Problémy v sexu

Dobrý den,
s partnerem jsme spolu 3 roky já 25, on 37, bohužel poslední rok a půl ubývá sexu. Ze sexu 3x týdně jsme se dostali na frekvenci dvakrát do měsíce. V ostatním vše funguje, jsme spolu štastní, milujeme se. Přítel mě neustále objímá, dotýká se mě a dává mi najvo, že jsem pro něj přitažlivá. Bohužel ale má menší a menší chuť na sex i když dříve byl vždy náruživý. Povídali jsme si o tom milionkrát. Když například přítel odjíždí jednou za čas na pár týdnů za svou rodinou do své vlasti má najednou chuť, posílali jsme si zprávy, fotky, videa a cítila jsem tam z jeho strany tu touhu. Po návratu tu nějaku dobu drží a pak to zase sklouzává zpět a ani realizace jeho představ najednou není vhodná. Jsem ten typ, který nemá rád rutinu a nejsem proti žádným experimentům.

Samozřejmě ze začátku jsem hodně plakala, vztekala se, nebo byla uražená. Pak jsem se snažila být naopak chápavá a zkoušet nové věci. Přítel je z toho nešťastný, nedokáže říct proč to tak má a je z toho smutný bere to jako své selhání, že mě nedokáže udělat šťastnou.

Nevšimla jsem si problému s erekcí, když na sex dojde je vše na jedničku. Milenku žádnou nemá ani se s nikým nevídá. Ohledně práce, nikdy nezmiňoval, že by měl z něčeho obavy, že by ho tam něco stresovalo. Jediný, co byl schopen říct, že cítí na sobě tlak, že ten sex musí být a on se pak cítí provinile, že na něj chuť nemá. Proto ani třeba nechce abych já cokolliv začínala a začíná cítit tlak i když máme třeba hezký večer, někam si vyrazíme a on se pak obává, že po něm bude něco vyžadováno.

Nedokážeme si to vysvětlit proč tomu tak je. Bojím se, že možná má nějaký psychický blok z minulosti (prošel si děma komplikovanýma vztahama, kdy on byl v pozici, kdy byl sexuálně odmítán a následovala nevěra ze strany partnerky, nebo rozpad vztahu bez vysvětlení ze strany partnerky). Myslím si, že vše zhoršuje fakt, že si jako chlap o tom nemá s kým promluvit, je clekově hodně uzavřený, co se týče soukromý

Zkoušeli jsme si koupit kapky z kotvičníku, začala jsem je brát také, aby v tom nebyl sám. Změnu žádnou nevidím. Navrhovala jsem nějakého psychologa, aby nám někdo nastavil zrcadlo s tím, že možná já dělám něco, co ho podvědomně blokuje. Zatím chce, abych mu dala čas, aby to zkusil sám. Bohužel se obávám, že tím, že už to nějakým způsobem postupně upadá přes rok, že prodlužováním se to akorát zhoršuje. Hlavně bohužel jsem ten typ člověka, co má rád jasná data, jasné plány. Říct si, dáme tomu 2 měsíce a pak půjdeme. Neurčitost mě ještě více ubíjí.
Komplikovanější u nás je to, že přítel je cizinec, tudíž i nevím, kde sehnat anglicky hovořícího sexuologa. Dokázali byste mi někdo poradit? Co bych mohla zkusit, aby partner se cítil příjemně a necítil, že na něj někdo tlačí?
Děkuji za odpověď