Dobrý den, Mám problémy s každodenními situacemi, zejména s kontaktem s lidmi. Minulý rok jsem nast

Dobrý den, Mám problémy s každodenními situacemi, zejména s kontaktem s lidmi. Minulý rok jsem nastupoval do prváku na střední školu, kde jsem si s nikým nerozumněl a zkrátka jsem tam nedocházal chodit, ztratil jsem naprosto zájem o obor a všechno o čem muj život dřív byl a nakonec jsem z té školy odešel. Poté následovalo 7 měsíců samoty doma, kdy jsem si začal uvědomovat spoustu věcí a zjistil jsem, že nemám žádné kamarády, nic mě nebaví a začal jsem mít deprese. Svěřil jsem se mámě, která si myslí, že jsem odešel ze školy jen abych se ulil a nemusel nic dělat a deprese jsem si prý vymyslel, abych nemusel chodit do školy. Od té doby se s ní v podstatě nebavím. Každopádně v září jsem nastoupil na novou školu, spolužáci vypadají celkem v pohodě dokonce někteří mají zájem se semnou bavit, bohužel vždycky jsem měl problém s kontaktem s lidmi a teď to začalo být ještě horší. Než jdu do školy tak mám extrémní úzkosti a v podstatě všechny části mého těla mi říkají ať zůstanu doma (když zůstanu tak zas celý den nepřemýšlím o ničem jiném, než o tom, že jsem tam zas nebyl a nic ze mě nebude) Tím to ale nekončí. Když tam jdu tak mám permanentní úzkost, potím se, když cítím jídlo tak mi je na zvracení a za poslední 2 týdny jsem zhubl cca 5kg. Když mě učitel vyvolá tak to je ještě horší a mám chuť utéct ze třídy. Zkrátka se bojim, že řeknu něco co se ostatnim lidem nebude líbit nebo řeknu nějakou blbost a budou se mi smát.. v normální konverzaci zas nevím o čem se bavit, jak na co odpovědět, navíc nemám žádné zájmy, žádný cíl a proto se veškeré konverzaci většinou vyhýbám.. Došlo to do takového bodu, kdy neberu telefony, neotvírám dveře když někdo klepe a když objednám jídlo, tak to v 90% případech převezme někdo z rodiny za mě. Už si nevím rady.. U lékaře jsem s tím nikdy nebyl..