Mgr. Martin Zajíc

Dobrý den,
no, asi bych rozlišoval dvě věci. 1. možné že dcera může mít nějaké specifické poruchy učení, které se promítají do jejích školních výkonů (nepěkné písmo, chyby v matematice). To by se zjistilo na vyšetření v Pedagogicko psychologické poradně. 2. něco jiného je její motivace. Chápat školu jako instituci dcera sice může, ale to neznamená, že se podle toho bude i chovat :) Může mít svůj názor. Třeba takový, že to je nuda, a že ji to nebaví. Bylo by možná fajn probrat potíže i s její paní učitelkou. Je možné, že některé věci ji ve škole opravdu mohou v 7,5letech mezi šestiletými dětmi nudit.
Zkuste ji nějakým pravidlům, jak se věci dělají, naučit na něčem snazším, než na školní práci a rozhodně ji oceňujte za vše, co dokáže dodržet. Jak se pravidla dodržují ve hrách, jak se pravidla dodržují na hřišti ... Co se týká školy, možná budete muset nastavit pravidlo o úkolech tak, že pro ni bude nevýhodné práci natahovat nebo výhodné ji udělat rychleji. Doporučuji spíše motivaci pozitivní, než negativní. Chápu, že je toho na vás někdy moc, ale na ni možná také. Zvyknout si na školu je dost těžký úkol potíže, které uvádíte mohou souviset i s dalším děním v rodině, takže zkuste něco z toho, co jsem napsal a pokud budete mít pocit, že chcete změn dosáhnout rychleji, tak by bylo vhodné to probrat trochu šířeji v nějaké rodinné poradně. Ale tou PPP bych možná začal, abyste neztráceli nervy třeba zbytečně u něčeho, co dcera zkrátka ještě nedokáže ovlivnit tak, jak byste si představovali. Držím palce. Martin Z.

Dobrý den, na odpověď mám poměrně málo informací. Takovýto problém se málokdy týká jen vlastnosti oblečení (kouše, tlačí). Jak se vaše dcera vypořádává s jinými "ne tak komfotními úkony?" Čištění zubů, usínání, jak funguje ve školce? Jak tam řeší převlékání ven nebo do postýlek? Má nějaké sourozence? Jak se obléká, když ji hlídá babička, děda nebo tatínek?
Každé dítě i dospělý se musí naučit vypořádat s věcmi, které nejsou tak úplně po jeho vůli. Možná se zkuste pro začátek poprat s menším úkolem, než s oblékáním, pokud to probíhá tak drasticky. To, čemu se dcera dokáže přizpůsobit a čemu ještě ne, dokážete asi posoudit lépe, než kdokoliv jiný. Zkuste proto s tatínkem stanovit věci se kterými, se zkrátka musíte poprat a jiné, které jsou zatím přílš vyčerpávající pro všechny zkuste na nějaký čas neřešit (roláky třeba vyřaďte...). Pokud máte dojem, že míra, do jaké vás problémy zatěžují, neumožňuje nějaký odklad, bude lepší to řešit s rodinným psychologem se kterým proberete mnohem šířeji vše, co s problémem může souviset.