stádiu, a tak vůbec nemusíte zjistit, že nějaký kaz vy máte. Ideální je navštěvovat stomatologa co půl roku. Zapomínat by se nemělo ani na profesionální dentální hygienu. Tu je vhodné absolvovat dvakrát až třikrát ročně,“ upozorňuje Manhart.

Rizikové faktory

Rizikových faktorů při vzniku zubního kazu je mnoho – od nedokonalého čištění chrupu, přes nedodržování pravidelných prohlídek u stomatologa až po špatné stravovací návyky. „Jistě každý ví, že příliš cukru škodí, i v dutině ústní to není výjimka. U dětí je nejhorší neustálé pojídání sladkostí a usrkávání sladkých a kyselých nápojů. Bakterie jsou v sedmém nebi a zuby trpí. Problémem je i mléko na noc po vyčištění zubů, jelikož je samo o sobě velmi sladké. U dospělých způsobuje velké potíže pití nápojů s kyselinami, jako je víno, coca cola či šťávy z citrusů. Pokud si v něčem z toho libujete, čistěte zuby s časovým odstupem cca 30 ti minut.“

Léčba

Asi nebude ničím novým, že pokud se kaz v chrupu objeví je nutno jej vyvrtat a vyplnit plombou. Výběr plomby je pak na zvážení každého z nás a hlavně na doporučení zubaře. V zásadě můžeme výplně rozdělit na dva druhy – amalgámová výplň a kompozitní. MDDr. Václav Manhart se k této problematice staví jasně: „Výplň se musí vybírat dle typu kazu. Pro velké kazy se více hodí kompozitní materiál, ale je nutné, aby byla výplň správně aplikována. Zákrok musíte provádět za absolutního sucha. Nyní se pro tento účel používá tzv. kofferdam. Jde o gumovou blánu, která se nasadí na zuby a zajistí tak suché prostředí. Metoda je příjemnější jak pro zubaře, tak pro klienta, který může do blánou v klidu polykat.“

Dentální hygienista | Dentální hygienista Brno | Dentální hygienista Ostrava | Dentální hygienista Plzeň | Dentální hygienista Liberec | Dentální hygienista Olomouc | Dentální hygienista České Budějovice | Dentální hygienista Hradec Králové