Jak jít dál a přehodnotit svou minulost?

Jak jít dál a přehodnotit svou minulost

Často si můžeme myslet, že naše minulost definuje to, kým jsme. Nedefinuje však naši současnost a nemusí definovat ani naši budoucnost. Většina klientů si ovšem někdy myslí právě opak. Minulost, vzpomínky a prožívání můžeme přerámovat, tak abychom na ní nelpěli a současně se v životě posunuli dál. Je to dlouhá cesta, ale společně si ukážeme, kde začít. 

V psychologické praxi se někdy stává, že klienti nahlížejí na svět a svou aktuální situaci perspektivou minulosti. Jsou přesvědčení, že vše nutně souvisí s jejich dětstvím nebo s něčím, co se stalo před lety. Někdy to tak skutečně může být. Nicméně určitá přesvědčení z minulosti nás mohou brzdit ve směru kupředu. Ne každé psychologické sezení však probíhá hlubokou analýzou rodinné anamnézy, vztahů a traumat.

Jak funguje naše mysl;

Ta stejná mysl, která si pamatuje naši minulost, vytváří i to, jakým způsobem ji vnímáme v současné chvíli. Interpretujeme dle ní současnost a to, co se (nám) děje. Je nastavena k tomu, aby každou novou, třeba i nepředvídatelnou událost, pochopila tak, aby dávala smysl naší optikou. K tomu přispívá i fakt, že to, co jsme si dříve mysleli, co jsme věděli a co jsme prožili, obvykle neumíme dokonale rekonstruovat. Zapomínáme pod tíhou nových zážitků. Jednoduše řečeno, jakmile zaujmeme nový pohled na svět (z jakéhokoliv důvodu), ztrácíme schopnost vyvolat si, v co jsme věřili. Každý minulý příběh si pak vykládáme na základě aktuálního prožívání.

Protože je pro nás minulost důležitá a lpíme na ní, její obsah mnohdy považujeme za důležitější než kontext. Díky němu, ale dokážeme změnit pohled na minulost. Pokud dokážeme v mysli změnit kontext nebo ho přerámovat, změníme celý obsah. Tuto skutečnost krásně dokládá perské přísloví: “Plakal jsem, že nemám boty, dokud jsem nepotkal muže, co neměl nohy” (perský básník Sa'dí). 

Jak změnit kontext;

Každý z nás subjektivně hodnotí, zda byly naše zkušenosti z minulosti dobré nebo špatné, správné nebo nesprávné. Co kdybychom to ale nedělali a přijali fakt, že některé skutečnosti již nezměníme? Objektivně se na ně podívali jako diváci. Nepřiživujme všechna traumata a buďme psychicky flexibilnější. Traumata z minulosti totiž nedefinují naši osobnost, a tím pádem by neměla definovat ani naši budoucnost. Pokud však nechceme.

Svou minulost tedy zkusme přerámovat. Budeme moci jít dál. Zaměřme se na to, co můžeme udělat teď a tady. Směrem do naší budoucnosti, ne do minulosti.

Položte si 5 základních otázek a pokuste se dát sami sobě zcela upřímnou odpověď.

● Co vnímám jako pomyslnou kotvu, která mi brání v tom, abych mohl jít dál?

● Co jsem touhle zkušeností získal a jaké uvědomění mi to přináší?

● Jak jsem sám sebe vnímal předtím?

● Jak sám sebe vnímám nyní?

● Jaké je mé budoucí já a jakými kroky se k němu mohu přiblížit?

 

Jaké jsou vaše odpovědi a kam bude směřovat ta cesta?

 

Mgr. & Bc. Kristýna Šlajsová;

firemní a poradenský psycholog, kouč