Umíte druhým naslouchat? Klíčovou roli hraje opravdový zájem a empatický přístup

Expert Petra NevtípilováPsychologie • 7. prosince 2020 • Komentáře:

Mnoho lidí neumí druhým naslouchat. Nemyslím poslouchat druhé. Je rozdíl pouze poslouchat a slyšet druhé vs. vnímat to, co říkají tzn. naslouchat opravdově a empaticky.
Znáte to? Přijde za Vámi kamarádka (kamarád) a zeptá se: “Jak se máš?” Začnete jí tedy popisovat, jak se máte. Chcete jí přiblížit Vaši situaci (když i už se zeptala se “zájmem”). A protože se zrovna “trefila a Vy řešíte nějaký problém, začnete s ní o tom mluvit v souvislosti s tím, jak se máte v poslední době.
Někdy se stane, že začne skákat do řeči a nenechá Vás domluvit (pro jednou to nevadí) nebo s Vámi začne sdílet to, co zažívá ona. Začne to připodobňovat Vaší situaci nebo popisuje třeba svůj jiný problém. Vy řeknete co Vás trápí a odpověď je: “To znám” začíná mluvit o sobě a své situaci. Ale Vy jste zrovna v tu chvíli tohle slyšet nepotřebovala. Začala jste o své situaci povídat a sdílet ji s ní, protože jste pravděpodobně zrovna potřebovala podporu a třeba také jiný náhled.
V té chvíli, i když “zájem” na začátku projevila... Vy ho necítíte, ten opravdový, autentický. Pokud se to stává pravidelně, opakovaně.
Další důležitou roli v komunikaci hraje empatie. A jaké, že to je empatické naslouchání? Mohla použít věty:
- Mrzí mě, že Tě to tak zasahuje, jak Ti můžu pomoct?
- Jsem tu pro Tebe, kdybys potřebovala o události mluvit..
- Rozumím, že to je pro Tebe náročné, jak to zvládáš?
- Jak se cítíš, co bys teď potřebovala , aby ses cítila líp?
- Pojď sem, objemu Tě..
Namísto:
- Musíš to vydržet, buď silná!
- Vždycky jsi vše zvládla, zvládneš i tuto situaci, bude líp..
- Říkala jsem Ti, že to tak dopadne, tak teď “nebreč”.
- Já mám úplně stejnou zkušenost, vím jak Ti je.
- Vůbec to neřeš (takovou “prkoninu”).
-To zase bude dobré.
- Nějak se to samo vyřeší, mysli na to, že jsi mohla dopadnout ještě hůř.
- ...
Pokud Vy patříte právě mezi ty empatické lidi, kteří umí druhým opravdu naslouchat... mohou si pogratulovat, že takového člověka mají ve své blízkosti. Ale pozor! Existuje však pro vás riziko – lidé tuto vaši schopnost velmi dobře vycítí. Můžete se tedy stát tím na koho se obrací pro radu, chtějí Vás za “vrbu”. Budou se na Vás obracet i v podstatě lidé, které tak dobře neznáte. Nebo i kolegové třeba na večírku a jiných neformálních akcích. Zkrátka je budete přitahovat jak magnet. Pokud na to máte energii, určitě Vás pár minut “nezabije” a někomu třeba pomůžete, uděláte dobrý čin. Ale je potřeba naučit se říct dost, asertivním způsobem a umět i odmítnout, říct “ne”. Tím se vymezíte. Pečujte o sebe nastavením vlastních hranic, Vy jste ti nejdůležitější.
Pokud máte někoho takového, komu Vy nasloucháte a on Vám ne... myslím opravdově a empaticky... řekněte mu to. Dá se na tom pracovat a naučit se některé věci. Pokud ovšem druhá strana je schopna sebereflexe. Pokud i přesto převažuje způsob, který jsem popisovala v úvodu, doporučuji zvážit “inventuru přátel”. Je jen na Vás, komu věnujete svůj drahocenný čas.. který už Vám nikdo nevrátí.

 

Komentáře: (0)